Někteří stihli před nacismem z Brna emigrovat, další se stali oběťmi holokaustu v Terezíně, Majdanku nebo na neznámých místech.
„Každý z kamenů je připomínkou konkrétního osudu, konkrétního člověka, někoho, kdo vlivem tragických událostí 20. století byl odvlečen do koncentračního tábora, zemřel za tragických okolností, nebo se mu podařilo utéct, ale na dlouho ztratil kontakt se svou vlastí,“ řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS). Zmíněné rodiny podle něj výrazně ovlivnily tvář Brna, kvůli totalitám 20. století ale ztratily svůj domov.
Kameny Fiala položil společně s hejtmanem Jihomoravského kraje Janem Grolichem (KDU-ČSL) a brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS).
Rodina Löw-Beerů pochází z Boskovic. Na konci 18. století přesídlila do Brna. Její příslušníci podnikali především ve vlnařství a cukrovarnictví. Mezi rodinné podniky patřila i továrna v Brněnci u Svitav, dějiště slavného filmu Stevena Spielberga Schindlerův seznam.
Život ve slavné vile Tugendhat. Unikátní soukromé snímky rodiny |
Nejznámějším příslušníkem rodiny byl Alfred Löw-Beer (1872-1939). Právě on v srpnu 1913 koupil vilu v Brně-Černých polích, která nese dodnes rodové jméno. V roce 1929 daroval horní část pozemku své dceři Gretě, která si na něm společně s manželem Fritzem Tugendhatem nechala vybudovat rodinný dům – dnes světoznámou vilu Tugendhat.
Funkcionalistickou stavbu, zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO, pro manžele vytvořil Ludwiga Miese van der Rohe. Mimořádně nákladnou stavbu financoval právě Alfréd Löw-Beer.
Většina rodiny Löw-Beer i Tugendhat uprchla v roce 1939 před nacistickým terorem do Velké Británie, ale Alfred ještě zůstal v okupovaném Československu, aby zachránil co nejvíce z rodinného majetku.
Rekonstrukce oživila Arnoldovu vilu, opomíjenou sousedku vily Tugendhat |
Jeden z nejvýznamnějších textilních podnikatelů předválečného Československa zahynul o Velikonocích 1939 za nejasných okolností při útěku z okupované republiky a jeho mrtvé tělo bylo nalezeno na železniční trati u Stříbra.
O veškerý majetek rodiny přišly s nástupem nacismu, nezískaly jej zpět ani po skončení 2. světové války.
Vily jsou v současnosti přístupné veřejnosti, patří k hlavním brněnským turistickým atrakcím. „Pro nás jako pro rodinu tyto domy nejsou primárně kulturní památky, ale domovy,“ řekl ČTK potomek rodiny Tugendhatových Lukas Hammer. Rodina se v minulosti také podílela na obnově památky, která po roce 1945 sloužila různým účelům. V roce 1992 se zde odehrála jednání o rozdělení Československa.
Ta vila mě zabije, říká dcera majitelů Daniela Hammer-Tugendhatová |
Kameny zmizelých, známé jako Stolpersteine, jsou součástí celoevropského projektu, připomínají oběti nacistického režimu. Stolpersteine, doslova „kameny, o které je třeba klopýtnout“, jsou dlažební kostky s mosazným povrchem velké 10×10 cm, vsazené do chodníku před domy obětí nacistického režimu podle původního projektu německého umělce Guntera Demniga.
První kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem, dnes lze více než 80 tisíc kamenů najít v mnoha evropských městech.