„Nikdo tehdy ještě netušil, že nadaný loucký premonstrát v této své ‚povětrnostní mašině‘ vytvořil prototyp bleskosvodu, dnes povinnou součást výbavy každé budovy. Předběhl tak o šest let Američana Benjamina Franklina, který nicméně premisu o elektrické podstatě blesku stanovil už v roce 1749,“ líčí historik Jihomoravského muzea ve Znojmě Petr Eckl.
Vztyčení Divišova bleskosvodu, prvního v českých zemích, Evropě a nejspíš i na světě, se odehrálo přesně před 270 lety, a to i ve stejný den v týdnu – tedy v sobotu. Sedláky svým vynálezem popudil, prý tím zavinil neúrodu a velké sucho, první zařízení mu proto o pár let později rozbili.
Opomíjený multivědec založil v Brně první observatoř, proslul výpočty zatmění |
Ostatně když znojemský historik Jiří Kacetl v minulosti představoval výstavu k výročí vynálezcova úmrtí, zdůraznil, že Diviš často bojoval s nepochopením. Do poznámek si ostatně zapsal: „Selský lid je nejlepší, když pláče, nejhorší však, když se směje.“
Diviš se ještě s křestním jménem Václav narodil 26. března 1698 v Žamberku v podhůří Orlických hor. Do Znojma se dostal, když v letech 1716 až 1719 studoval na jezuitské latinské škole zaopatřený proslulým premonstrátským klášterem v Louce, kde složil řeholní slib a přijal řádové jméno Prokop. Dosáhl kněžského svěcení, později i vyučoval filozofické předměty a stal se doktorem teologie.
Chtěl vysát elektřinu z mraků
Už jako podpřevor kláštera převzal správu farnosti v Příměticích, kde setrval pět let, než ho povýšili na převora kláštera. Jenže v době obsazení Znojma pruskými vojsky vyplatil Prusům za internovaného opata vysoké výpalné a upadl za to v nemilost. Patrně proto byl opět poslán na faru v Příměticích, kde už zůstal do konce svého života.
Alespoň tak získal prostor na své bádání. Nejprve pozornost obrátil na hydrotechniku a postavil několik vodovodů. Pak se zajímal o konstrukci hudebních nástrojů, což vyvrcholilo stavbou originální skříňky s kovovými strunami, takzvaného Denis d’oru, česky Zlatého Diviše, jenž napodoboval různé zvuky. I tentokrát mělo jít o první elektrický hudební nástroj na světě.
Opat Šebestián pro Znojmo objevil okurky, jeho rakev však prodali |
Pod vlivem módního zájmu po roce 1748 experimentoval s elektřinou, což demonstroval i na císařském dvoře ve Vídni. Jeho závěry však nebyly přijaty. Poté, co jednoho petrohradského profesora při pokusu měřit intenzitu elektrického pole v atmosféře zabil blesk, rozhodl se Diviš k postavení povětrnostního stroje. „Není tajemství, že oproti Franklinovi pracoval s mylnou hypotézou, že ‚mašinou‘ lze vysát elektřinu z mraků, a tím zabránit vzniku bouřky,“ uvádí Kacetl.
Zato americký osvícenec správně vytušil, že pokud blesk uhodí do železné uzemněné tyče, ta svede elektrický náboj neškodně do země. Přestože funkce, kterou Diviš svému stroji připisoval, se zásadně odlišovala od principu bleskosvodu, konstrukci zvolil správnou.
Památník u kostela i animovaný film
Český krotitel blesků tak zanechal na jižní Moravě trvalý odkaz. A jeho kraj na něj nezapomněl. Život a dílo všestranně nadaného faráře představuje expozice ve funkcionalistickém památníku u kostela svaté Markéty, na dohled fary, kde dlouhá léta působil a vynalézal.
Autorem je významný brněnský architekt Bohuslav Fuchs. Repliku bleskosvodu zkonstruovali v učňovské škole brněnské Zbrojovky podle dobového Divišova plánu. Kdo se chce do památníku podívat, musí volat na číslo 736 465 085.
Povědomí o vynálezci a jeho počinech šíří i znojemská galerie GaP. Výtvarnice Vendula Chalánková vytvořila podobu Prokopa Diviše v autorských plakátech, jde o limitovanou edici dvaceti grafik s jejím podpisem, která je k dostání za necelé tři tisíce korun.
Její ilustrace ozdobily i látkové tašky a lidé se mohou těšit na životopisný animovaný film. „Vytváří ho pražské studio Anima na základě ilustrací Chalánkové, hotový bude až příští rok,“ uvádí Martin Fučík za galerii.