„Je škoda, že se v Paříži neukážeme. Třeba ale není všem dnům konec. Příští olympiáda je v Los Angeles, kde byl šplh v roce 1932 na programu her naposledy, tak třeba to vyjde tam. V létě se místo v Paříži představíme na Olympijském festivalu u Mosteckého jezera,“ usmívá se Cigl.
I tohle historické okénko dokládá, jak „archaickému“ sportu se závodník Sokola Brno I rozhodl věnovat. Šplh na laně po jeho vyškrtnutí z olympijské rodiny obnovili až na začátku 90. let právě Češi, jsou v něm světovou špičkou a Cigl mistrem mezi nimi. Mezi jeho úspěchy ční světový rekord na osmimetrovém laně, což je ve šplhu královská disciplína, stejně jako sprint na sto metrů v atletice. Cigl dokáže oněch osm metrů bez použití nohou vyšplhat za 4,65 sekundy.
Matěj Cigl je k nezastavení. Závodník Sokol Brno I znovu vylepšil světový rekord ve šplhu. Na 30. ročníku Memoriálu Bedřicha Šupčíka pokořil v sobotu osmimetrové lano v čase 4,65 sekundy. Fantastické! Blahopřejeme. Více čtěte na https://sokol.eu/aktualita/matej-cigl-znovu-vylepsil
#sokol #jsemsokol #sport #šupčík #svetsplhu
K vidění je Šupčíkovo zlato
Svoji sílu, dynamiku a obratnost předvede rekordman v sobotu v Brně na Špilberku při Velké ceně Jihomoravského kraje, která je součástí sletových soutěží víkendového XVII. všesokolského krajského sletu. V Hranolové věži na Špilberku šplhají od desíti hodin děti, mládež a ženy, od dvou hodin odpoledne pak jdou do akce muži.
Zároveň je na hradě do neděle k vidění originál zlaté Šupčíkovy medaile zapůjčený ze sbírek Národního muzea v Praze.
„Mně přijde ten přesah šplhu do hluboké historie super. Není to novodobě vymyšlená záležitost a jednou z věcí, které mě na šplhu baví, je právě jeho minulost,“ vyzdvihuje brněnský závodník.
Závodník proto, že konkrétnější označení v jeho disciplíně prý neexistuje. „Lezci si neříkáme, protože to slovo evokuje spíš lezení po skalách. Šplhač nebo šplhoun zní blbě. Jsem zkrátka člověk věnující se šplhu na laně,“ vysvětluje letos pětadvacetiletý šampion.
Je ve stejném věku, v jakém Šupčík senzačně triumfoval na olympiádě. Stejně jako on začínal s gymnastikou, jenže u ní nevydržel. Jeho sympatie si získala tvrdá dřina na laně, kterou Šupčík – vzdor svému ohromujícímu pařížskému triumfu – neuznával.
„Ani se z medaile neradoval. Více se zajímal o estetické disciplíny jako bradla nebo kruhy,“ řekl o prvním Čechoslovákovi s olympijským zlatem na krku historik Petr Vachůt.
Cigl naopak bere šplh velmi seriózně. Je mistrem republiky, letos vyhrál jubilejní 30. ročník Šupčíkova memoriálu a samozřejmě patří do klubu těch, jimž se podařilo zdolat vítězný čas zlatého olympionika z Paříže, tedy 7,2 vteřiny.
Martin Vacek, Matěj Cigl a Ondřej Klíč na Sokolgym 2022
„V našem sportu jde o překonání sebe sama. Šplh vidím jako krásnou kombinaci mezi ryze atletickým silovým sportem a něčím neobvyklým, atraktivním. I když jsme na závodech, soustředíme se každý na svůj výkon. Každý z nás soupeří hlavně se sebou,“ hlásí Cigl.
Speciálně mu jde šplh na laně bez přírazu, což má kořeny i v jeho potížích zapojit do celkového výkonu nohy. I proto ho nezajímá šplh na tyči. Na laně, kde závodník začíná vsedě a pracuje pouze rukama, je nejsilnější. „Nohy mám primárně na to, abych si vytočil trup, a byl tak schopný dosáhnout rukou dál,“ přibližuje muž, jenž na vrchol osmi metrů potřebuje jedenáct hmatů.
Začátečníkům se točí hlava
Pod strop se dokáže dostat v bleskovém čase, což také klade nároky na tělo a jeho připravenost. Stačí si představit podle jízdy rychlovýtahem, co se s člověkem při tak kvapném pohybu vzhůru děje. „Já nic neobvyklého necítím, tělo si zvykne. Ale je pravda, že začínající ‚šplhači‘ občas problém mají a hlava se jim motá,“ referuje Cigl.
Šplhá jen v trenýrkách, čímž ještě víc vyniknou jeho mohutné paže. „Kvůli tomu to nedělám,“ pousměje se. „Závodit takhle nalehko je praktické. Ruka jde relativně blízko těla, takže je velká možnost zachycení palcem o tričko, kdybych ho měl. Dřív se mně to stalo,“ líčí.
Připouští však, že motivací, proč lano zdolávat od pasu nahoru nahý, je víc. „Lidi se chtějí i předvést, být atraktivnější. Myslím si, že klidně třetina kluků se může chtít ukázat před holkami, zvlášť když je závod někde před víc diváky. Pro mě to motivace není, ale dovedu si představit, že někdo jiný to v potaz bere,“ uvažuje Cigl.
12. listopadu 2018 |
Když zmiňuje diváky, má na mysli například soutěže v různých nákupních centrech. Šplh jde zákonitě cestou dalších sportů, které se snaží přiblížit se co nejvíc veřejnosti, a tak jí vyráží naproti.
Zcela prozaicky je dalším důvodem ke šplhání v obřích nákupních centrech také skutečnost, že v nich dominují vysoké stropy, což zavěšení lana vyžaduje. Neleze se totiž jen do osmimetrové výšky – existují i závody na čtrnáctimetrovém a někde i na dvacetimetrovém laně.
Závody ve šplhu na laně začínají vsedě. Klepnutím do tlačítka vše startuje.
Světový rekordman ve šplhu na laně Matěj Cigl nejraději závodí bez trička.
Při výkonu nad deset metrů musí být závodník jištěný horolezeckým lanem. „Za tři týdny jdu na čtrnáct metrů. Jsem zvědavý, jak si povedu, nad osmi metry je to o něčem úplně jiném. Může docházet kondice, délka hmatů se zkracuje, je to boj,“ uvědomuje si Cigl.
Věří, že přijde doba, kdy si i šplhem bude možné vydělávat peníze. Neodhadne ale, zda se jí jako aktivní sportovec dočká. Motivaci má prý jinou. „Chci svůj čas co nejvíc vylepšit, aby to generace po mně měla co nejtěžší,“ směje se.
Krajský slet v Brně je pro sokoly stěžejníDvanáct hromadných skladeb tvoří páteř nedělního krajského sokolského sletu, jehož hostitelem je Sokol Brno I. Na ploše stadionu v Kounicově ulici se při nich představí na 3 200 cvičenců. „Jsme největším z krajských sletů a všichni se můžou těšit na neopakovatelný zážitek,“ láká Radek Bukovský, starosta pořádající župy Jana Máchala. „Ať už jste, či nejste sokolové, přijďte nás podpořit a užít si atmosféru, která se opakuje jednou za šest let. Je to příležitost udělat si v Brně příjemný víkend,“ podotýká. Krajský slet odstartuje v neděli ve 13 hodin u Besedního domu v Husově ulici srazem a průvodem sokolů centrem města na stadion. Předvedení hromadných sletových skladeb začne o hodinu později slavnostním nástupem vlajkonošů, praporečníků, sokolské stráže a cvičenců z šesti jihomoravských sokolských žup. Podle starosty České obce sokolské Martina Chlumského jsou regionální slety velmi důležité. Propagují sokolské župy v místě jejich působení a upevňují jejich pozice v rámci kraje. „Sokol se dostane do povědomí veřejnosti a osloví nové zájemce o sportovní a kulturní činnost. Návštěvníci zažijí společně s námi atmosféru, která se neopakuje každý rok,“ prohlásil Chlumský. Regionální slety jsou součástí XVII. všesokolského sletu, jehož vrcholem je sletový týden v Praze od 30. června do 5. července. Z celé země se ho do hlavního města přijede zúčastnit až dvacet tisíc sokolů. |