K urnám dorazilo 4 222 občanů Znojma. Celkový počet oprávněných voličů přitom přesahoval 26 tisíc. K pětatřicetiprocentní hranici zaručující platnost referenda se tak množství hlasujících ani nepřiblížilo. „Ani jsme neočekávali, že tolik potřebných voličů dorazí, bylo by to překvapení,“ reagoval znojemský starosta František Koudela (ODS) na nízkou volební účast.
Opoziční zastupitelka a bývalá starostka Ivana Solařová (ANO) označila výsledné množství hlasujících za fiasko a selhání vládnoucí koalice. „Účast byla docela tristní. Nedovedli přesvědčit zhruba 84 procent obyvatel, aby přišli hlasovat,“ míní Solařová.
Podle politologa Michala Pinka je počet lidí, kteří se dostavili k urnám, očekávatelný. „Odpovídá to okolnostem, především termínu referenda. Osobně jsem si v pátek říkal, že úspěch bude desetiprocentní účast voličů při hlasování,“ vysvětlil volební expert z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Proti přestavbě bývalé hasičárny v Pražské ulici na centralizovaný městský úřad se vyslovilo dva a půl tisíce lidí, což představovalo bezmála 60 procent. Souhlasilo s ní naopak 1 527 voličů, tedy zhruba 36 procent. Zbytek se u této otázky zdržel.
Zamotané referendum ve Znojmě. Při volbě více variant nemusí být závazné |
V reakci na výsledky této části referenda se vedení města letos pustí do výměny oken a energetických úspor ve stávající budově městského úřadu na náměstí Armády. „Práce jsou připravené, kvůli referendu jsme je zdržovali,“ poznamenal znojemský místostarosta Jakub Malačka (Naše Znojmo). K čemu poslouží někdejší hasičárna, o tom koalice teprve rozhodne. Podle Koudely připadá v úvahu dostupné bydlení nebo třeba centrum s odlehčovací službou.
Variantu přesunu úředníků do bývalé hasičské zbrojnice prosazovalo hnutí ANO, které do loňského převratu sedělo ve vedení města a v osobě Solařové mělo starostku. „Budovu jsme s tímto záměrem koupili, současná koalice má jinou představu využití. My jsme postupovali na základě toho, že nás zvolili voliči, abychom o těchto věcech rozhodovali,“ poznamenala Solařová.
Se sportovní halou souhlasí i exstarostka
Mnohem zamotanější bylo kvůli nabízeným možnostem rozhodování o dalším využití bývalých městských lázní na náměstí Svobody. Lidé mohli hlasovat o pěti variantách – bazén s wellness prvky, knihovna s komunitním centrem, tržnice s regionálními produkty, sportovní hala a volnočasové centrum. Svým hlasem přitom mohli podpořit, případně odmítnout každou z nich. Vedení města však vyzývalo, aby lidé hlasovalo jen pro jednu možnost, aby byl výsledek přehlednější.
Nejvíc hlasujících – konkrétně 43 procent – se vyslovilo pro sportovní halu v někdejších lázních. S velkým odstupem následovaly knihovna a volnočasové centrum. Z pohledu negativních hlasů skončila nejhůř tržnice, kterou odmítlo přes 41 procent lidí. S vítěznou halou nesouhlasilo 23 procent hlasujících.
Tržnice, knihovna, nebo bazén s wellness? O osudu lázní rozhodne referendum |
Pro toto sportoviště se v referendu vyslovilo 1 816 lidí, proti bylo 987 voličů. Pomine-li se, že hlasování bylo kvůli nízké volební účasti neplatné, tohle rozhodnutí by bylo pro vedení města závazné, pokud by pro halu hlasovala nadpoloviční většina účastníků referenda a zároveň alespoň 25 procent všech voličů, což se nestalo.
Vedení města se chce i přesto vůlí hlasujících řídit a sportovní halu prosazovat. „Museli bychom ji i tak stavět. Na tomto místě bude aspoň fungovat s ostatními sportovišti v okolí,“ uvedl Malačka. Souhlasí s ním i Solařová. „Ve Znojmě a jeho okolí je mnoho mladých sportovců, kteří velmi vytěžují blízkou sportovní halu. Je velký hlad po gymnastickém sále, volejbalovém hřišti, stolním tenise. Pokud se udělá nové multifunkční sportoviště, bude pro město velice přínosné,“ dodala bývalá starostka.
