Necelý rok funguje takzvaný Řečkovický HRáj na okraji Brna. Pro místní byl vytouženým parkem, který si vysnili na neutěšeném městském pozemku s divokými nálety zeleně. Stal se proto hojně vyhledávaným místem, kde si hrají nejmenší, sdružují se jejich rodiče, scházejí puberťáci, odpočívají důchodci.
Už při vzniku HRáje bylo jasné, že vydrží pouze na přechodnou dobu, protože magistrát tam již řadu let počítá s výstavbou dostupného bydlení pro seniory, jež ve druhé fázi naváže na chystané startovací byty na sousedním pozemku. Obětovat se tomu však má nejméně polovina parku, což lidé vnímají velice nelibě.
„Prostor čistila spousta dobrovolníků, uklízeli odpadky, museli to dělat svépomocí, neměli tam kontejnery. I proto bych se přimlouvala za zachování parku,“ prohlásila jedna z místních na nedávném veřejném představení záměru, kam dorazilo několik desítek lidí, většinou odpůrci výstavby.
Někteří jsou smířlivější a vyzývají alespoň k úpravám záměru, který se v obou etapách skládá vždy ze dvou budov, mezi nimiž vznikne silnice a více než tři desítky parkovacích stání. „Rozumným kompromisem by bylo intenzivněji zastavět sousední první část vedle HRáje a zachovat dost prostoru právě pro park, z něhož má jinak zbýt jen asi třetina,“ navrhla efektivnější řešení Eva Matoušková, autorka projektu HRáje.
Že mohl být návrh výstavby bytů daleko šetrnější k zeleni, si myslí také místní opoziční zastupitel Ondřej Štaud (Spolek Za zdravé Řečkovice). „Už dobře fungující plocha parku se takto zbytečně roztříští, vznikne mnoho nelogických zbytkových ploch a z parku v dnešní podobě zbude akorát jedna cesta lemovaná zelení,“ vysvětlil.
Město je silné v zeleni, ale slabé v bydlení, říká starosta
Místními navrhovanou větší kompaktnost zástavby v jedné části, aby se v jiné uvolnilo větší místo pro zeleň, náměstek primátorky a zároveň řečkovický radní René Černý (ANO) odmítá. „Stavby chceme rozptýlit do zeleně, ne zahušťovat. Narvat sobecky lidi do jedné části jen proto, že bydlím vzadu za druhou, to není plán, kterým bychom se jako město měli ubírat,“ zdůraznil.
Obyvatelé považují HRáj za důležitý i z toho pohledu, že v blízkém okolí podobnou zelenou plochu nemají. To uznává i řečkovický starosta Marek Viskot (SOCDEM), který rušenou část HRáje přirovnává velikostí ke dvěma zahradám rodinných domů. „Město je silné v budování zeleně a slabé v bydlení,“ prohlásil Viskot s tím, že ho konkrétní představený záměr města neurazil.
Nebezpečný precedens, bojí se v zeleném vnitrobloku chystaného „domu v parku“ |
Magistrát lokalitu vybral pro bytovou výstavbu už před dvaceti lety. V první etapě vybuduje 23 startovacích bytů pro mladé rodiny, které v Řečkovicích chybí. Druhá fáze – přímo na území HRáje – naváže 28 jednotkami pro seniorské a bezbariérové bydlení. Podle Viskota je právě tento typ potřebný, protože Řečkovice jsou z pohledu věkového složení obyvatel druhou nejstarší čtvrtí ve městě.
Úvodní část záměru má být hotová v roce 2027, následná o dva roky později. Aktuálně je sice teprve ve fázi objemové studie, významná redukce je však prakticky vyloučena. „Co se týče bydlení, patří Brno stejně jako Praha mezi nejhorší města v Evropě z hlediska naplňování těchto potřeb. Pozemků, na kterých lze stavět dostupné bydlení, je žalostně málo,“ upozornil vedoucí oddělení bytové výstavby magistrátu Jan Sponar.
Pětipatrové domy pár metrů od amfiteátru
Výhledově stavět v místě zeleně by se do budoucna mohlo i v jiné řečkovické lokalitě. Konkrétně nad amfiteátrem, který se předloni nákladně opravil a kde se konají desítky kulturních akcí ročně.
K nelibosti místních navrhuje nový územní plán změnit zelenou plochu tvořenou z většiny zahradami rodinných domů na bydlení. Rozvojová lokalita Prumperk by umožnila vybudování až pětipatrových domů, a to v bezprostřední blízkosti areálu, z něhož se pravidelně například při hodech line hluk.
Nové byty? Nejdřív silnice, tlačí developery Bystrc. Lidé se bojí zahlcení |
„Při akcích nám tady drnčí okna. Zeleň slouží jako izolace, která hluk alespoň trochu tlumila. Teď chtějí jen pár metrů od amfiteátru vybudovat obytný areál? Střet mezi provozem areálu a bydlením je přece natolik velký, že takový návrh nikdo nemohl myslet vážně,“ zlobí se tamní obyvatel Pavel Jura s tím, že místo je i dopravně nedostupné.
Místní lidé na rozdíl od vedení radnice podali proti změně připomínky na magistrát, kvůli hlukové zátěži se obrátili i na krajskou hygienu. Podle Viskota je rozsah změny přestřelený, s městem ji hodlá řešit neformální cestou.
Pochybnosti vzbuzuje i vymezení areálu amfiteátru s přilehlou zelení jako smíšené obytné plochy. Nový územní plán ji takto změnil z původní veřejné vybavenosti.