Po zásahu ochránců zvířat skončil majitel psa na ulici, o týrání přitom nešlo

  17:56
Dramatickou dohru měl případ psa žijícího v zaparkovaném automobilu v Hodoníně. Jeho majitel, dvaasedmdesátiletý pan Emil, přišel krátce poté o něj i vlastní střechu nad hlavou. Zvíře nakonec umístil ke spolku Dočasky.cz a s pomocí sehnal také místo pro sebe na nové ubytovně. Předsedkyně spolku Andrea Černá ale upozorňuje, že zvíře jednoznačně nebylo týrané. To potvrdil i mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Pes Filip, který žil v zaparkovaném automobilu v Hodoníně. Majitele psa na začátku července nahlásili ochránci zvířat, kteří se domnívali, že je týraný. (25. července 2024) | foto: Martyna Nysk

O kontroverzním případu informoval portál iDNES.cz na začátku července. Australský ovčák jménem Filip žil více než rok v Hodoníně v zaparkovaném automobilu. S příchodem léta a nástupem tropických teplot však na psa upozornila představitelka spolku Za práva zvířat z jihočeského Tábora Kateřina Zikmundová, která dala věci do pohybu. Pes byl nakonec umístěn do záchytného kotce při hodonínské zoo.

Případ okamžitě rozdělil lidi na dva tábory. Jedni to označili za dobrý konec, protože pes byl podle nich týraný. Druzí cítili pachuť, neboť už podle prvotních informací bylo o psa postaráno a na majitele byl navíc silně fixovaný.

Majitel choval psa přes rok v autě. Ochránci se bouřili, dal ho radši do útulku

Ředitel městské policie v Hodoníně Jindřich Vašíček už tehdy upozornil, že majitel psa je ve složité situaci, bydlí na ubytovně, kde psa mít nesmí. „Pravidelně ho ale venčí a krmí. Jenom mu místo boudy vyčlenil auto. Viděli jsme ho s pejskem pravidelně chodit, má k němu silný citový vztah. Že by pes dlouhodobě trpěl a byl zanedbaný, o tom nemůže být řeč,“ řekl Vašíček.

Tak trochu jiný případ

Redakce iDNES.cz případ sledovala a s panem Emilem se spojila. Ukázalo se, že celý příběh má mnohem hlubší kořeny a umístění psa v autě už je spíš jen jeho vyústěním.

Pan Emil, bývalý učitel češtiny, se totiž stará o syna, který se ve dvanácti letech stal obětí trestného činu. Následky po vážném úrazu hlavy si nese dodnes. S otcem ani s nikým jiným už kvůli svému stavu dál bydlet nemohl. Proto dvaasedmdesátiletý senior opustil rodinný dům, kde se synem žil, a sám se přestěhoval na ubytovnu. Pes ale na ní nebyl vítaný, proto se nakonec rozhodl vytvořit zvířeti zázemí právě v autě.

Po upozornění ochránců zvířat se proti němu strhla vlna nevole na sociálních sítích, v důsledku čehož pan Emil přišel o kontakt se psem, a nakonec i o střechu nad hlavou. Podle Andrey Černé z útulku Psí ostrov spolku Dočasky.cz, kam psa přijali, však celá situace vygradovala někam, kam vůbec nemusela.

„Nebyl to standardní příjem psa z ulice v hrozném stavu, na který jsme tu zvyklí. Pes byl fyzicky i psychicky v pořádku a rozhodně netrpěl nedostatkem pohybu ani jídla a vody. Viděla jsem fotografie z auta a samozřejmě by nebylo v pořádku, kdyby byl pes zavřený v autě bez otevřených oken, to by bylo špatně,“ uvedla Černá. Zároveň ale dodala, že při příjezdu pracovníků útulku bylo auto zaparkované ve stínu pod stromem a teplota v něm naměřená odpovídala té, kterou udává Krajská veterinární správa jako optimální.

Na nebezpečí zavírání psů v autech během parných letních dnů upozornil i Petr Vorlíček ze Státní veterinární správy. „Toto je ale trochu jiný případ, pes určitě týraný nebyl,“ sdělil na dotaz redakce. SVS podle něj ještě případ definitivně neuzavřela, pes byl ale v dobré kondici. „Naopak musíme říct, že chovatel, ač má osobní problémy a těžkosti, se o psa staral, jak nejlépe mohl,“ doplnil mluvčí.

V horku pes potřebuje pitný režim. Dávejte mu třikrát víc vody

Podobně situaci hodnotí i Černá, která se péči a záchraně psů věnuje již dvě desítky let. Uznává ale, že celý tento případ je „bruslením na tenkém ledě“.

„Každé léto lidem opakujeme, že nemají nechávat zvířata zavřená v autě bez přísunu vzduchu a ve vysokých teplotách. Kdyby se ukázalo, že toto je ten případ, tak byl postup ochránců jednoznačně správný. Co ten člověk ale měl udělat, když mu bylo znemožněno si vzít psa do ubytovny? Možná ho jen stačilo mírně popostrčit k nějakým změnám a jeho život by se zlepšil,“ říká Černá.

Pan Emil i nadále ze svého důchodu živí sebe, psa i nemocného syna. „Samozřejmě pánovi by víc pasoval menší a klidnější pes,“ hodnotí realisticky Černá. Vzápětí ale dodává, že Filip je to jediné, co seniorovi zbylo. „Je to extrémní závislost psa na člověku a člověka na psovi a rozdělit je by nebylo prospěšné ani pro jednoho. Pán psa chodí venčit a oba jsou teď relativně spokojení,“ uzavírá předsedkyně spolku.

Autor: