V roce 2017 se sady po dlouhých dekádách ve vlastnictví státu dostaly zpět do rukou řádu, a naskytla se tak příležitost vrátit jim jejich původní podobu a účel.
Právě tehdy přišel Tomáš Blaha s nápadem na obnovu sadů a oslovil členy spolku Hojnost v blízkém Tišnově, aby mu pomohli celý projekt zastřešit. Ti se už delší dobu věnovali tématům dostupnosti lokálních potravin a udržitelných způsobů života, takže ovocné stromy ideálně zapadaly do jejich aktivit.
„V minulosti jsem se účastnil obnovy sadů na Slovensku, kde jsem nasbíral zkušenosti a v Předklášteří je využil,“ popisuje tišnovský rodák počátky své aktivity. Když se dobrovolníci před osmi lety rozhodli pustit do práce, dotčeným územím ani nešlo projít. Za první rok však zvládli vyčistit od náletů přes polovinu celé plochy a dnes už jsou jabloňové sady v dokonalé podobě a pasou se v nich ovce.
V obci u Tišnova jako jediní na Moravě vaří pivo v klášteře![]() |
Hojnost tak už sklízí plody vynaloženého úsilí a mimo jiné pořádá slavnosti ovoce. „Mapujeme místní odrůdy, které pak na akci ukazujeme lidem. Už je jich přes osm desítek, místní si pak třeba můžou vybrat tu nejlepší na vlastní zahradu,“ poznamenává členka spolku Tereza Kulhánková.
Kromě slavností se v Předklášteří pořádají i kurzy řezu a pěstování ovocných stromů. Většina těch v sadech je přitom velmi stará, smyslem tedy není vyprodukovat co nejvíc jablek. „Původně jsme chtěli úrodu prodávat v naší bezobalové prodejně v Tišnově. Úroda však není obří, proto jsme se nakonec rozhodli z jablek, která se v sadech urodí, dělat mošt. Ten pak nabízíme dobrovolníkům,“ přibližuje Kulhánková.
Kromě ovoce si Hojnost pěstuje i vlastní zeleninu. V areálu kláštera se navíc nachází komunitní „produkční“ zahrada pro podílníky v takzvaném podporovaném zemědělství. Jde o systém, kdy si lidé na začátku sezony předplatí dodávky od konkrétního farmáře. Ten pak má jistotu, že úrodu udá a není závislý na prodejích do obchodů. „Letos máme ambici vypěstovat zeleninu pro téměř sedmdesát rodin,“ upozorňuje Kulhánková.
Modli se a pracuj
Dobrovolnická práce je jedním z hlavních pilířů působení Hojnosti. Od začátku projektu se v Předklášteří vystřídalo kolem tisícovky lidí, ať už z řad místních, nebo z různých evropských zemí. „Pravidelně k nám jezdí skupiny skautů z Belgie. Zapojují se dobrovolníci z Evropského sboru solidarity a hostili jsme také výměnný program s Německem, který připomínal historické vazby kláštera,“ popisuje Blaha mezinárodní spolupráci.
Porta coeli dodnes obývá komunita cisterciaček a právě tento řád má v Německu hluboké kořeny. „Zdejší sestry se drží spíše v ústraní, ale jsou velmi vstřícné. My k nim přistupujeme s úctou, a proto všechny akce, které v klášteře pořádáme, ladíme tak, aby odpovídaly duchovní atmosféře místa,“ vysvětluje Kulhánková, proč v areálu například není možné uspořádat svatbu.
Řádové sestry se vrhly na pečení, do jejich kavárny si troufají i nevěřící![]() |
Každopádně řádové sestry se občas do aktivit spolku zapojí. „Jednou, když dobrovolníci zavařovali marmelády, poskytly jim svůj vlastní recept,“ přidává s úsměvem doklad spolupráce Kulhánková.
Ora et labora zní latinsky motto cisterciáků – modli se a pracuj. „V podobném duchu se snažíme v Předklášteří působit i my. Práci bereme jako zklidnění mysli,“ odhaluje zdejší filozofii Blaha.
Ostatně do kláštera jezdí na workshopy či teambuilding různé kolektivy. I ty se zapojují do dobrovolnické péče. „Chceme, aby tohle místo bylo živé, aby se tu lidé učili, jak pečovat o krajinu, a zároveň poznávali historii kláštera. Do budoucna bychom rádi rozšířili vzdělávací programy pro školy, kde by se studenti dozvěděli nejen o ekologii, ale také o tradici klášterního hospodaření,“ uzavírá Blaha.