Braný a Valouch si nad neutěšeným stavem lokality zoufali v zimě 2020, když si v Konůvkách ve Ždánickém lese na pomezí Vyškovska a Hodonínska opékali jablka. Seděli přitom na místě bohatých nálezů středověkých předmětů a stále viditelných půdorysů budov.
Někdejší obec v katastru Heršpic nedaleko Slavkova u Brna po prozkoumání v druhé polovině minulého století opět zarostla a tito srdcaři z okolí už se na to nevydrželi jen dívat. „Prostě jsme šli za heršpickým starostou a řekli, že bychom to chtěli zvelebit. Udělali jsme mu tím radost, protože dostával vzkazy, že je tam neustále nepořádek,“ vzpomíná Braný.
Tím neoficiálně položili základy spolku Konůvky, který kromě udržování místa pořádá i akce na popularizaci historie. Zbytek sdružení svedla dohromady náhoda. Braného sestra Lenka Záleská dělala v té době rozhovor do obecního zpravodaje s manželi Petrem a Hanou Gajdošíkovými o jejich zálibě ve středověku a tehdejším odívání. „Na konec jsem jim řekla, že se můj bratr zajímá o Konůvky a jim se hned rozzářily oči. Kontakt byl nevyhnutelný a v roce 2022 už jsme zakládali spolek,“ popisuje místostarostka Hodějic.
Konůvky vznikly coby osada poblíž obchodní stezky do Uher, jež vedla přes Ždánický les. Její přítomnost dokazují nálezy luxusních předmětů, které ve středověku přilákaly do lesů nejednoho lapku. Obec zanikla už v 15. století, dost možná ne zcela mírumilovnou cestou. Protože si však v této lokalitě místní páni Kounicové zřídili oboru, nikdy ji nepostihlo rozorání ani jiná zemědělská činnost. Díky tomu posloužila od šedesátých let minulého století archeoložce Dagmar Šaurové jako pokladnice mnoha cenných nálezů.
Stovky návštěvníků i přes déšť a bahno
Nejenom na místě objevů pořádá spolek své akce. Oblíbená Setkání s historií najdou lidé i v okolních obcích. Předvést své dovednosti pravidelně jezdí řemeslníci nadšení do své práce, třeba hrnčíř František Hynšt z Českého Krumlova, který tvoří hliněné předměty podle vzoru archeologických nálezů. Na návštěvnost si sdružení nemůže stěžovat. „Jednou nám i přes déšť přišlo za víkend 300 lidí. Doprostřed lesa! Všude samé bláto a lidi přijeli i s dětskými kočárky nebo na kolech,“ vybavuje si Gajdošík zabahněné návštěvníky.
Programy pro školy zase popisuje Záleská, v civilu učitelka „Při projektových dnech necháváme děti převléct se do středověkých oděvů, vystřelí si z luku nebo jim vyvrátíme známé omyly o středověku. Odezva je dobrá, baví je to a v oblečení si dělají selfíčka.“
Středověkou osadu Bystřec vypálili. Dodnes se neví, proč i vyvraždili |
Historii propagují také odpoledními přednáškami pro dospělé. Ty se většinou odehrávají v komorní atmosféře, proto na ně někdy organizátoři upečou buchtu a udělají obecenstvu přestávky na popovídání si mezi sebou. Jejich naučné činnosti je odlišují od středověkých nadšenců, kteří často předvádějí jen souboje na meče.
„Když někdo dělá šerm, je to zážitek jako v divadle, případně sport, ve kterém se koná i mistrovství. Boj ale nepatřil k obyčejným lidem ani ve středověku, oni přece žili řemeslem. A to my ukazujeme. Na setkáních máme hrnčíře, košíkáře a já se třeba zabývám tehdejším rybářstvím,“ shrnuje aktivity spolku Gajdošík.
Díky oživování řemesel mohou také spolupracovat s archeology, kterým praktická stránka věci chybí. „Na našich akcích je skvělé to, že se sejde mnoho nadšenců a navzájem se obohatí, protože každý zná nebo umí něco,“ vyzdvihuje.
Pomáhali při výkopech v 70. letech
Jejich hybnou silou je hlavně láska k okolí jejich bydliště a patriotství. Všichni členové spolku jsou z Hodějic, kromě rašovického Valoucha, který to má do Konůvek ještě blíž. „Chceme, aby hlavně místní lidé věděli, jaký poklad mají za humny a mohli na to být hrdí,“ formuluje za všechny Záleská.
Morálku skupiny udržuje i odezva lidí. Mnoho z nich stále vzpomíná, jak v sedmdesátých letech pomáhali archeoložce Šaurové při výkopech. Spolek funguje neziskově, řemeslníky na své akce a ostatní výdaje platí z příspěvků obcí a dobrovolných přispěvatelů. „Děkujeme všem obcím, lidem a několika málo sponzorům, že přispívají, bez nich by to opravdu nešlo,“ dodává Záleská a neopomíná ani pomocníky z brigád.
Ves zmizela v zajetí ostnatých drátů, byla kolébkou nejlepších vín |
Jejich aktivita nepřináší jen hezké odpočinkové a poučné místo pro návštěvníky, ale připravuje také půdu pro práci historiků. Sbírka nálezů z Konůvek leží v Moravském zemském muzeu, které chce na místě pokračovat geofyzikálním pátráním.
„Konůvky nebyly na rozdíl od jiných zaniklých obcí prozkoumány celé, proto je nasnadě ještě mnoho nezodpovězených otázek. Se spolkem se dá spolupracovat a hlavně prostory udržuje, proto bychom tam mohli povrchově zkoumat geofyzikálními prospekcemi a nerozrývat zem. Sbírku bychom chtěli nejen udržet v dobrém stavu, ale také rozšířit,“ předestírá plány Kateřina Bergerová, kurátorka středověkých sbírek muzea.
S porosty na místě se pravidelně perou vlastními silami hlavně Braný a Valouch. „Sekáme většinou ve dvou klasickými sekačkami, takže v sobotu ráno doma naložím sekačku a večer upadám do postele. Člověk to musí mít rád,“ líčí s nadsázkou Braný, profesí koordinátor dopravy.
Z kopřiv a bodláků vyrostl turistický zázrak, malá obec je plná unikátů |
Vzorem pro další rozvoj spolku i samotného údolí Konůvek je třeba i obec Modrá vedle Starého Města, v níž vznikl archeoskanzen. Jeho nejbližší cíle na místě jsou zbudování schodů ke špatně dostupnému kostelíku, kde by také mohla vyrůst zvonička s replikou místního zvonu. V příštím roce oslaví Konůvky výročí 660 let od první písemné zmínky. Spolek tak chystá větší akci a chce také zařídit dotisk publikace Zdeňky Měchurové o obci. Reálných i vzdálených cílů však nosí místní parta mnohem více.
