Zemřel nejstarší český mořeplavec. Cestu kolem světa mu zhatil střet s tankerem

  15:34
Hned sedmnáctkrát přeplul Atlantik, pouze tisíc kilometrů mu scházelo, aby v důchodovém věku dokončil plavbu kolem světa. Oldřich Karásek patřil mezi nejznámější české mořeplavce. Ve věku 91 let zemřel. „Včera do přístavu doplula jeho duše,“ uvedl Institut Paměti národa v pondělí.

Brněnský mořeplavec Oldřich Karásek v roce 2007, kdy jeho plavbu na jachtě kolem světa ukončil střet s tankerem. | foto: Radek Miča, MAFRA

Bývalá manželka mořeplavce však následně redakci iDNES.cz upozornila, že Karásek skonal už v únoru.

Rodákovi z Brna původně učarovaly výšky. Dobýval je jako vrcholový horolezec, poté létal na rogalu či větroni. V roce 1968 však propadl jachtingu, kterému zasvětil zbytek života.

Krátce před sametovou revolucí Karásek emigroval na vlastnoručně postaveném dvojstěžníku, na němž doplul až do Austrálie. Po pádu komunismu se vrátil do Česka, zároveň se dál toulal po mořích. Vystřídal několik starších plachetnic, s nimiž například celkem sedmnáctkrát přeplul Atlantik.

Většinu života se živil jako technický úředník, v pokročilém věku vyrážel do světa za své úspory a peníze z důchodu. V roce 2001 vydal netradiční učebnici námořního jachtingu s názvem Jak pořídit loď.

V roce 2003 se pak s lékařkou Karin Pavloskovou vydal na plavbu kolem světa. Její závěrečnou etapu z Malajsie do Turecka absolvoval se dvěma jinými druhy o čtyři roky později. Pouhých tisíc kilometrů před cílem však do jeho jachty u břehů Saúdské Arábie v Rudém moři v bouři během noci narazil tanker.

„V té tmě a šíleném větru se nedalo dělat nic. Jen jsme přivázali zbytky stěžně a čekali do rána,“ vzpomínal tehdy čtyřiasedmdesátiletý dobrodruh.

„Lidé umírají, protože ztratí naději“

Vrak lodě posádka zprovoznila tak, aby se dal aspoň částečně ovládat, a vypravila se ke 400 kilometrů vzdálenému přístavu Port Súdán. Pitná voda při srážce s tankerem vytekla, na zbytek zavedli příděly.

VIDEO: Plavce na PET lahvích zlomilo moře, loď museli nechat ve vlnách

„Hlavní je nepropadnout panice. I bez pitné vody se dá na moři přežít měsíc i déle. Chytat dešťovou vodu asi napadne každého, ale přežít se dá, i když neprší. Je dobré vstávat brzy, když je na palubě ještě rosa. Stačí ji olizovat, člověk si tím prodlouží život třeba o den. Pitná voda se dá získat lovem ryb, když jim pak vysajete žlázy. Ani bez jídla není nutno zmatkovat. Za loď se dá do moře hustá síťka nebo jakákoli tkanina. Uváznou v ní řasy, ráčci, jikry. Mořská voda je vlastně taková řídká rybí polévka,“ popisoval Karásek, který využil i přístroj přeměňující mořskou vodu na pitnou.

V kritických podmínkách strávili tři muži deset dní, než se dostali do súdánského přístavu. „Hlavní je rozhodnout se a věřit v záchranu. Lidé umírají, protože ztratí naději,“ vysvětloval Karásek, který poté zbytky lodi prodal a za utržené peníze se vrátil do Česka. Na moře se pak už nevrátil.

Autor: