„Co můžeme udělat, aby vliv změny klimatu byl na naše životy a okolí co nejnižší?“ položili si v Hodoníně základní otázku a hned se pustili do přípravy komplexní adaptační strategie, jež vzniká ve spolupráci s experty z Nadace Partnerství a organizace Člověk v tísni. Navrhne konkrétní změny v přírodě.
Smlouvu mezi třemi stranami podepsal zdejší starosta Libor Střecha (Hnutí PRO Hodonín) jako součást přípravy potornádového území na stále silněji dopadající projevy klimatické změny.
„Kromě návaznosti na živelní katastrofu z roku 2021 hraje velkou roli také skutečnost, že Hodonín se nachází v jedné z nejteplejších oblastí republiky. Tato fakta jsou důležitým impulzem, aby se město na téma adaptace zaměřilo ještě více než dřív,“ hlásí.
Extrémní sucho i vedra. Jižní Morava bude mít jako první klimatický plán |
Takto široká spolupráce úředníků s odborníky je v českém kontextu jedinečná, navíc se ke strategii vyjádří i obyvatelé, spolky, firmy. Dokument má být hotový do roka. Řeší celé katastrální území města, tedy jak zastavěnou část, tak i krajinu v okolí, aby se posílila její „vodozádržnost“. Ale taky protipovodňová opatření, omezení půdní eroze nebo předcházení rizikům záplav z přívalových dešťů.
Do hledáčku si vezme rovněž oblast udržitelného hospodaření se srážkovou vodou, rozvoj zeleně a potřebné péče o ni nebo opatření proti přehřívání v době vln veder, včetně budov.
Hodonín však nezačíná od začátku a některé projekty, které mají nastartovat proměnu v klimaticky odolný region, už běží. Loni tu obnovili příměstský les Bažantnice, který tornádo před třemi roky zničilo. Do půdy zakořenilo osmdesát tisíc lesních sazenic, přes čtyři tisíce lesnických odrostků a 79 alejových dřevin. V přípravě je také park U Červených domků, místo zasažené tornádem. Vyrostou tu nová hřiště, ale také stromy a keře.
Břeclav řeší cukrovar, Znojmo čeká na kraj
Dílčí kroky podnikají i jinde na jižní Moravě. Necelé dva roky má adaptační strategii Břeclav, nicméně z finančních důvodů konkrétní opatření navrhuje pouze pro jednu lokalitu, a to bývalý cukrovar. „Jde například o jímání dešťové vody a její použití na zálivku, maximální rozsah zasakovacích ploch, alternativní zdroje energie – například fotovoltaika, pasivní standard budov,“ popisuje mluvčí města Ivana Solaříková s tím, že zatím je vše jen na papíře.
Také Vyškov postupuje spíš po jednotlivostech, v uplynulých letech už tam však radnice investovala do několika „zelených“ projektů, jako jsou biocentrum, mokřady a tůně či zelené pásy. S dalšími návaznými kroky v podobném duchu počítají i v budoucnu.
Jako v Itálii. Lípy už sucho nezvládají, obec tak přešla na cypřiše a cedry |
Ve Znojmě na to jdou trochu z jiné strany. Místostarostka Petra Svedíková Vávrová (SPD) je členkou pracovní skupiny pro tvorbu Klimatického akčního plánu Jihomoravského kraje, který má být hotový do konce roku. A druhé největší město kraje na něj poté naváže tím, že si rozpracuje konkrétní priority přímo pro své potřeby.
„Nechceme se chovat nehospodárně, proto jsme se rozhodli nedělat v tuto chvíli souběžně podobný dokument, který by se obsahově překrýval s tím krajským. Raději počkáme a na nadřazenou strategii navážeme,“ potvrzuje místostarostka.
Společný boj za nižší emise
Brno zase přistoupilo k Paktu starostů a primátorů, čímž se dobrovolně zavázalo ke snížení emisí oxidu uhličitého nejméně o čtyřicet procent do roku 2030 a zvýšení odolnosti vůči lokálním dopadům klimatických změn. Jeho součástí je akční plán včetně adaptační strategie, opět z pera Nadace Partnerství.
Ta se ostatně v uplynulých dvou letech činila – akční plány zpracovala nejen pro jihomoravské lokality postižené ničivým živlem.
„Naši odborníci z týmu Adapterra pomohli nastavit priority projektů v obcích, jejich cílem je mimo jiné posílení odolnosti obcí vůči rizikům sucha, vln veder, ale rovněž přívalových dešťů. Zpracovány byly plány pro Hrušky, Lužici či Dolní Bojanovice. Letos budou dokončeny plány také pro Moravskou Novou Ves a Prušánky,“ jmenuje obce na Břeclavsku a Hodonínsku David Kopecký z Nadace Partnerství.
V Brně zalévají už i vzrostlé stromy, jeden má stejný efekt jako 610 mladých |
Jak ale upozorňuje brněnský magistrát, ke snížení emisí nestačí snaha města a jeho společností, je potřeba motivovat domácnosti i firemní sektor. K prvně jmenovanému patří aktivity projektu Připrav Brno, který zahrnuje na jedné straně edukaci, třeba nově vzniklou naučnou stezku v Komíně, na straně druhé i dotační programy motivující obyvatele k ekologičtějšímu životu. „Dotace poskytujeme na roční šalinkartu, na zachytávání dešťové vody, revitalizace vnitrobloků,“ dává příklady Radka Loukotová z tiskového střediska magistrátu.
O zapojení firemního sektoru se Brno snaží pomocí Memoranda o dlouhodobé spolupráci na závazku města k adaptaci na klimatické změny, k němuž se dodnes přidalo přes sto firem.
