Brno už ostatně vede jednání s Evropskou investiční bankou o úvěrovém rámci, jak vyplývá ze střednědobého výhledu rozpočtu, který v úterý schválili brněnští zastupitelé. Město přitom stále splácí další dvě miliardy ještě z éry primátorů Richarda Svobody z ODS (2004 až 2006) a Romana Onderky z ČSSD (2006 až 2014).
Obří částka, kterou Brno domlouvá, má posloužit různým významným investicím. „Z velkých projektů, které nás v příštích letech čekají, je to zejména Janáčkovo kulturní centrum, nová víceúčelová hala pro atlety i cyklisty, další etapy protipovodňových opatření i retenční nádrž, která je součástí kanalizační sítě a jejíž náklady dosahují jedné miliardy korun,“ vyjmenovala primátorka Markéta Vaňková (ODS).
V koalici debatují o financování touto formou také u již mnoho let slibovaného zdravotně-sociálního komplexu na Červeném kopci, městských bytů či nově vznikajících dopravních investic jako například demolice a opětovné výstavby vozovny MHD v Komíně odhadem za půl miliardy.
Architektonické soutěže často končí v šuplíku, zjistilo Brno. A tak škrtá |
Konkrétní seznam, které plánované investice bude platit město ze svého a na které využije vyjednávaný úvěr, v tuto chvíli neexistuje. Magistrát má k dispozici pouze závazný plán investic, v němž jsou jak ty malé za pár set tisíc korun, tak i zmíněné několikamiliardové projekty sportovišť, kanalizací nebo dopravních staveb, což se týká zejména obsluhy nového vlakového nádraží v odsunuté poloze u Svratky.
Podle vedoucí odboru rozpočtu a financování brněnského magistrátu Jany Červencové je vše zatím předmětem jednání s bankou. „Zastupitelé by měli smlouvu schvalovat v příštím roce,“ sdělila.
Může se stát, že nebudeme mít kde brát, varuje opozice
Pokud by si Brno bralo předpokládaný úvěr ve výši téměř devíti miliard korun, zadlužení města se v roce 2027 může dostat až k samotnému limitu, který samosprávám dovoluje zákon o rozpočtové odpovědnosti.
„Nejsem schopna říct, jestli vyčerpáme celou částku,“ poznamenala Vaňková s tím, že už v minulých letech se vždy počítalo s úvěrem, ale odklady investic čerpání půjčky odložily. Letos by však na něj už přece jen mělo dojít a do brněnské kasy poputuje od banky půl miliardy korun. Půjde o první půjčku města po dlouhých dvanácti letech.
Konec čekání na vysněný koncertní sál. Stavba za tři miliardy může začít |
Kvůli čerpání až na samotný limit je k záměru zdrženlivá část opozičních zastupitelů včetně Jany Drápalové (Zelení). „Do rozpočtu přichází méně příjmů z DPH, než se předpokládalo. Zároveň na město mohou dopadnout další věci, jako je placení nepedagogických pracovníků ve školách, jak navrhuje ministerstvo. S čerpáním úvěru až na samotný limit se můžeme dostat do situace, že nebudeme mít kde brát,“ upozornila.
Její kolega z opozičních lavic Adam Zemek (Piráti) to tak černě nevidí. Dokument vnímá především jako formální, nikoli závazný, proto pro něj na rozdíl od Drápalové zvedl ruku. Ta ovšem připomíná, že aktuálně schválený výhled rozpočtu na další roky není jen „věštěním z křišťálové koule“, ale že se v něm přímo píše o jednání s bankou i konkrétní sumě, kterou si chce město půjčit.
„S novými sportovišti, které Brno z úvěru vybuduje, navíc vzniknou městu také nové provozní náklady, které bude muset hradit,“ zmínila Drápalová další výdaje, na něž se musí do budoucna myslet.
Půjčky chystají i městské firmy
Primátorka se tyto obavy snaží mírnit a tvrdí, že i tato problematika je brána v potaz. „V tuto chvíli neumíme říct, jestli se nám třeba neuleví ve chvíli, kdy začne platit nový zákon o veřejných kulturních institucích, který by umožnil financování našich divadel a dalších souborů z více zdrojů, a ne jen z rozpočtu města,“ podotkla Vaňková.
Zároveň se však Brno může zadlužit ještě více. Vedle magistrátu jsou tu ještě městské firmy, které si mohou nabrat další úvěry, aniž by je limitoval rámec stanovený zákonem. Typickým příkladem jsou Teplárny Brno, na které v příštích letech „spadne“ stavba horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany odhadem za 19 miliard.
Horkovod z Dukovan do Brna má stát 19 miliard, je třeba získat tisíc pozemků |
S menší investicí provozovatele Dukovan, kterým je polostátní ČEZ, a případnou dotací by na teplárny vycházela suma šesti miliard korun, přičemž by si na pět miliard braly úvěr.
„Celý projekt se ale snažíme co nejvíce optimalizovat a snižovat náklady,“ oznámil generální ředitel tepláren Petr Fajmon, který zároveň věří, že se nejpozději v polovině příštího roku dozví, jestli získají dotaci a jak vysokou. Už dnes přitom městská firma čerpá úvěr na stavbu nového kotle na spalování dřevní štěpky.
22. února 2024 |