Objev utajených prostor, které začali na konci druhé světové války budovat nacisté a nestihli je dokončit, zveřejnili badatelé ve spolupráci se židenickou radnicí teprve nedávno.
V tuto chvíli s jistotou vědí, že existuje jedna část s chodbami dlouhými zhruba půl kilometru. Měla sloužit jako kryty pro zaměstnance tajemného výrobního komplexu.
„V případě druhé části, která by mohla být nejméně dvakrát až třikrát větší, nevíme, jestli vůbec vznikla. Minimálně jeden vstup do ní ale existoval a byl zatopený. Zda se jednalo pouze o vstup, nebo existovalo i nějaké pokračování do druhé části, nám zatím také není známo,“ říká židenický starosta Petr Kunc (nez.). Právě rozlehlejší část prostor měla sloužit ke zbrojní výrobě.
V Brně za války prorazili ulici k nádraží, vězni z Osvětimi stavěli akademii SS![]() |
Jejich existenci prověří firma, která v lokalitě hloubí průzkumnou štolu pro plánovaný vinohradský tunel vedoucí skrz kopec pod stejnojmenným sídlištěm. Pokud by se ukázalo, že i druhou část továrny pod lesoparkem Akátky nacisté stihli vybudovat, ale zároveň by zasahovala do trasy tubusu nebo jeho doprovodných staveb, musely by se její prostory zrušit. „Zatím to ale snad vypadá, že tunelu nebude stát v cestě,“ věří Kunc.
První část odborníci prozkoumali pomocí metody 3D laserového skenování. Přístroj prostory detailně zaměřil, náklady na tyto práce si mezi sebou rozdělily židenická radnice a magistrát.
Starosta původně badatelům nevěřil
Podle znalce brněnského podzemí Aleše Svobody existují dokumenty, v nichž je zakresleno víc nacistických továren pod zemí. „Němci měli velké plány různých podzemních staveb a krytů civilní obrany. U nich se teprve musí zjišťovat, které stihli vybudovat,“ podotýká Svoboda.
Obrovský komplex podzemních chodeb se nachází třeba pod Kraví horou, vstupní portál je v ulici Úvoz. „Nestihli ho dokončit. Chodby v délce asi 380 metrů jsou pouze vyražené ve skále, nejsou ani vyzděné,“ nastiňuje Svoboda s tím, že místo mělo sloužit jako protiletecký kryt pro obyvatele okolní německé čtvrti.
Židenickou továrnu Svoboda řadí mezi ostatní brněnské podzemní objevy, jako jsou třeba vodojemy na Žlutém kopci nebo suterén Německého domu v parku na Moravském náměstí. Na rozdíl od nich je však podstatně mladší.
Po Německém domu zbyly rozsáhlé sklepy. Od války se o nich nevědělo![]() |
Amatérští badatelé v čele s Radovanem Soudkem se podle Kunce snažili existenci židenického komplexu, který nacisté začali budovat v roce 1944, prokázat zhruba 18 let. Obrátili se přitom právě i na Svobodu, aby jim pomohl prosadit jeho zpřístupnění, tehdy se to však nepovedlo.
Když pak mnohem později myšlenku poprvé představili Kuncovi, neuspěli u něj, protože jim nevěřil. „Lidé za mnou chodí s různými příběhy, nevěnoval jsem jim pozornost,“ zdůvodňuje starosta. Nedalo mu to však a snažil se najít záznamy v Moravském zemském archivu, Archivu města Brna i v Nové Zbrojovce. Marně. Nadšenci ho přesvědčili až ve chvíli, kdy doložili výkresy zachycující továrnu.
Vstup je kvůli nebezpečí utajený
Do jejích podzemních chodeb se v tuto chvíli dostat nedá. Vstup židenická radnice kvůli bezpečnosti zajistila a důsledně skryla.
„Je to opravdu hluboko, místo není nijak bezpečné. Je tam nedýchatelno, vyskytují se tam nebezpečné plyny,“ odůvodňuje židenický starosta, proč nechce ukázat přesné místo vstupu ani vyznačení v mapách.
Záhada? Pod Špilberkem ve tmě svítí stěny, natřeli je zřejmě nacisté![]() |
Jedna cesta do podzemí vede z okolí ulice Údolíček. Do budoucna by radnice chtěla komplex zpřístupnit, okolí vstupu se má ve spojitosti s dokončením tunelu dočkat úprav. Vzniknout má nový park, jehož součástí by byla i možnost dostat se bezpečně do továrny, jež zůstávala dlouho zapomenutá.
Podle Svobody však bude její zpřístupnění přinejmenším složité. „Brněnské podzemí je běžně zhruba šest až osm metrů hluboko. A těch osm už je opravdu dost. Tady je hloubka v některých místech ještě výraznější, nejméně dvanáct metrů. Chtěli jsme u více podzemních staveb zřídit bezpečné vstupy, ale právě kvůli velké hloubce se to mnohde nepodařilo,“ upozorňuje.