Praktikujete, řekněme, lidský způsob vedení, jiný, než by člověk od ředitelky firmy čekal. Co vás k tomu vedlo?
Mám za sebou kurz hodnotového leadershipu, který mi toho hodně předal, a hlavně mě nastartoval tím směrem, kterým se chci ubírat. Díky němu jsem se v roli ředitelky dobře zorientovala.

Co znamená hodnotové vedení lidí?
Snažím se na lidi nahlížet po lidské stránce a vnímat je jako celek. Uvědomuji si, že je práce úzce spojená s osobním životem. Když se dívám na člověka, vidím ho komplexně, protože jestli má nějaký problém doma, v práci nikdy nepodá stoprocentní výkon.

Ale ani vztahy na pracovišti nejsou vždy růžové. Sama se vzděláváte v oblasti šikany v práci...
Ano a často to lidem zjednodušeně přibližuji na příkladu dětí ve škole. Stejně jako si ony mezi sebou dělají naschvály, může to v práci přerůst v něco většího. Akorát na to v dospělém světě máme pojmy jako bossing, staffing nebo mobbing.

Šikanu v práci zažil každý desátý zaměstnanec, polovina dala výpověď

Jak v praxi vypadá takový staffing?
Třeba tak, že zaměstnanec úmyslně zatají některé informace, což uškodí zaměstnavateli. Pokud by to byl někdo, kdo má na starosti kontakt s klienty, může na schůzkách s nimi očerňovat vedoucího, nebo o něm šířit pomluvy v celém týmu.

Jde vždy o jasně rozpoznatelné situace?
Někdy může jít o vtip, který pro někoho už ale není vtipem. Například když kolega řekne druhému, že jeho triko vypadá, jako kdyby ho vytáhl z koše. Může to sice myslet z legrace, ale jeho se to silně dotkne. Mohl prožít těžké dětství, ve kterém zažíval nouzi o oblečení a dostával svršky z druhé ruky. I když si myslíme, že jde o nevinný vtip, pro druhé to může být citlivé téma. Pokud za mnou zaměstnanec přijde s tím, že byla tato hranice překročena, je potřeba to řešit.

Jak máte ošetřené, že se vám přijde člověk svěřit?
To je hodně těžké, protože pouze jim opakovat, že se na mě mohou kdykoliv obrátit, nestačí. Je potřeba mít s nimi do jisté míry důvěrný vztah, aby se u mě cítili bezpečně. Pokud vám někdo nevěří, je malá pravděpodobnost, že přijde. Může ho ovládat stud, pocit provinilosti, a hlavně strach z případného konfliktu v práci. Odhodlají se, když ve vás mají důvěru. A ta se buduje postupně, na to nemám recept. Určitě se ale vyplatí ukazovat jim svou lidskou tvář. Když se objeví problém, tak na ně nezačnete křičet, ale zavoláte si je a normálně se o tom pobavíte. Zjistíte, co se stalo a jestli je něco na vaší straně, co by jim mohlo pomoct. Zkrátka ukážete, že vám na nich záleží.

Kauza v ČT zvedla zájem o bossing. Nejdůležitější jsou důkazy, říká expertka

Je toto schopnost, kterou disponují ženy?
Nerada říkám, že něco mají ženy a něco muži, protože si myslím, že to tak úplně není. Na pracovišti existují stereotypy, že žena bude automaticky citlivější a jednodušeji někoho pochopí, ale co když budou v dané firmě vedoucí samí muži? To si toho člověka nevyslechnou? V ideálním světě by podle mě měl mít každý v sobě nějakou trochu empatie. Samozřejmě někdo jí má víc a někdo míň, ale to je o povaze člověka, ne o tom, jestli je žena nebo muž.

Setkala jste se v práci se šikanou, kterou byste musela řešit?
U nás je to naštěstí opravdu o hloupých vtipech. Stalo se, že měl někdo řeči, které nebyly adekvátní. Druhý člověk za mnou přišel, svěřil se mi a já jsem si pak s těmi lidmi, kteří do toho byli zapojení, promluvila. Vysvětlili jsme si to a jedeme dál.

Takže si to uvědomili?
Ano. Samozřejmě na takové schůzce panuje spousta emocí, protože to pro ně byl žert, takže byli zaskočení, že za nimi s něčím takovým přicházím. Různí lidé přemýšlejí různě a to je v pořádku. Nemůžeme mít všichni na všechno stejný názor a vnímat vše stejně. Důležité je, aby ta schůzka dopadla dobře. Jednoduše musí ti lidé pochopit, proč se člověk cítil nepříjemně, že daná situace nebyla košer a že se nesmí opakovat.

Proč se vůbec starat o mezilidské vztahy v práci?
Spokojený zaměstnanec je nejlepší zaměstnanec, protože bude odvádět kvalitní práci. Potřebujete lidi, na které se můžete spolehnout. Ti vám ulehčí vaši práci, a firma tak prosperuje. Obecně tento přístup vytváří pohodu v týmu, a tím i v celé firmě. Když se lidé v práci cítí dobře, chodí tam raději. Nepřijdou každý den s tím, že si to tady odsedí a jdou pryč. Další věc je, že nedochází k tak velké fluktuaci. Ta je úplně nejhorší. Někdo nastoupí, vy mu věnujete energii, on zvedne kotvy a odejde, takže zase musíte hledat náhradu a zaučovat dalšího člověka.

Zní to jako spousta vaší vydané energie navíc nad rámec pracovních povinností. Čím relaxujete?
Snažím se fungovat tak, že jakmile zaklapnu počítač, už ho neotevírám. Odnaučila jsem se kontrolovat po pracovní době kanály spojené s prací. Kdyby se dělo něco vážného, tak se to ke mně dostane. Všichni mají moje osobní číslo a můžou mi zavolat. Obecně mi pomáhá pohyb, ale někdy si pustím jen seriál a ležím na gauči. Říkám, že hibernuji.