Za solankou do Hodonína jezdili herci, lázně si oblíbil i prezident Klaus

  11:32
Jodobromovou vodu z okolí Hodonína poprvé použili lékaři v hodonínské nemocnici v roce 1953, o tři roky později prokázal doktor Jindřich Berka její léčebné účinky. Za dalších třiadvacet let stál stejný muž u zrodu Lázní Hodonín, a založil tak tradici, která trvá dodnes. Jedny z nejmladších lázní v republice si v týdnu připomněly 45. výročí vzniku.

Lázeňský komplex v Lázních Hodonín. V roce 2024 si připomínají 45 let od svého vzniku. | foto: Lázně Hodonín

Jodobromová voda neboli solanka, která svou kvalitou vyniká mezi ostatními minerálními prameny Evropy, je jedním z hlavních zdrojů úspěchu Lázní Hodonín, jedněch z pouhých dvou lázní na Jižní Moravě.

Právě vanové koupele se solankou patří v Hodoníně mezi hlavní lázeňské procedury. Jsou využívány především při problémech pohybové soustavy nebo léčbě cévních či neurologických potíží. Místní solanku považují za lepší než vodu z Mrtvého moře.

„Nejčastěji k nám jezdí klienti se stavy po operaci pohybového aparátu. Typicky jde o kyčle, kolena nebo páteř. Druhou významnou skupinou jsou pacienti s problémy neurologickými,“ konstatuje jednatelka lázní Andrea Kubátová.

Naše solanka je lepší než voda z Mrtvého moře, říká šéf mladých lázní

Doktor Jindřich Berka léčivou vodu objevil na začátku 50. let minulého století ve vrtu v okolí Lužic na Hodonínsku, kde se s ní setkávali geologové a těžaři naftových dolů. Spojil se s odborníky z Mariánských Lázní a ti mu potvrdili léčebné účinky solanky. Dnes je po Berkovi pojmenován jeden z lázeňských pavilonů v Hodoníně, jehož procedury si v minulosti oblíbili například herci Jan Potměšil nebo Jan Šťastný.

„Třeba imobilní vana s dvířky se velice líbila Václavu Klausovi při jeho prezidentské návštěvě v roce 2009,“ vybavuje si jednatelka.

Procedura v Lázních Hodonín. V roce 2024 si připomínají 45 let od svého vzniku.

V současnosti má léčebný komplex v Hodoníně kromě Berkova pavilonu ještě dva lázeňské domy a léčebně rehabilitační centrum. Zmíněné domy odkazují svými jmény na další významné doktory, kteří stáli u zrodu lázní. Budovy, vzdávající hold Vladimíru Žaroskému a Evě Ševčíkové, doplnila v roce 2014 výstavba Denních lázní Bliss Day Spa.

V Denních lázních mohou veškeré služby od rehabilitačního bazénu až po kryokomoru využít pouze samoplátci. Centrum však neposkytuje možnost přespání. Koncept je navržen pro jednodenní návštěvu, nikoliv dlouhodobé pobyty.

Kapacita se zdvojnásobila

Po otevření v červenci 1979 nabízela tehdy léčebna Československých státních lázní Luhačovice v Hodoníně 180 lůžek. Od té doby se změnil nejen název, ale i kapacita. Dnes Lázně Hodonín disponují téměř dvojnásobkem míst pro hosty. „V současné době je kapacita lázní skoro stoprocentně naplněna,“ uvedla k vytížení komplexu Kubátová.

Během rozsáhlé rekonstrukce v letech 2002 až 2003 došlo ke zvelebení lázeňského domu Vladimír a přilehlého parku. Nárůst zájmu o nové prostředí lázní vedl ke zvýšení návštěvnosti, a proto v roce 2006 přibyl nově postavený lázeňský dům Eva s dalšími 104 lůžky a vlastním balneoprovozem.

„Začátkem tohoto roku jsme část pokojů v lázeňském domě Eva modernizovali. Dalším cílem je úspora energie, se kterou souvisí dokončení instalace fotovoltaiky na lázeňských budovách,“ přiblížila Kubátová.

Autor: