Důvodem ostrých slov a obav, kvůli nimž se lékaři obrátili anonymním dopisem na redakci MF DNES, je výměna starého nemocničního informačního systému po ukončení jeho fungování za nový, nazvaný Sonis. Pracuje s ním veškerý personál pečující o pacienty v ambulancích, na stacionářích, lůžkových odděleních nebo třeba i laboranti.
V ostrém provozu funguje od července, do konce září však podle vedení ústavu v přechodném období, než se vychytají podstatné „mouchy“ a naběhnou všechny části systému. První dva týdny od spuštění byly podle zdravotníků nejkritičtější.
Brno má novou magnetickou rezonanci. Umožní plánování radioterapie |
Zdravotníci přitom upozorňují na několik vážných situací, k nimž došlo i poté. Systém třeba k jednomu rodnému číslu někdy přiřazuje víc pacientů, i po opakovaném nahlášení problému.
Nemohou se spolehnout ani na dávkování chemoterapie, jež program vypočítá na základě výšky, hmotnosti a laboratorních hodnot pacienta, všechny dávky musejí přepočítat ručně. Žádosti o laboratorní vyšetření často vůbec nedorazí, lidé nahlášení na kontrolu či k hospitalizaci z objednávkových knih mizí, případně se přeskupují.
Masarykův onkologický ústav v Brně oznamuje přechod na nový informační systém. (7. srpna 2024)
„Je evidentní, že se nejedná o marginální problémy typu grafického vzhledu stránky či rychlosti zpracování dat. Systém je katastrofálně nespolehlivý ve své základní funkci, což je identifikace správného pacienta podle správného znaku, kterým je v nemocničních informačních systémech rodné číslo, a ve spolehlivosti převedení zadaných dat a požadavků k realizaci,“ poukazují zoufalí zaměstnanci.
Vedení ústavu jisté potíže při přechodu na Sonis připouští. Třeba že kvůli problému s přesunem dat nedorazila na příslušné pracoviště žádanka na odběr. Ředitel Marek Svoboda však striktně odmítá, že by nový systém identifikoval nemocného s jiným rodným číslem.
Systém je katastrofálně nespolehlivý ve své základní funkci a ve spolehlivosti převedení zadaných dat a požadavků k realizaci.
zaměstnanci Masarykova onkologického ústavu v Brně
„Ten starý neumožnil pracovat se dvěma pacienty najednou, což byla komplikace, když měl lékař jednoho v ambulanci a zároveň s druhým mluvil po telefonu. V tom případě musel okno u prvního zavřít. Nový program dovoluje práci s několika pacienty zároveň, na což ne všichni byli zvyklí. Pokud si třeba nevšimli, že dělají s kartou jiného pacienta, mohli vidět dalšího. Teď už si toho všímají, nemělo by se stát, že třeba vystaví recept na někoho jiného,“ ujišťuje Svoboda.
Problém s nenačítáním laboratorních hodnot nutných k dávkování chemoterapie podle něj zaznamenali u jediného cytostatika ze stovky podávaných, zaměstnanci je tehdy zadali ručně.
„Zodpovědnost neseme my“
Podle lékařů vedení o hrubých nedostatcích ví, přesto je nečinné, novinku nechává fungovat s plnou zodpovědností lékařů a systém nevrátí k napravení chyb.
„Máme obavu, že i přes veškerou obezřetnost a kontroly by mohlo dojít k chybě, a tím k poškození zdraví našich pacientů. Z dennodenního strachu z chyby, kterou neovlivníme, jsme už nesmírně vyčerpaní a frustrovaní. Konečnou odpovědnost za pochybení vedoucí k poškození zdraví nese vždy podávající lékař. Způsob, jakým výměna systému probíhá, je natolik riziková, že jsme v něj zcela ztratili důvěru,“ prohlašují zaměstnanci.
Průšvih na Bulovce. Provedli potrat ženě při kontrole, spletli si ji s jinou |
Kvůli přechodu na nový systém nyní v ústavu tisknou předpisy chemoterapie na papír, což se dělo naposledy před pěti lety. Údaje kontrolují nejen na něm, ale zároveň v počítači. A postupně třikrát – lékařem, v lékárně a při aplikování.
„Měli jsme dokonalý systém, který zaměstnanci uměli poslepu. Chápu, že pro řadu z nich není snadné naučit se novým věcem. Vnímáme, že je na ně tlak ze strany pacientů, ne všichni jsou totiž trpěliví. Navíc se někdy stane, že dlouho trvá načtení údajů. Mohou se tak cítit nekomfortně. Ale mají od nás veškerou podporu. Když zjistí, že udělali chybu, vše se dá zastavit. Například chemoterapie se začne ředit až patnáct minut po potvrzení údajů,“ ujišťuje Svoboda.
30. července 2024 |
Problémy ale dopadají i na pacienty. Ti se musí obrnit trpělivostí, protože je nutné déle čekat třeba na vyšetření. Někteří nemocní dokonce byli nuceni přijít na chemoterapii až druhý den, zdravotníci ji totiž odpoledne nestihli připravit, což se ale podle Svobody v jiných nemocnicích děje běžně.
„Paní doktorka zadávala recept do systému opakovaně, povedlo se to až napotřetí,“ dodává vlastní zkušenost z ambulance pacientka Andrea Nováková.
I přes komplikace spojené se zaváděním novinky nemusel brněnský ústav podle ředitele omezit poskytování onkologické péče pacientům a podal množství léčby typické pro prázdninové období. „Spousta problémů si sedala a souvisela s migrací dat,“ tvrdí ředitel dodavatelské firmy David Steiner.
Sonis je na rozdíl od svého předchůdce roztříštěný na víc systémů, protože stejně komplexní už žádný jiný v současnosti není. V novém jsou tak oddělené části: klinická pro lékaře a sestry, laboratorní, transfúzní nebo infrastrukturní.