Ještě před pěti lety obdělávali zemědělci ze sloupského družstva Zemspol rozsáhlé lány poblíž Ostrova u Macochy v Moravském krasu. Jenže právě po roce 2019 a novém vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) o možnost tuto půdu využívat přišli.

Důvodem omezení intenzivní zemědělské činnosti bylo, že se obdělávaná pole nacházela v nejvíce střežené části Moravského krasu. S odstupem těchto pár let ochránci pozorují výrazné pozitivní změny v krajině, ať už ohledně kvality vod, které se dostávají do jeskyní, nebo rozmanitosti rostlin na nově vzniklých loukách.

„U půdy došlo na všech zkoumaných místech k poklesu výskytu ploch obsahujících pesticidní látky z 65 procent v roce 2019 na 35 procent v roce 2023,“ dokumentovala v nedávné studii zlepšení Marie Kotyzová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Moravském krasu.

V případě vody, která prosakuje do podzemí, některé pesticidy zcela vymizely, u jiných došlo ke snížení jejich množství. Problémem ovšem zůstávají dusičnany z hnojiv, u nichž se koncentrace snižuje velmi pomalu. „Očekáváme, že k jejich poklesu pod limit na pitnou vodu dojde v průběhu dvaceti až třiceti let,“ odhaduje Kotyzová. Vychází při tom ze zkušeností z jiných oblastí, kde k zatravnění polí došlo už na začátku tisíciletí.

Moravský kras čeká přísnější ochrana, doplatí na ni zemědělci

Celkově nechali správci CHKO před pěti lety po dohodě se zemědělci zatravnit 114 hektarů – ze dvou třetin se to týkalo zmíněného sloupského družstva. „Ztratili jsme tím asi pět procent tehdejší výměry orné půdy, ale šlo o tu nejkvalitnější, protože jsme na ní dosahovali u všech plodin o čtvrtinu vyššího výnosu proti našemu průměru. Reálně je tak ztráta ještě vyšší než sedmdesát hektarů,“ oznamuje zemědělec Jiří Hanzl.

Ztráta pro družstvo, zisk pro přírodu

V družstvu logicky požadavek ochránců na začátku nevítali s nadšením, nicméně pochopili argumenty, že se tím zvýší ochrana podzemní říčky Punkvy i propleteného jeskynního systému, který je svým rozsahem největší v Česku. „Pozitivní věci se z pohledu podniku hledají těžko. Z toho lidského však věříme, že to vyváží přínosy pro životní prostředí,“ podotýká Hanzl.

Ochránci přírody přístup zemědělců oceňují. Nikdo z nich do plánů neházel vidle, přestože jim opatření přineslo ztráty, které kosení trávy a její využití pro dobytek zcela nevykompenzuje.

Zatravnění I. zóny v CHKO Moravský kras (závrt u Šošůvky). (2024)

„V polích vznikla spousta ostrůvků zeleně, které mají velký význam pro zvýšení druhové rozmanitosti, zadržování vody v krajině a rozčlenění velkých zemědělských celků. Což ale zároveň přináší komplikaci při obhospodařování těchto zemědělských ploch,“ popisuje Kotyzová.

Ochránci navíc v Moravském krasu na jedenácti hektarech původní orné půdy vyseli ve spolupráci s pracovníky rousínovské společnosti Agrostis Trávníky směs 85 druhů trav a bylin, které předtím společně posbírali přímo na místě. Tuto unikátní směs pro tamní krajinu ladili ve firmě zhruba deset měsíců.

„Směs se i nadále průběžně podle potřeby vysévá, už ale jen na menších plochách,“ sděluje šéfka společnosti Marie Straková. Podle Kotyzové nyní tyto nové louky obohacují i ty okolní, které mohou být druhově chudší. „Čím je porost pestřejší, tím lepší podmínky vytváří pro řadu živočichů včetně motýlů a brouků, které tak rádi na loukách vidíme,“ přibližuje.

Kvalita vody se sice díky omezení pěstování nad jeskyněmi zlepšuje také, ale pro to, aby Punkva mohla mít třeba jednou pitnou vodu, je to stále málo. Hlavním problémem je neexistující splašková kanalizace v malých obcích, proto ostatně podle Kotyzové občas Punkva páchne.

Na kanály se chystají dotace

Například taková Habrůvka, kde žije zhruba 440 obyvatel, plánuje odvedení odpadních vod už řadu let. Napojit se chce na čistírnu v sousedních Křtinách, které leží pod kopcem. Zatím je ale vše stále jen na papíře, problémem jsou kromě pozemků především peníze.

„Hrubý předpoklad činí 150 až 200 milionů, přičemž rozpočet naší obce je pět až šest milionů. Bez dotací je pro nás taková investice nemyslitelná, ale i s nimi to pro nás bude velký zásah do financí na mnoho dalších let,“ poukazuje starosta Zdeněk Cihlář (SOCDEM). Kromě něj řeší chybějící kanalizaci také ve Vavřinci nebo Holštejně, i tady potřebují dotační injekci od státu.

Zatravnění I. zóny v CHKO Moravský kras (Vilémovická plošina). (2024)

Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na stanovení parametru, na jakou úroveň kvality se budou odpadní vody čistit právě v krasových oblastech.

„Na to bude navázána dotační výzva a je logické, že při vyšších požadavcích na čištění vod bude i vyšší míra podpory. To by mělo proběhnout ještě v letošním roce, jak pan ministr slíbil při své návštěvě Moravského krasu na začátku roku,“ informuje mluvčí ministerstva Veronika Krejčí s tím, že obce do dvou tisíc obyvatel mohou na dofinancování čerpat i zvýhodněnou půjčku. „Momentálně je pro vydání rozhodnutí o podpoře připraven projekt doplnění odkanalizování obce Rudice, který by měl zamezit pronikání odpadních vod do Rudického propadání,“ zmiňuje Krejčí další obec v chráněném území.