„Připravili jsme dva okruhy, které kopírují trasy prvních linek MHD. Tramvaje budou cestující vozit do Králova Pole a zpět a autobusy do Černých Polí a zpět do centra. V provozu bude navíc i populární Party Šalina, ve které mohou cestující spojit jízdu s konzumací piva,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.
V 19 hodin se veškerá pozornost přesune k historickému označníku na Moravském náměstí. Po slavnostním aktu odsud vyjede kolona historických tramvají s cestujícími po trase k Semilassu, po které před 155 lety první koněspřežná tramvaj vyjela. Její stavitelé tehdy museli pracovat i v noci při světle loučí, aby se srpnový termín stihl.
První elektrické tramvaje označovaly místo čísel barvy, lidem se pletly |
Úplně první hromadná doprava se přitom v Brně objevila ještě dříve. Nejprve - už od roku 1851 - jezdila městem linka omnibusů, tedy prostornějších kočárů. Podle jízdenek historikové odhalili jejich trasy z Pekařské do Pisárek a z centra do Králova pole. Tento prostředek však, kvůli nezpevněným, děravým cestám, nepřekypoval rychlostí ani pohodlím. Přechodu na pohodlnější kolejovou dopravu se proto nešlo vyhnout.
Program jízd13:15 – 18:30 jízdy tramvají a autobusů z retro sbírky DPMB. Tramvaje: Janáčkovo divadlo – Pionýrská – Semilasso – Královo pole, nádraží a zpět přes náměstí Svobody k Janáčkovu divadlu. Autobusy: Janáčkovo divadlo – Náměstí 28. října – Zemědělská – Štefánikova čtvrť a zpět. Jízdné: 20 Kč/osobu a okruh, jízda Party Šalinou včetně piva 60 Kč/osoba a okruh. |
Provozem tramvajové linky pověřila moravská metropole akciovou společnost Brünner Tramway Gesellschaft für Personen und Frachten Verkehr, která jako jediná z pěti zájemců vydržela ve výběrovém řízení i přes propad na burze. „První projekt byl zhotoven v červenci 1868 a v září město zveřejnilo své podmínky. Například očíslovat vozy, vybavit je brzdou a táhnout nanejvýš dvěma koni, třetího směli přidat do strmého stoupání. Podmínek se stanovilo celkem 37,“ píší Jiří Štursa a Jiří Kazatel ve své kapitole knihy 150 let MHD v Brně.
První doložená nehoda koňské dráhy se stala jen necelý měsíc po jejím zahájení. 12. září narazil cizí vůz svou ojí do koně táhnoucího tramvaj, a ten na následky střetu uhynul. Na obyčejné vykolejování si cestující museli zvyknout. Denní chleba z něj dělaly dřevěné klínky, které jako jediné držely rozteč kolejí z Rosických železáren. Incidenty někdy způsobili i studenti německého gymnázia, kteří se bavili kladením kamení na koleje. Také vandalismus na vozech existoval od samých počátků hromadné dopravy.
O mnoho vážnější však byla první nehoda s úmrtím člověka, k níž došlo 25. července 1870. „V Králově poli dvouleté dítě strčilo do druhého, které spadlo pod kola tramvaje a bylo na místě mrtvé. Lidé zaútočili na vozku, protože mu dávali nehodu za vinu, na jeho ochranu muselo zakročit četnictvo,“ popisují v knize první tragédii na brněnské dráze Štursa a Kazatel.
Tramvaje na přelomu druhé a třetí dekády 20. století před brněnským nádražím
Pro úplnost lze zmínit první vzájemný střet dvou vozů hromadné dopravy. Srážku v točně z prosince 1869 odnesly oba vozy jen poškozenou střechou.
První etapa koňky vydržela v Brně pět let. V roce 1874 vstoupila Brněnská tramvajová společnost pro osobní a nákladní přepravu do likvidace. Spíše než časté vykolejování hledají historikové důsledky krachu v nadčasovosti dráhy. Její rozsah tehdy dalece předčil reálnou poptávku. Společnosti nepomohl ani fakt, že na ni město přeneslo veškeré náklady na úpravu ulic při zřizování tramvajových tratí i jejich údržbu.
Program oslav13:00 zahájení na piazzettě Janáčkova divadla. 13:45 vystoupení kapely EVOLET. 15:00 vystoupení kapely Pohledy. 16:15 vystoupení kapely Noise Flow. 17:30 vystoupení kapely Purple Rainbow. 19:00 slavnostní akt u historického označníku na Moravském náměstí. 19:15 odjezd kolony historických tramvají k Semilassu. |
Rok 1875 muselo Zemské hlavní město Brno přežít bez dráhy, než pověřilo jejím obnovením Bernharda Kollmanna s firmou Prager Tramway, jenž se v Praze osvědčil. Stejně jako v etapě brněnské akciové společnosti, nejezdily tramvaje za zrovna lidové ceny. Město později stanovilo maximální výši jízdného na 20 krejcarů, což společnost obešla požadováním 15 krejcarů za jízdu na poloviční trati. Český opilecký zvyk, odnést si domů dopravní značku, poprvé Kollmannův podnik pocítil v noci z 23. na 24. května 1879. Na Moravském náměstí tehdy někdo ukradl stojan, kterými byly zastávky označené.
Více o historii brněnské dopravy si zájemci mohou poslechnout na samotné sobotní oslavě. Na akci se objeví i stánek Nadačního fondu Emil, který DPMB dlouhodobě podporuje. „Pro handicapované děti, které Emil podporuje ve sportovních a pohybových aktivitách, vypravíme speciální jízdu historickým vozem. Tramvaj budou mít zcela pro sebe, takže budeme moci nástup, výstup i jízdu zcela přizpůsobit jejich nárokům,“ dodal Havránek.