Sanitky na dohled školce i paneláků? Houkat v noci nebudeme, ujišťují v Brně

Mozková mrtvice, vážná dopravní nehoda nebo boj o život ve vodě. V těchto i dalších kritických situacích může být při záchraně člověka každá minuta rozhodující. Na základě mnoha vlastních zkušeností to pochopitelně moc dobře vědí jihomoravští záchranáři, kteří se neustále snaží vylepšovat vlastní síť základen tak, aby odpovídajícím způsobem pokryli celé území kraje. Nejnověji zacílili pozornost na severozápadní část Brna, a to do Bystrce.

Právě tam chtějí vybudovat zcela novou výjezdovou stanici. Konkrétně v Páteřní ulici vedle mateřské školy Maxík, odkud jsou vozy za chvíli na takzvané staré dálnici či u Brněnské přehrady.

„Jednak bychom snáze pokryli hustě osídlenou část města a okolí včetně vodní nádrže, zároveň tím odlehčíme ostatním brněnským základnám,“ vysvětluje ředitelka záchranné služby Hana Albrechtová s tím, že v okolí vzniká nová zástavba, čímž přibývá nových obyvatel. Navíc u nádrže tráví v létě volný čas mnoho Brňanů i turistů a zvyšuje se tam počet výjezdů sanitek.

Dosud v Brně fungují tři výjezdové základny pro pozemní posádky – v Bohunicích, Černovicích a na Ponavě – a letecká stanice v Tuřanech. Za hranicemi města je nejbližší v Tišnově.

V loňském roce záchranáři zaznamenali v celém kraji zhruba 108 tisíc výjezdů. Polovina případů se udála v Brně, místní základny jsou proto logicky nejvytíženější ze všech.

„Za posledních deset let nám tam přitom počet výjezdů vzrostl přibližně o patnáct procent, což znamená, že současné kapacity jsou na maximu,“ upozorňuje vedoucí tiskového odboru kraje Inka Růžičková. Jihomoravská záchranka je příspěvkovou organizací zřizovanou právě hejtmanstvím, jež je v drtivé většině investorem staveb nových základen. To by byl případ i té plánované.

Posádky mířící do Bystrce a okolních čtvrtí dosud vyjíždějí z nejbližších stanic v Bohunicích a na Ponavě. Podle hejtmanství není situace z hlediska dojezdových časů ideální, což je další důvod pro uskutečnění plánovaného projektu.

„Při záchraně života jde často o minuty. Pokud se něco stane, příjezd se díky nové základně v Bystrci zkrátí o šest až osm minut, což hovoří za vše. Žije tu na třicet tisíc lidí, velikostí se blížíme třeba Třebíči. Kromě naší městské části s Brněnskou přehradou pomůže novinka také Kníničkám, Žebětínu nebo oblasti okolo Veverské Bítýšky a směrem na Kuřim,“ zdůrazňuje bystrcký starosta Tomáš Kratochvíl (SOCDEM).

V noci bez houkání

Plánovaná základna má vyrůst vedle rezidenční zástavby a na dohled od panelových domů místního sídliště. Jde o stejnou lokalitu, kde chystá polyfunkční projekt s byty, obchody i službami developerská firma MS-Invest. Jak už to tak bývá, část zdejších obyvatel se proti záměru na jaře hlasitě postavila s tím, že přinese jen nežádoucí nárůst obyvatel a dopravní zátěž území bez jakýchkoliv benefitů.

Mezi odpůrce výstavby se řadí i opoziční zastupitel Luboš Raus (nez.), nicméně vize jihomoravských záchranářů nerozporuje. „Jde přece o zdraví a životy lidí. Nechtít tuto věc je bezohlednost, když to řeknu drsně. V místě je sice školka a někteří kritici říkají, že by zvuk sanitek mohl děti stresovat, ale to je součást života,“ podotýká Raus.

Neočekává ani problémy s hlukem kvůli hlasitým houkajícím sanitkám mířícím k pacientům a stejně to vidí i starosta Kratochvíl. A možné obavy vyvrací také vedení záchranářů. „V nočních hodinách omezíme při výjezdu použití zvukových výstražných zařízení, samozřejmě tak, aby vše bylo v souladu s legislativou. Nemyslíme si, že bychom způsobili v nějaké nadlimitní míře hluk. Pokud jde o dopravní zatížení, v tomto ohledu zcela jistě nebudeme přítěží. Půjde o jednotky výjezdů denně,“ ujišťuje ředitelka Albrechtová.

Vytipovaný pozemek je v majetku Brna. Jeho vládnoucí politici jej hodlají předat do vlastnictví kraje bezúplatným převodem, případně za symbolickou částku. „Jasně nám z kraje řekli, že pokud plochu nezískají zdarma, postaví stanici jinde, asi v Kuřimi, která měla zájem. Pro Brňáky chceme co nejkratší dojezdovou vzdálenost záchranky, protože často jde o otázku života a smrti,“ poznamenává brněnský radní pro majetek Jiří Oliva (SOCDEM) s tím, že převod parcely se má dotáhnout během zimních měsíců.

Podle odhadu záchranářů by nová základna mohla začít fungovat do pěti let. V nepřetržitém provozu poslouží několika posádkám. Posledním přírůstkem do sítě výjezdových stanic se loni stala zcela nová základna v Miroslavi na Znojemsku. V pořadí pětadvacátá má vzniknout v Kunštátě na Blanensku. Vedle toho záchranná služba průběžně staví i další, jimiž nahrazuje staré a už nedostačující. Za poslední roky je otevřela v Boskovicích, Bučovicích, Slavkově u Brna, Kyjově, Veselí nad Moravou a Mikulově.