Že rostlina potřebuje k růstu půdu, to už dnes neplatí – při takzvané hydroponii se kořeny ponoří do živného roztoku. Nadstavbou je pak akvaponie, kombinace s chovem ryb, které svými výkaly hnojí rostliny a ty jim zase „na oplátku“ čistí vodu. V brněnských Dolních Heršpicích takto pomáhali růstu salátů sumečci afričtí, jenže firma Future Farming nyní zkrachovala.
Lidé z oboru za tím vidí spíše nastavení jejího podnikání než náznak krize odvětví.
Future Farming zavře farmu, nemá peníze na výplaty zaměstnanců ani na uspokojení věřitelů, kteří si koupili firemní dluhopisy. Od drobných investorů přitom vybrala přes miliardu korun, uvedl web Seznam Zprávy.
Finanční problémy firmy, jež je součástí investiční skupiny GFF, se táhnou již delší dobu. Prodlení ve výplatě čtvrtletních úrokových výnosů vedlo i k podání insolvenčního návrhu. Většinovým majitelem a generálním ředitelem je Ondřej Bartoš, jenž dříve podnikal s kryptoměnami. Na doplňující dotazy redakce MF DNES firma neodpověděla.
Z velkých plánů sešlo. Brněnská akvaponická farma končí, dluží i zaměstnancům |
Plány přitom měla velkolepé. Brněnskou farmu projektovala na kapacitu 720 tun zeleniny a 320 tun ryb ročně, měly ji obsluhovat i roboty a drony. Též připravovala další skleníky na Vyškovsku a Slovensku.
Obor dál trpí energetickou krizí
I když však tento projekt skončil fiaskem, obor jako takový ve světě poměrně dlouho a úspěšně funguje. Není to ale nic jednoduchého. S Future Farming spolupracoval Ústav zelinářství a květinářství Mendelovy univerzity v Brně, ovšem pouze při rozborech jejích vzorků.
„Nevstupovali jsme nijak do jejich pěstebních postupů a technologií,“ upřesňuje prorektor Robert Pokluda, který potvrzuje náročnost akvaponie, kdy se musí plnit požadavky obou organismů: ryb i plodin.
Slovníček pojmů
|
„Přínosem by bylo, že lépe využijeme investované zdroje – vodu, živiny, ale i prostory pro získání většího množství potravin. Ovšem velká výzva je najít vhodné parametry těchto vstupů pro každou jednotlivou kombinaci druhu ryby a rostliny, na to se při tradičním zemědělství nemyslí,“ vysvětluje.
Podle Josefa Karpíška, vedoucího skleníků Agro Maryša ve Velkých Němčicích na Břeclavsku, kde pěstují na 4,6 hektarech pomocí hydroponie okurky, zvolila Future Farming odlišný přístup.
„Oni to vzali spíš investičně a snažili se tady tu myšlenku použít pro získávání peněz. Kdežto my jsme opravdu producenti zeleniny, nesháníme přes projekty od investorů tímto způsobem peníze. Takže se to těžko porovnává,“ říká s tím, že moderní metody pěstování to nemají v posledních letech jednoduché.
Nejprve přišel covid, hned poté válka a hlavně zdražení energií. „Tyto provozy obecně ještě trpí dozvukem energetické krize, pořád to dotahujeme. Nejsme schopni promítnout tak rychle navýšení do ceny, protože zákazník by to nekoupil. A do toho tu je levnější produkce ze zemí bez drahých energií,“ popisuje Karpíšek.
Problémy přiznávala už před třemi lety i Dagmar Zmrzlá, vedoucí obchodního týmu Feel Greens patřící do břeclavské Fosfy, když chtěli zprovoznit novou kultivační místnost pro aeroponii, ale plány jim narušil covid, respektive omezení klíčového zákaznického sektoru, jímž jsou hotely, restaurace a kavárny. „Jsme nuceni přehodnotit strategii,“ říkala tehdy. Jak je to s plány aktuálně, společnost nekomentovala.
Cesta k čerstvé produkci celý rok
Odborníci se přitom shodují na jednoznačném přínosu těchto farem. Už jen kvůli tomu, že pěstují celoročně a všechno je čerstvé.
„Fungují v celé vyspělé Evropě. Není třeba dlouhý transport a zeleninu tak dáte zákazníkovi ve větší zralosti, což zkrátka poznáte na kvalitě. Ale vždy to budeme v našich podmínkách pěstovat dráž než nějaký Španěl, jenž nepotřebuje tolik topit a svítit, za levno vypěstuje velké objemy zeleniny a potom je převáží těmi dlouhými transporty,“ líčí Karpíšek.
Růstu na brněnské farmě pomáhají ryby, v Břeclavi budou zalévat „mlhou“ |
Pokluda doufá, že akvaponie si do budoucna najde v komerčně významnějším rozsahu cestu na více farem, ale určitě se podle něj bude dál rozvíjet léty ověřená hydroponie. Nastupující aeroponie a vertikální zahradnictví má snazší cestu do komerce, jde jen o rostliny, nicméně velká výzva je investiční náročnost.
„Přesto, chceme-li mít dostupné, zajištěné a bezpečné domácí potraviny, pak i tyto moderní metody musíme rozvíjet. Uspokojit poptávku po specifických plodinách do budoucna jen na polní produkci nemusí být jisté s ohledem na klima, nedostatek pracovníků i ubývající zemědělský půdní fond,“ uzavírá prorektor.
