Pečují o nejohroženější děti, kvůli nízkým platům však mnozí mají druhou práci - regiony.impuls.cz

Pečují o nejohroženější děti, kvůli nízkým platům však mnozí mají druhou práci

  6:16
Na jižní Moravě jsou jen tři zařízení, která zajistí ohroženým dětem péči a ochranu, když se jejich rodina ocitne v krizi. Třeba z důvodu násilí, závislostí rodičů nebo bytové nouze a špatného zázemí. Brněnský Klokánek však s penězi, které dostává od ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), nevystačí. I proto může nyní přijímat méně dětí než dříve.
Ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

„Máme srovnatelnou péči s dětskými domovy, jenže ty dostávají příspěvky na děti řádově o desítky tisíc korun vyšší než my. Hlavní rozdíl je ale v tom, že my dostáváme příspěvek jen na přítomné dítě. Za dny, kdy jsou děti na táboře, v nemocnici, na zkoušku u pěstounů nebo třeba na delší návštěvě u rodiny, nedostáváme nic. Přitom nesmíme místo obsadit, lůžko musí být nachystané, teta v pohotovosti. V tomto systému se cokoli těžko plánuje,“ vysvětluje Marcela Bublová, ředitelka Klokánku Brno.

Právě tam míří děti v kritických situacích, které nenajdou zázemí u příbuzných či rodinných přátel. Klokánek je jedním z takzvaných zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Statisíce ohrožených dětí. V Brně pomáhá záchranka i „skenování“ učiteli

Neznamená to, že by děti v tomto náhradním bydlení zůstávaly natrvalo, aktuálně je jejich pobyt omezený zhruba na půl roku. Pak mohou zamířit zpět do biologické rodiny, pokud to situace dovolí. Další možností je třeba pěstounská péče. Klokánek navíc pracuje na tom, aby se vztahy v rodině zlepšily.

Tety a strejdové, jak se vychovatelkám a vychovatelům v Klokánku říká, se v Brně aktuálně zvládnou postarat o šestnáct dětí. S dalšími dvěma zařízeními je míst pro ohrožené jihomoravské děti celkem 48. Dřív to bylo víc.

„Chtěli bychom se dostat zpět na kapacitu dvaceti dětí. Ale to znamená, že potřebujeme ještě další tetu. A tu už nějakou dobu zaplatit nemůžeme,“ konstatuje Bublová.

S financováním už muselo začít pomáhat i město

Plat pečovatelů a sociálních pracovníků je přitom jen zhruba o čtyři tisíce vyšší než minimální mzda, měsíčně berou 23 tisíc korun hrubého.

„Z toho se složenky platí špatně. Tety, které musí byt trpělivé, citlivé, fundované, u nás pracují v cyklu. To znamená, že týden jsou u své skupinky čtyř dětí nepřetržitě, žijí s nimi na bytě. Pak mají týden volno. V něm ale často mívají druhé zaměstnání nebo brigády. Chodí balit balíky, mám tu kadeřnice, masérky. Ale když někdo z kolegů onemocní, musí jej u dětí zastoupit,“ popisuje šéfka brněnského Klokánku.

Aby zvládla stávající personál – deset pečovatelů a dvě sociální pracovnice – zaplatit, musela letos žádat o pomoc dokonce město Brno. Zastupitelé Klokánku na podzim jednomyslně odsouhlasili milionovou dotaci. „Pro zajištění kontinuity kapacit potřebné péče o děti v krizi i v následujících letech je počítáno s finanční podporou i v dalších letech,“ stojí navíc v odsouhlaseném materiálu zastupitelstva.

Rodiče nejsou schopni unést, že selhali, říká šéf dětského domova

„V posledních minimálně pěti letech jsme se na město neobraceli, ale teď už to opravdu bylo potřeba. Jsme nesmírně vděční, že jsme dostali pomoc, získali jsme jistotu i morální vzpruhu,“ říká Bublová.

Před pár týdny ale přišla špatná zpráva. Střecha budovy v brněnské Líšni, kde organizace už skoro osmnáct let sídlí, je v nevyhovujícím stavu a bude třeba ji opravit. Rekonstrukce vyjde podle prvních odhadů na jeden až dva miliony korun. Šéfka Klokánku proto doufá, že sežene další sponzory.

Vláda letos v létě o desetinu navýšila částku, kterou Klokánky a podobná zařízení na péči dostávají. Místo 39 600 korun na dítě od července částka poskočila na 43 560 korun. A to kvůli inflaci a zvyšujícím se cenám potravin i energií. Je to přitom teprve třetí navýšení od roku 2013.

Změna systému je na cestě

Ředitelka Fondu ohrožených dětí, jenž síť Klokánků v Česku zřizuje, poukazuje na to, že částka stále není dostatečná a navíc peníze od státu přicházejí až zpětně.

„Podobně jako lidem chodí výplata za uplynulý měsíc. Jenže peníze za listopad získáme nejdřív v lednu, pokud se do té doby stihnou sejít nová krajská zastupitelstva. Jejich prostřednictvím se k nám totiž peníze z MPSV dostávají,“ poukazuje ředitelka fondu Hana Kupková.

Z šesti měsíců maximálně dva. Zkrátí se doba pobytu pro ohrožené děti

Po změně systému volá ona i další pracovníci v sociálních službách už řadu let. Vlády v tomto i minulých volebních obdobích slibovaly, že systém přerozdělování peněz upraví, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková nyní říká, že na změně se začne brzy skutečně pracovat.

„Změna financování je rozhodně potřebná. V druhé polovině listopadu jsme se zástupci ministerstva práce, školství, spravedlnosti a zdravotnictví podepsali memorandum o spolupráci na ochraně dětí. Budeme pracovat mimo jiné i na novém zákoně na ochranu dětí a podporu rodin, v němž by jiné nastavení financování Klokánků a podobných zařízení mělo být zohledněno. Na vládu by tento zákon měl jít zřejmě v polovině příštího roku,“ přiblížila zmocněnkyně pro MF DNES.