Obchody narvané oblečením nízké kvality za nízkou cenu – to je realita dneška. Nadměrná produkce textilu, umocněna obchody s takzvanou rychlou módou, je jedním z hlavních „urychlovačů“ klimatické krize. Ať už kvůli značné produkci CO₂ či spotřebě vody při výrobě. Například na jedno bavlněné tričko „padne“ podle holandské společnosti Water Footprint Network 2 700 litrů vody.

Obchodní řetězce ovšem nejsou jediným místem, kam si pro nové oblečení můžete zajít. Brno nabízí nepřeberné množství obchodů s oblečením z druhé ruky a objevují se tady i nadšenci pořádající bleší trhy nebo akce, na nichž se oblečení jednoduše vyměňuje zadarmo.

Šetří peníze i planetu. Půjčovna nabízí oblečení z druhé ruky i od designérů

Jedním z takových projektů je Měnění, kam lze přinést vlastní oblečení, kterého se chce člověk vzdát. „Chceme Měněním ukázat, že když lidem už nějaký kousek neslouží, nemusí letět do koše, ale může někomu jinému udělat radost,“ popsala záměr zakladatelka Klára Dvořáková. Jediným pravidlem je přinést maximálně pět kusů, odnést ji jich ale člověk může neomezené množství.

Akci pořádá Dvořáková jednou za tři měsíce na různých místech v Brně. Podobně funguje i pravidelný bleší trh Dobrá karma, který se nevěnuje pouze oblečení, ale i šperkům, domácím potřebám nebo vinylovým deskám. Tam se ale za ulovené kousky platí, ačkoliv se jedná o lidové ceny. Černá košile z džínoviny se dá na bleším trhu pořídit za cenu kolem 80 korun.

S takto nízkými cenami mají lidé spojeny i klasické obchody s oblečením z druhé ruky neboli sekáče. V jednom takovém obchodě s příznačným názvem Sekáč prodává nejrůznější svršky majitelka Vlasta Suchánková už třicet tři let. „Nejdražším kouskem je kožená bunda za 350 korun,“ upřesnila Suchánková. Zboží tady získávají komisním prodejem, kdy zákazník přinese oblečení, které chce poslat dál. „Dají nám to sem, řeknou, kolik za to chtějí, my si na to dáme přirážku, a co se během dvou měsíců neprodá, vrátíme jim zpět. Pokud už to oblečení nechtějí, pravidelně si pro takové věci přijíždí Diecézní charita Brno,“ objasnila fungování obchodu Suchánková.

Naopak v rok starém sekáči Ludysh v Pekařské ulici se ceny mohou vyšplhat až na dva tisíce. Majitelka Lucie Martinek Janošíková jezdí vybírat zboží do velkoskladu. „Je to zdlouhavý a náročný proces. Ale na konci je díky tomu nabídka pestrá a podle mých představ,“ popsala zákulisí obchodu. Soustředí se na dámské zboží včetně bot a doplňků, a proto jsou právě ženy nejčastějšími zákaznicemi.

Jasně definovanou cílovou skupinu má i obchod Vintage No Introduction, kde se orientují především na „streetwearové“ značky. Některá sběratelská trička, která majitel Filip Blažek nabízí, stojí až sedm tisíc korun. Pokud jde ale o běžné značkové kusy oblečení, cena se pohybuje v řádu stokorun. Benefitem sekáče v ulici Milady Horákové je online obchod, v němž lze oblečení objednat z pohodlí domova.

Charita spadá pod neziskovky

Pro ty, kteří chtějí nákupem zánovního oblečení pomoci nejen planetě, ale i druhým lidem, jsou tu charitativní obchody. Ty zpravidla spadají pod neziskové organizace, které z výdělku podporují dobročinné projekty. V Brně je jich hned několik.

Charitativní obchod Adra, jenž otevřel teprve před rokem, funguje na komisním principu prodeje a výdělek z prodaných kusů putuje na podporu dobrovolnických aktivit. „Naši dobrovolníci pomáhají u seniorů, lidí s postižením a dětí z pěstounských rodin. Povídají si s nimi, čtou jim knížky, chodí na procházky, jednoduše jim poskytují společnost,“ přibližuje vedoucí dobrovolnického centra Vlastimil Halfar.

Komisní prodej dělá i obchod Šuplig působící pod neziskovkou Liga lidských práv. Z financí získaných prodejem platí právní pomoc lidem, kteří si ji nemůžou dovolit. Další možností nákupu oblečení pro dobrou věc je Dobročinný obchod Nadace Veronica, který se soustředí především na podporu přírody. Výtěžek vkládají do fondu Společně pro přírodu, z něhož pak udělují granty na ekologické a komunitní projekty napříč Brnem.