Mláďata luňáků hnědých se v Králově voliéře vylíhla na konci května zcela nečekaně. Dravci zde totiž obývají dvoupatrovou hnízdní platformu, jejíž horní část patří čápům černým, a obydlí luňáků tak není možné shora odnikud sledovat.
„V průběhu sezony jsme pozorovali, že se na spodní platformě něco děje, ale nebylo nic vidět. Proces jsme tak museli nechat vlastnímu osudu a najednou po půlce sezony vykoukla z hnízda dvě opeřená mláďata,“ popisuje kurátor ptáků brněnské zoo Petr Suvorov.
V Brně odchovali vzácné ptáky z barevných vajec, servírují jim i trus rodičů |
Chovatele překvapilo, že proces výchovy mladých luňáků nijak nenarušili právě sousedící čápi. „Čekali jsme, že se ptáci mezi sebou budou daleko víc prát, ale nestalo se. Mláďata okamžitě po vyvedení z hnízda začala poskakovat po okolních větvích ve vysoké výšce a s rodiči se rozlétala naprosto bez problémů,“ přiblížil Suvorov.
Mláďata luňáků hnědých mají světlé konce per po celém těle a vypadají, jako by měla jemné proužky. Návštěvníci je v brněnské zoo mohli pozorovat během léta a podzimu, nyní už jsou v jiné voliéře a připravují se na přesun do nového domova.
Samice ohroženého luňáka odchovala 18 mláďat, teď ji někdo zblízka zastřelil |
K jejich úspěšnému odchovu podle kurátora přispělo, že Králova voliéra je dostatečně velká. Ptáci tak hnízdí daleko od návštěvníků a cítí se víc v bezpečí. Navíc mají dost místa, aby mohli létat dokola, a posilovat tak letové svaly.
Luňák hnědý, který je v Česku kriticky ohrožený, má rozpětí křídel 130 až 155 centimetrů, váží 750 až 950 gramů. Vyskytuje se v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Hnízdí v lesích u řek a jezer, v mokřadech, ale i blízko lidských sídel, jelikož se zvládne živit i odpadky. Díky skvělým leteckým schopnostem dovede uchopit sousto i za letu.
23. července 2024 |