Brněnská poliklinika slaví stovku. Udivovala modernou, teď zmenší ordinace

  16:30
Poliklinika na rohu Zahradníkovy a Nerudovy ulice v Brně stojí už sto let, studenti architektury ji však obdivují dodnes. Šestipatrová stavba ve své době sklidila mezinárodní obdiv, zároveň byla nejmoderněji vybavenou budovou v Československu. Teď ji čeká rekonstrukce za víc než 40 milionů korun, která začne příští rok a zajistí místo pro větší počet ordinací.

Poliklinika na rohu Zahradníkovy a Nerudovy ulice v Brně slaví na podzim 2024 sto let od postavení první části. Expresionismus v sobě nezapře při pohledu na výrazně vertikálně členěnou fasádu a plastiky sedmi klečících mužských figur od sochaře Václava Hynka Macha u hlavního vchodu. | foto: Renáta Prucklová

Psal se rok 1924, když se Brno dočkalo prvního vánočního Stromu republiky na náměstí Svobody, prvního vysílání z místního rozhlasového studia a také první části moderní polikliniky v monumentálním duchu.

Šestipatrová budova od architekta Jindřicha Kumpošta, jednoho z nejvýznamnějších reprezentantů brněnské avantgardy a moderního územního plánování tehdejší doby, měla kromě ústředního topení i systém pneumatické pošty nebo automatickou ústřednu propojující 75 telefonních stanic.

Poliklinika Zahradníkova zachraňuje tisíce lidí. Sama na záchranu čeká

Expresionismus v sobě dům nezapře při pohledu na výrazně vertikálně členěnou fasádu a plastiky sedmi klečících mužských figur od sochaře Václava Hynka Macha u hlavního vchodu. Ty měly symbolizovat sociální poslání, rychlost a efektivnost při likvidaci pojistné události pojišťovnou, která v budově také sídlila.

Největší rozkvět zaznamenala poliklinika podle ředitele městské příspěvkové organizace Sdružení zdravotnických zařízení Dana Zemana v předválečném období. Některé prvky jsou však pro ni příznačné dodnes.

„Ve sklepích máme křížové sloupy, na které se chodí dívat i studenti architektury. Takové technologie se dnes už totiž nepoužívají,“ upozorňuje ředitel.

Předělávky komplikuje památková ochrana

Při stavbě se využívala i metoda, která dokázala zúžit obvodové zdivo na půl metru namísto tradičního celého metru. Poliklinika byla vystavěna takzvaně na vyhlídce, v té době totiž v jejím okolí nic nebylo a naskýtal se tak od ní rozhled do daleka. Podle Zemana tam lidé chodili na vycházky, dnes je budova obklopena zástavbou a vede kolem ní tramvajová trať.

Od roku 1930 byla v části ambulatoria i lůžková část a poliklinika tak chvíli sloužila jako nemocnice, později se však zase vrátila pouze k ambulantní péči.

K opravám budovy docházelo za sto let její existence opakovaně, naposledy v roce 2016, kdy se rekonstruovala fasáda. Kvůli její památkové ochraně jsou však veškeré předělávky složitější. Podle Zemana nicméně nynější stav budovy nijak neovlivňuje pohodlí lékařů, kteří by si prý přáli ponechat ordinace takové, jaké jsou. Proti dnešnímu standardu jsou totiž velmi prostorné.

„V budově nás ovšem omezují hlavně technologie. Například výtahy, které mají dvacet až třicet let, elektroinstalace nebo nedokonalosti střechy. Kde to půjde a kde neplatí památková ochrana, dojde ke zmenšení ordinací,“ oznamuje Zeman. Naproti tomu v případě ambulatoria, které je památkově chráněné a ukrývá například velká „americká“ okna nebo prosklené stěny, se velkých zásahů poliklinika nedočká.

V Brně se jedná o největší ambulantní zařízení mimo nemocnic. Na poliklinice aktuálně sídlí 78 ordinací a 30 zdravotních specializací, jejichž provoz nebude v době rekonstrukce nijak omezen. Náhradní prostory nabídne budova na Veveří. Ta má vyměněná okna i hotovou fasádu a budou se do ní stěhovat lékárna, laboratoře i paliativní péče z domů Nerudova 7 a 9.

S modernizací se zvýší nájem

Podle brněnské zastupitelky pro oblast zdravotnictví Dagmar Seidlové (TOP 09) by měla být postupná rekonstrukce hotová do roku 2028. V té době uplyne sto let od dokončení kompletní podoby polikliniky v Zahradníkově ulici.

„V letošním roce město vyčlenilo na opravy víc než 11 milionů, ale nestihli jsme projektovou dokumentaci. Ta je hotová právě teď, proto částku přesunujeme na příští rok,“ sdělila Seidlová.

Zároveň podotkla, že pro Brno, jemuž budova polikliniky patří, je mnohem výhodnější investovat do rekonstrukce stoletého domu, který je zavedeným pracovištěm s výbornou dopravní dostupností, než stavět něco nového na „zelené louce“. Seidlová také předpokládá, že s opravením elektroinstalace dojde ke snížení spotřeby energie.

Brno změnilo názor. Místo prodeje Bílý dům opraví, zůstanou v něm doktoři

Celkově má rekonstrukce vyjít na 40 až 50 milionů korun, z toho asi 30 milionů zaplatí podle Zemana město z částek, které pro polikliniku za poslední roky na opravy vyčleňuje. Zbytek financí půjde z fondu polikliniky, která si na sebe částečně vydělává z pronájmů ambulancí.

S modernizací budovy by mělo být nájemné za ordinace vyšší, Zeman má však pro nájemce připravený návrh, který by jim umožňoval prostory předplatit na delší dobu. Vybrané částky by se investovaly zpět do polikliniky, což se už osvědčilo třeba na Poliklinice Halasovo náměstí, kde bylo za 20 milionů opraveno celé oddělení pediatrie.

Autor: