iDNES.cz

Lidé s nižšími příjmy „v městském“ často bydlet nemohou. Sportovci ano

  5:14
I několik let čekají v Brně mnozí žadatelé na přidělení městského bytu do nájmu, protože ten komerční si nemohou dovolit, natož koupit vlastní bydlení. Musí přitom splnit detailní kritéria a obecně se lidé s nižšími příjmy k městským bytům dostávají stěží. Justiční pracovníci či sportovci je přitom užívají za levné nájmy.

Letecký pohled na centrum Brna. Uprostřed náměstí Svobody. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

V pravidlech totiž existuje i „kouzelná“ formulka o přidělení obecního bytu v takzvaném celoměstském zájmu pouze na základě rozhodnutí brněnských radních. Díky tomu se tyto byty dostávají mimo pravidla k institucím, jako jsou soudy, kulturní soubory nebo sportovní oddíly. Celkem je takto rozdělená více než stovka obydlí.

Nabízí se však otázka, co je tím zmíněným celoměstským zájmem. Pravidla to přesně nestanovují a ani magistrát to na dotaz MF DNES nedokázal konkrétně vysvětlit. „Koncept se odkazuje k všeobecnému dobru a společenskému prospěchu města Brna,“ uvedla jen velmi obecně Radka Loukotová z tiskového oddělení magistrátu. Přiznala, že tento celoměstský zájem se odvíjí i od politických preferencí, tedy od toho, kdo zrovna sedí ve vedení města.

250 korun

za metr čtvereční je cena nájmu v městském bytě v Brně, obývaném sportovci.

Nedávno politici rozhodovali o přidělení rovnou několika takových bytů. Jeden z nich získal do užívání florbalový oddíl Bulldogs Brno.

„Byt má sloužit jako ubytování mimobrněnským i zahraničním hráčům reprezentujícím město Brno v nejvyšších florbalových soutěžích v České republice,“ vysvětlila Loukotová s tím, že nájem byl v tomto bytě stanoven na 250 korun za metr čtvereční.

Za stejnou cenu prodloužili radní také smlouvu střeleckému klubu Kometa, který užívá pět bytů. „Byty skýtají pro ubytované sportovce ideální zázemí a umožňují realizovat sportovní přípravu v optimálních podmínkách. V jednom z bytů spolek provedl na vlastní náklady rozsáhlou rekonstrukci,“ dodala Loukotová.

Šetříme peníze, zní ze soudu

Zmíněný nájem se pohybuje na spodní hranici toho komerčního. Jsou však i lidé, kteří za užívání městského majetku platí daleko méně.

Kupříkladu Nejvyšší soud si pronajímá jedenáct bytů, v nichž platí od 100 do 130 korun za metr čtvereční. „Nejvyšší soud za nájem platí stejnou částku jako ostatní uživatelé obecních bytů v dané lokalitě,“ sdělila mluvčí této instituce Gabriela Tomíčková. Do srovnání této částky s komerčním trhem se nechtěla pouštět ani jej komentovat. Podobně reagovalo i Nejvyšší státní zastupitelství, jež v některých z devíti bytů pronajatých od města platí dokonce pouze 70 korun za metr čtvereční.

11 bytů

si v Brně pronajímá Nejvyšší soud, platí od 100 do 130 korun za metr čtvereční. Opoziční politik Matěj Hollan to označil za směšné.

Opoziční politik Matěj Hollan (Žít Brno) takto nízké nájemné označuje za směšné, což je i případ volejbalistů nebo basketbalistek, kteří také bydlí za částku pod stokorunu za metr. „Je absurdní, aby to bylo takto pod běžným komerčním nájmem,“ prohlásil. Zároveň však rozumí, že kluby byty potřebují. „Záleží na situaci,“ komentoval toto přidělování bytů radní pro sport Tomáš Aberl (TOP09). Konkrétněji se však k výši nájmů vyjádřit nechtěl s vysvětlením, že smlouvy nezná.

Opoziční zastupitelce Monice Lukášové Spilkové (Piráti) rozdávání bytů sportovcům nedává příliš smysl. Zvlášť, když prostorů k bydlení nemá město k dispozici nazbyt a pořadníky jsou neustále přeplněné tisícovkami žadatelů.

„Soudci nejsou zrovna skupinou, která by potřebovala mít obecní byt s nízkým nájmem. Vím, že jiní justiční pracovníci mají nízké platy, ale obecně by tato forma veřejné podpory měla sloužit profesím, u nichž město vnímá potřebu zajistit jim bydlení, jako jsou třeba zdravotníci,“ míní. To však půjde těžko provést, protože Brno ani jeho městské části podle ní nemají komplexní bytovou politiku říkající, jaké skupiny obyvatel chtějí takto podporovat.

Brno vyčlení městské byty pro mladé singles. Nechce, aby utíkali za město

Generální sekretář Ústavního soudu Vlastimil Göttinger hájí využívání bytů od města za nižší nájmy od 120 do 200 korun za metr čtvereční tím, že soud jen plní uzavřenou smlouvu s důvěryhodným partnerem a zároveň se chová jako řádný hospodář. „Nebylo by správným postupem hledat dražší ubytování s bezpečnostními, právními a provozními riziky. Pak byste se stejně legitimně mohl ptát, proč plýtváme penězi daňových poplatníků, když lze zákonnou povinnost splnit levněji,“ poznamenal.

Změna je složitá

Paradoxem je, že nízké nájmy vadí nejen opozičním politikům, ale také člence vedení města, která o přidělování bytů spolurozhoduje. „Nově jsme přistoupili k tomu, že pokud nás sportovci, soudy nebo státní zástupci požádají o byt v celoměstském zájmu, cenu nájmů zvedneme na 200 až 250 korun za metr čtvereční,“ sdělila náměstkyně pro oblast bydlení Karin Podivinská (ANO).

Přiznává, že to stále není komerční výše, ale je to víc než v těch městských bytech, které různé instituce získaly už v minulých dekádách a dodnes v nich platí nízký nájem. „Snažíme se to napravit, ale smlouva je od toho, aby se dodržovala,“ podotkla náměstkyně, že neexistuje moc možností, jak s ujednanou částkou pohnout. Úředníci bytového odboru zároveň čas od času kontrolují, jestli, jak a kým jsou takto pronajaté byty využívány. „Zatím jsme nenarazili na pochybení,“ uvedla Podivinská.

Odlišná situace je podle ní u záchranářů nebo policistů, případně u neziskových organizací pomáhajících zdravotně postiženým či dalším ohroženým skupinám. V těchto případech totiž v bytech bydlí lidé, kteří si na rozdíl od sportovců nebo pracovníků justice přehlásí do Brna trvalý pobyt. „Není možné, abychom rozdávali městské byty lidem, kteří sice něco přinesou do veřejného prostoru, ale finance na daních městu nepřinášejí,“ dodala s tím, že je potřeba s přidělováním v celoměstském zájmu šetřit.

Autor:
zpět na článek