Slivovice bude dražší. Pálenice se bojí méně zakázek a pálení načerno

Pálenice ve Skaličce na Brněnsku zahájila letošní sezonu už na začátku prázdnin. „Obvykle to bývá až na přelomu července a srpna, takže minimálně o tři týdny jsme začali dříve. Jako vždy s třešněmi a višněmi, pěstitelů ale pro toto ovoce ubývá z důvodu velké pracnosti,“ líčí za podnik Milan Šťastný.

Když se před 34 lety otevřela pálenice ve Viničných Šumicích na Brněnsku, startovala sezonu až kolem 20. srpna. „Letos jsme začali 1. července, a to třešněmi. Těch pálíme vždy nejméně, ale tentokrát jich lidé natrhali dost. Už jenom kvůli tomu, že poslední dva roky nebylo nic,“ porovnává Marie Stejskalová.

Dříve zákazníky začala obsluhovat i palírna sv. Urban v Syrovicích na Brněnsku, kde z třešní koncem července přešli na meruňky.

Změna prodejní doby nebo zdražení. Vobořil chystá opatření k omezení alkoholu

Valná část provozovatelů pěstitelských pálenic v kraji tedy zahájila sezonu o několik týdnů dřív než v minulosti. A to díky teplům, která umožnila ovoci rychleji dozrát. Co se spokojenosti s úrodou týče, tradičně jde o velmi lokální záležitost. „Někde měla zahrada dobrou úrodu, jinde ovoce zmrzlo. Na některých kopcích se mu dařilo, ale pod nimi v dolině přišel mráz a lidé nemají nic,“ pozoruje Stejskalová.

Jak líčí Ján Halgaš z podniku v Hrušovanech u Brna, i tam začínali velkým množstvím třešní. „Naše oblast byla bez meruněk, ale od Hustopečí dolů se už zadařilo, takže k nám s nimi lidé i tak jezdí. Pálenic ubývá, takže zákazníci hledají. Loňský rok byl propadák, letos to s úrodou vypadá líp,“ všímá si.

To na Znojemsku se podle majitele jedné z tamních pálenic Jiřího Nováka urodily třešně, zato meruňky většinou pomrzly, jablka padají suchem. „Zůstanou tak možná švestky, ze kterých půjde udělat kvas a slivovice,“ říká.

Zákazníci aktuálně do jihomoravských pálenic dovážejí převážně kvasy z meruněk, po nich budou následovat jablka a hrušky a nakonec přijdou zmíněné švestky. Končit by se s výrobou „ovocného alkoholu“ mělo v prvních měsících příštího roku, ani to však není úplně jisté. „Nikdy dopředu nevíme, dokdy budeme pálit. Stačí jedna silná bouřka s kroupami a všechna úroda je pryč,“ připomíná Stejskalová.

Zasáhla vyšší daň i energie

Lidé se každopádně musí připravit, že v pálenicích za litr padesátiprocentního produktu zaplatí asi o 10 až 15 korun navíc, v průměru tedy asi 200 korun. A to kvůli letošnímu zvýšení spotřební daně na lihoviny i dražšímu plynu a elektřině. „Ze začátku jsme byli nervózní, že o tolik zvedáme ceny. Ale naši zákazníci mají vlastní ovoce ze zahrady, dělají to rádi a pálenka jim chutná. Že by nám ubylo zákazníků, to zatím ne,“ hlásí Stejskalová.

Nicméně někteří provozovatelé jsou přesvědčeni, že se tak stane. Zvýšení spotřební daně totiž lidi povede častěji k tomu, aby pálenku vyráběli nelegálně sami. „Rozhodně to na zákazníky má vliv. Říkají mi, že je to neúnosné, a přecházejí k pálení doma,“ líčí Jan Dostál z Heršpic na Vyškovsku.

I takhle může vypadat arzenál domácí palírny. Celníci v ní zabavili přístroj na pálení a pak také přibližně 200 litrů destilátu.

Vzhledem k plánovanému zvyšování spotřební daně v dalších letech očekává v budoucnu větší množství „černého pálení“ i Milan Šťastný z pálenice ve Skaličce. A není sám. „Zatím nižší zájem nepociťujeme, nicméně odhaduji, že to vše povede k nárůstu nelegálního pálení a nedejbože i k nějaké obdobě Březinovy lihové mafie,“ varuje Jiří Kolmačka z pálenice v Lipovci na Blanensku.

Na rozvoj černého trhu už upozornil tajemník Unie destilatérů Jakub Gottwald, který zmínil, že se v Česku nelegálně vypálí více destilátu než v legálních palírnách.

Podle Halgaše je to ale něco, co lidé často nepřiznají. „Za dvacet let je naše klientela stabilizovaná, navíc jsme v naší pálenici v Hrušovanech postavili moštárnu s pasternou, takže vinaři sem jezdí pasterovat do kegů, tak se tu promotá dost lidí, kteří o nás říkají dál,“ věří, že zdražování nebudeme mít fatální dopad.