Gabzdyl na fotografii zaznamenal jev nazývaný antikrepuskulární paprsky. Tvoří se nad velkými mračny poblíž západního obzoru, kdy při západu vrhá slunce dlouhé stíny skrz atmosféru. Díky perspektivě kamery se zdá, že se pásy světla a stínu sbíhají směrem k východnímu obzoru v bodě, který je vidět těsně nad brněnským hradem Špilberk.

Jeho snímky Brna obdivují tisíce fanoušků, při bouřce riskoval i život

V popředí snímku je pak zachycen každoroční Festival planet v parku pod Hvězdárnou a planetáriem Brno. Vidět jsou mimo jiné nafukovací koule o průměru deset metrů, které představují tělesa sluneční soustavy.

„Fotografie vznikla shodou okolností, čekal jsem při Festivalu planet na jiný záběr,“ přiznal redakci iDNES.cz s úsměvem Gabzdyl. Na Kostelu svatého Augustina na brněnské Kraví hoře právě čekal na happening, který se při Festivalu planet pravidelně koná – organizátor vyzve diváky, aby rozsvítili své mobilní telefony, což na snímcích vypadá působivě.

Než happening začal, zaujaly ho na obloze stíny, tvořící zmíněné antikrepuskulární paprsky. „Nejde o nic jiného, než když zapadá slunce a před ním se objeví velký bouřkový mrak. Stíny šly přes celou oblohu a úplně náhodou se setkaly nad Špilberkem. Nečekal jsem to, byla to vlastně čirá náhoda. Nedá se předpovědět, kdy tento jev nastane. Jde o zvláštní atmosférický jev, pro který si NASA snímek vybrala,“ vyložil fotograf.

Pohled na happening s rozsvícením světel z mobilů při Festivalu planet v Brně. (červenec 2024)

Štěstí měl při focení víceméně dvojnásobné; kromě toho, že se mu jev ukázal, se mu také mimořádně vydařil jediný záběr, který paprskům věnoval. „Na víc nebyl čas, čekal jsem na happening. Paprsky jsem cvaknul a věnoval se svému úkolu. Po happeningu jsem pak spěchal dolů, protože se blížila obrovská bouřka a já jsem byl na kostele opřený o hromosvod. Takže následoval rychlý úprk,“ uvedl Gabzdyl.

Snímek z happeningu se světýlky z mobilů tradičně publikuje na svých sociálních sítích Hvězdárna a planetárium Brno. Návštěvníci Festivalu planet se tak na obrázku mohou najít.

Astronomický snímek dne NASA vyhlašuje od roku 1995. Je jedním z nejuznávanějších ocenění svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny. Pavel Gabzdyl je v pořadí šestnáctým českým držitelem tohoto ocenění. O jeho úspěchu informoval Fyzikální ústav v Opavě.

„Ocenění práce fotografa vždycky potěší. Tady obzvlášť, protože díky NASA ho vidí miliony lidí po celém světě,“ vyznal se brněnský astrofotograf.