Místo účetní truhlářkou. Zájem o rekvalifikaci roste, poptávka je hlavně po IT

  5:18
Jako účetní pracuje třiačtyřicetiletá Jitka Oplatková už patnáct let. Poslední rok se ale odhodlávala k opuštění svého pracovního místa. Jejím novým snem se totiž staly renovace, a proto se rozhodla nastoupit od září do truhlářského rekvalifikačního kurzu. A rozhodně není jediná, zájem o získání nových dovedností se na jižní Moravě zdvojnásobil.

„Chci dělat něco, co mě baví. Třeba zjistím, že se tím neuživím, ale aspoň to zkusím. Život máme jen jeden,“ popisuje Oplatková svá očekávání. V její situaci je trochu paradoxní, že právě její profese účetní je mezi rekvalifikacemi velmi žádaná.

Lidí, kteří touží po změně pracovního oboru, výrazně přibývá. „V Jihomoravském kraji počty rekvalifikovaných rostou velmi rychle. Za prvních šest měsíců letošního roku bylo do našich kurzů zařazeno přes 2 900 lidí, což je zhruba dvojnásobek oproti stejnému období loňského roku,“ srovnává Lucie Kolářová, ředitelka jihomoravské pobočky Úřadu práce se sídlem v Brně.

Všeobecné vzdělání hraje prim, na jihu Moravy doplní i nahradí to oborové

Úřad navíc zájemcům nově nabízí Databázi rekvalifikací a dalšího vzdělávání po celý rok v online podobě. „Systém umožňuje komfortní a jednoduchý proces přihlášení a schválení kurzů,“ upozorňuje na přívětivější podmínky mluvčí Úřadu práce ČR Martin Bušo.

Mezi nejžádanější patří kurzy IT nebo zmíněného účetnictví. Stejná data potvrzují i personální agentury. Třeba v brněnské Orange Academy zájem o rekvalifikační kurzy narostl oproti minulému roku o třicet procent. I tam dominuje z pohledu poptávky kurz Mzdová účetní.

„Rekvalifikační kurzy zvyšují člověku konkurenceschopnost na trhu práce. Máme dost účastníků, kteří už v daném oboru pracovali, ale doplňují si další znalosti, aby byli lépe uplatnitelní,“ vyzdvihuje Romana Hubáčková z Orange Academy.

Generace Z nechce jen peníze

Podle ní se do pracovního prostředí propisuje nový trend, na který naráží především u mladých klientů. „Aktuálně je potřeba dát lidem určitou míru flexibility, svobody a umožnit jim práci z domova. Pro generaci Z už nejsou motivací pouze peníze, ale výraznou roli hraje také sladění pracovního a rodinného života,“ podotýká.

Velkou výzvou je pro trh práce i umělá inteligence, která nabírá na síle i popularitě. Ruku v ruce s jejím vývojem se proměňuje – a výrazněji bude proměňovat – řada pozic, některá místa zanikají a spousta nových vzniká. V Orange Academy přímo na práci s umělou inteligencí prozatím samostatný kurz nemají. „Nicméně ji zahrnujeme do žádaného kurzu Personalistika,“ říká Hubáčková.

Brněnský Zetor opustí dalších 111 lidí, letos v součtu dvě třetiny ze všech

Také mezi kurzy nabízenými úřadem práce v Jihomoravském kraji lze najít bezmála pět desítek takových, které se tématem umělé inteligence zabývají. Zájemci si často volí třeba Základy digitálních dovedností, Umělá inteligence v praxi nebo ChatGPT pro marketingové mistry.

Naopak mezi nejméně chtěnými kurzy se trvale řadí obsluha CNC strojů a podobné řemeslné a technické obory, kde však zaměstnanci paradoxně chybí. Na to se snaží reagovat Jihomoravský kraj coby hlavní garant středoškolského vzdělávání.

„Otevíráme technická lycea, abychom studenty k technice nalákali. Razíme strategii, že na řemeslo je možné přitáhnout lidi jen kvalitním zázemím, proto jsme spustili i velké investice do odborných škol,“ hlásí náměstek hejtmana pro školství Karel Jurka (ODS).

Nové dílny i digitální laboratoř. Do technické školy pošle kraj čtvrt miliardy

Na jižní Moravě se tak v září otevřou dveře minimálně pěti lycejních tříd se zaměřením nejen na techniku, ale i pedagogiku nebo ekonomii. Celkově v kraji nabídnou už 840 míst. „Pomohou k technickému vzdělání dovést tu část studentů, kteří by jinak zamířili na obecné gymnázium,“ upřesňuje vizi Jurka.

Novým technickým lyceem se pyšní i brněnská střední průmyslová škola v Purkyňově ulici. Kapacita vzniklé třídy je naplněna třiceti přihlášenými žáky. „Když na vysokou školu míří naši absolventi z odborných programů, kde je více praxe, a ne tolik teoretické přípravy, mohou tam vyhořet. Lyceum jim navíc umožní ujasnit si, jestli je táhne spíše elektrotechnika, strojírenství nebo informatika,“ myslí si ředitel školy Aleš Ruda.

Nezaměstnanost stagnuje, kam půjdou lidé ze Zetoru?

V Jihomoravském kraji celková nezaměstnanost setrvává na 4,1 procenta. Jihomoravská pobočka Úřadu práce ČR zaznamenala ke konci června téměř 35 tisíc uchazečů o práci a zhruba 18 tisíc volných míst. Nejnižší podíl nezaměstnaných je na Vyškovsku (2,9 %), nejvyšší pak na Hodonínsku (5,1 %). Kam se vydat dál, si musí ujasnit i téměř dvě stovky lidí, které během letošního roku propustí brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors. Kromě zákonného tříměsíčního odstupného mají navíc dostat odměnu ve výši dvou platů. Společnost jim zajistila i dvě setkání s úřadem práce – jedno v květnu, druhé v červnu. „Uvolňovaným pracovníkům poskytujeme rozsáhlé poradenství ve všech oblastech, které je zajímají, a také jim dáváme nabídky volných míst,“ upřesnil mluvčí úřadu Martin Bušo.

Autor: