Matematika straší žáky a narušuje jim pohodu, varují vědci. Viní i pedagogy

  17:30
Matematiku jako neutuchajícího strašáka školáků vykreslují vědci z jihomoravské metropole. Trápení, vztek, obavy, strach a smutek v českých školách podle nich častěji zažívají právě žáci, kteří mají z tohoto předmětu horší známky. Vyplývá to ze studie Národního institutu SYRI. Podle výzkumu je situace ještě horší u těch, jejichž třídu vyučují nepodporující učitelé.

Vědci doporučují pedagogy nepřetěžovat administrativou, aby se mohli více věnovat žákům ve třídách.

Negativní jevy, jako třeba nárůst duševních potíží u adolescentů, jsou stále větším tématem. Proto se odborníci rozhodli sledovat, co může kladně či negativně ovlivnit wellbeing (osobní pohodu, pozn. red.) dospívajících ve školách, kde tráví podstatné množství času. Zaměřili se na dva hlavní předměty, matematiku a český jazyk. Zatímco čeština se neukázala být problematickou, matematika podle výzkumu k negativním emocím přispívá.

„Zdá se, že nedostatečná opora ze strany vyučujících u tak zásadního a náročného předmětu může přispívat k negativním emocím i k vyčleňování některých studentů z kolektivu vrstevníků,“ uvedla psycholožka Lenka Kollerová z Národního institutu SYRI.

Čeští žáci se v matematice za poslední roky zhoršili. Přesto jsou nad průměrem EU

Matematika bývá dospělými i dospívajícími často považována za stěžejní, obtížný a také prestižní předmět. „Pokud se žák či žákyně potýká se školním neúspěchem v matematice v podobě špatných známek, doporučujeme pracovat i se slovním hodnocením. To může poskytnout větší povzbuzení. Vyučující mohou navíc průběžně připomínat těmto žákům a žákyním silné stránky jejich školní práce a dílčí pokroky. Tím přispějí k tomu, aby se ve třídě cítili lépe a více si věřili,“ doporučila Kollerová.

Podle ní hrají nejdůležitější roli právě učitelé. Pokud totiž vyučující matematiky poskytuje celé třídě sociální oporu, tak to naopak negativní emoce u žáků a žákyň s horšími známkami z matematiky pomáhá snižovat.

Výzkumníci si zároveň všimli, že pro studenty je důležité právě to, jak vyučující pracuje s celým kolektivem, ne pouze s jednotlivci. Ptali se dospívajících třeba na to, do jaké míry je jejich učitel přátelský, nápomocný a přijímající.

Přetěžovaní učitelé se nestíhají věnovat žákům

Školy a kantoři by se podle vědců měli věnovat obzvláště ohroženým skupinám, efektivněji pracovat na (sebe)hodnocení školního výkonu a poskytovat studentům oporu.

„Učitelé mají možnost významně přispět k lepšímu wellbeingu dospívajících. Aby je ale mohli účinně podporovat, potřebují k tomu nejen kvalitní vzdělávání, ale i vhodné pracovní podmínky. Proto je důležité kantory nepřetěžovat jinými povinnostmi než těmi, které přímo souvisejí s funkcí pedagoga,“ uvedla Kollerová. Upřesnila, že jde převážně o přetěžování administrativou

V oblasti prevence vědci doporučují věnovat zvýšenou pozornost emocionálním potřebám dospívajících při zpracovávání negativních emocí. Při prevenci vyčleňování se osvědčuje monitorovat sociální dynamiku ve třídě a aktivně pracovat na začleňování dospívajících. Prevence vyčleňování by měla zahrnovat snahu o zapojení všech žáků a žákyň do aktivit a skupin.

Wellbeingem studentů se budou odborníci zabývat ještě komplexněji. „Zatím máme k dispozici průřezová data z jednoho časového bodu na konci šesté třídy. Lépe daným vztahům porozumíme, až budeme sledovat vývoj v průběhu času,“ dodala Kollerová.

Středoškoláci v Praze demonstrovali proti povinné maturitě z matematiky

Odborníci sledovali reprezentativní vzorek 2 548 žáků a žákyň šestých tříd ze 134 základních škol z celé České republiky. Výsledky výzkumu poskytl institut ministerstvu školství spolu s odbornými doporučeními. K povolaným lidem se tedy výsledky dostávají, co s nimi udělají, už je podle Kollerové na nich.

Dalším tématem, jímž se Národní institut SYRI sdružující odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR momentálně zabývá, jsou společenské problémy mladých lidí. Ti řeší nejčastěji nedostupnost bydlení a finanční nestabilitu, kterou mladí lidé od svého osamostatnění očekávají.

„Předpokládají natolik nízký plat, že si nebudou moct dovolit vlastní bydlení po dokončení studia. Trápí je i environmentální žal,“ informovala vědecká ředitelka institutu Klára Šeďová.

Proti povinné maturitě z matematiky protestovali v říjnu 2019 středoškoláci v Praze.

Autor: