Vládnoucí brněnští politici diskutují o možném navýšení ročního poplatku rezidentům posledních několik měsíců. Zdražit může několikanásobně. Definitivní verdikt podle radního pro dopravu Petra Kratochvíla (ODS) padne zhruba na přelomu září a října. „Ke zdražení pravděpodobně dojde,“ říká opatrně s tím, že pokud se tak stane, ceník se změní od následujícího roku.

Ve srovnání s jinými českými městy je současná brněnská částka suverénně nejnižší. Jednu z nejnižších cen má i Plzeň, kde se od září zvedne ze sedmi stovek na tisícovku. Praha nebo Ostrava začínají na 1 200 korunách. V dalších velkých městech musejí rezidenti ještě „přitlačit“ – v Olomouci na dva tisíce, v Liberci dokonce na tři.

8 fotografií

„Rozhodně vnímáme, že máme nejnižší roční poplatek. Pokud půjde nahoru, pořád zůstaneme mezi nejlevnějšími, na chvostu cen. Není ambicí v tomto vítězit,“ prohlašuje Kratochvíl. Nynější sumu 200 korun označuje za administrativní poplatek. Roční oprávnění na jedno auto má v současnosti zhruba 35 tisíc Brňanů, což v souhrnu dělá sedm milionů do městské kasy.

Vybrané peníze putují do fondu dopravy, z něhož následně míří do infrastruktury. Například na vznikající parkovací dům v Šumavské ulici za téměř 400 milionů nebo teprve připravované objekty za další stovky milionů u Bítešské ulice poblíž univerzitního kampusu a Tvrdého nedaleko Masarykova onkologického ústavu.

„Směšné, cena jak za oběd“

Pro zdražení poplatku se vyslovují také opoziční politici. Upozorňují, že analýza firmy Deloitte ukázala, že údržba parkovacího místa vychází na řádově vyšší částku, pohybuje se v tisícikorunách.

„Dvě stovky nepokryjí ani administrativní náklady. Při takové výši neslouží regulace parkování ani svému účelu, tedy snadnějšímu parkování místních. Třeba šest stovek by bylo pořád prakticky zadarmo za to, že lidé mají možnost nechat své auto ve veřejném prostoru celý rok. Pokud si chce člověk zabrat místo pro stánek nebo zahrádku, je poplatek řádově vyšší. Město tak obyvatelům prakticky dotuje parkování ve veřejném prostoru,“ míní opoziční zastupitel Marek Lahoda (Piráti).

I podle jeho kolegyně Jasny Flamikové (Zelení) postrádá nastavená částka v současnosti smysl. „Dnes je to cena jednoho oběda. Dvě stovky jsou fakt směšné,“ podotýká.

Modré zóny v Brně nabobtnají. Zmizí „ostrov“ u centra, zamíří i do Židenic

Pokud se politici odhodlají ke zdražení, dotkne se změna i obyvatel několika oblastí, jež modré zóny dosud nepohltily. Jednou z nich je sídliště Lesná, kde kvůli specifickému parkování panovaly obavy ze skutečně razantního úbytku míst. V praxi tam řidiči parkují kolmo, i když legálně by kvůli šířkovému uspořádání vozovky a chodníku, které jsou ve stejné úrovni a dělí je obrubník, měli stát podélně, aby byl zachovaný dostatečný průjezd.

„Odbor dopravy provedl analýzu únosnosti konstrukčních vrstev. Zjistil, že plochy rozdělené obrubníkem mají dobrou únosnost a jde je bez problémů projíždět. Díky tomu se podaří zachovat většinu dnes běžně užívaných míst, která se zlegalizují,“ osvětluje Anna Dudková z tiskového střediska magistrátu.

Plány na rozšíření uspíší

Připojení Lesné do modrých zón už schválili radní Brna-sever. Právě na území této městské části se sídliště nachází. Původní plán počítal s jeho zapojením až v roce 2026, politici je však chtějí spustit už příští podzim. „Lesná bude zónami obklíčená, protože se přidají sousední oblasti Křižíkova a Kociánka. Sídliště chceme ochránit před nerezidenty, které by tam systém vytlačil,“ zdůvodňuje místostarosta Brna-sever Martin Basel (ODS). Magistrát žádosti o dřívější spuštění vyhoví.

Stejný problém stran velkého úbytku míst má také sídliště Juliánov, kde lidé často stojí takzvaně načerno. Na rozdíl od Lesné tam podle židenického starosty Petra Kunce (nez. ) zůstane zhruba polovina ulic bez regulace, jež se spustí za rok v létě. „Podle normy by v nich ubyla víc než polovina míst, vrchní část sídliště proto necháme v původním, neomezeném režimu i za cenu toho, že se tam přesunou řidiči aut, kteří nechtějí za modré zóny platit,“ oznamuje Kunc.

Na jiném brněnském sídlišti v Novém Lískovci se parkuje za modrými čárami teprve pár týdnů. Hrozbě zmizení stání tam předešli zlegalizováním jejich maximálního možného počtu pomocí vodorovného značení. Postupovali přitom pečlivě místo od místa. „Teď už se nesmí stát pouze tam, kde se nemohlo ani předtím, ale řidiči to stejně zneužívali – tedy v zatáčkách, křižovatkách, u popelnic a přechodů. Díky tomu došlo k výraznému zlepšení bezpečnosti,“ pochvaluje si místní starostka Jana Drápalová (Zelení).