Proč uplynula tak dlouhá doba od posledního přistání člověka na Měsíci? Budoucí český astronaut Aleš Svoboda si to vysvětluje mimo jiné zmírněním politického soupeření mezi mocnostmi.

„Častěji se nelétá kvůli motivaci. Tenkrát šlo o geopolitické, strategické zápasení mezi Východem a Západem,“ pronesl armádní pilot Svoboda na brněnské výstavě Space Mission, která se vesmíru a všemu s ním spojeným věnuje. „Technologie, které umožňovaly let do vesmíru, jsou ty stejné, které se používají ve vojenství. Například na mezikontinentální balistické rakety a podobně. Hlavně proto se snažily Spojené státy udržovat technologickou nadvládu nad Sovětským svazem,“ vysvětluje čáslavský pilot.

Jak upozorňuje, později tento silný motiv opadl. Zaměření vesmírných programů se obrátilo spíše na výzkumnou činnost na orbitálních stanicích. „Dění na oběžné dráze okolo Země se do jisté míry komercionalizuje. Tahle pozornost vládním agenturám, jako jsou NASA či Evropská kosmická agentura, trochu rozvazuje ruce k tomu, aby se mohly zase zaměřit třeba na výzkum Měsíce,“ míní.

Význam zkoumání přirozené družice Země vidí v ustálení přítomnosti na ní a v osvojení schopnosti využívat tamní nerostné bohatství. Nejvíce se mluví o vodíku a izotopech helia, které se nachází v okolí jižního pólu. Důležitou roli ale tamní mise hrají i coby technologický mezikrok, aby se lidstvo časem dostalo ještě dál, třeba na Mars.

Nejblíž k vyslání lidí na Měsíc má nyní program Artemis. Pilotovaná mise měla přijít už letos, nakonec je ale let odložen na rok 2026. Podle Svobody to na astronauty nemá vliv. „Pro misi Artemis je vyčleněný celý tým. Posádky se připravují průběžně a posun termínu jim nijak neublíží,“ má jasno a dodává, že zpoždění podobných misí bývá poměrně běžné.

Sám se po Vladimíru Remkovi má stát teprve druhým Čechem, který se vydá do kosmu. Očekává, že se tam podívá v horizontu dvou až tří let, nicméně jako první Čech na Měsíci se zdaleka nevidí. „Naše cíle jsou dost pozvolné. Naštěstí se zároveň nedrží úplně při zemi. Cílíme na krátkodobou misi na kosmické stanici ISS,“ přibližuje Svoboda svůj program s tím, že se nemůže dočkat konkrétního termínu akce.

Na úterý připadá Mezinárodní den Měsíce a 16. červenec je také dnem, kdy se posádka Apolla 11 vydala v roce 1969 na svou přelomovou misi. Jubileum připomene Lunárním podvečerem brněnská hvězdárna, která chystá od 18 hodin přednášky a diskuse v sále velkého planetária a ve 20. 30 promítání celovečerního filmu První člověk.