„Jde o nejvyšší místo celého okolí, kde trať bude ještě několik metrů nad zemí. Horizont se kvůli tomu vizuálně naruší, násep ještě víc rozdělí celou krajinu,“ argumentoval starosta Přibic Miroslav Effenberger (nez.) na středečním podvečerním představení trasy železniční rychlotratě v místním komunitním centru, kam dorazilo více než 150 občanů.

Podle železničářů je rychlodráha v okolí Přibic umístěna víceméně na terénu, rozdíl dvou až tří metrů tvoří podle nich podkladní vrstvy včetně třeba štěrku, na nějž se položí koleje.

„Trať byla navržena v co možná nejmenší výšce, aby zároveň mohly dál jezdit nákladní vlaky na vlečce do Pohořelic, kterou i tak musíme zahloubit. Právě vzájemné křížení vysokorychlostní trati a vlečky je jedním z hlavních limitů,“ vysvětlil na veřejném projednání Marek Pinkava z oddělení přípravy vysokorychlostních tratí Správy železnic (SŽ).

Rychlodráha bude procházet mezi Přibicemi a Vranovicemi na třímetrovém náspu.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Obec sice nabídla vlastní pozemky, aby se mohla vlečka posunout o několik set metrů dál a rychlotrať mohla být díky tomu zahloubena, ale s nabídkou neuspěla.

Variantu zahloubení rychlodráhy o několik metrů železničáři prověřili. Snížení o 3,8 metru by podle nich znamenalo razantní zvýšení výkopů zeminy, a to o půl milionu kubíků. „Tato možnost úpravy trati se může zdát jako přínosná pro okolí, ale nutný odvoz zeminy neprospívá životnímu prostředí,“ poznamenal Pinkava s tím, že zahloubení by vyšlo na téměř 600 milionů korun. Níže by musela jít i vlečka.

Fotogalerie zobrazit 3 fotografie

„Časy se mění, ale občané zůstávají. Já bych tady nežil, kdyby tu vlaky takhle jezdily třístovkou každých osm minut. Udělejte pro občany maximum a my jako politici rozhodneme o tom, kde seženeme 600 milionů,“ vyzval železničáře senátor za region a šéf hnutí Přísaha Robert Šlachta. V debatě, která byla místy vyhrocená, se jednoznačně postavil na stranu místních.

Jako alternativní řešení nabídli železničáři doplnění zemních protihlukových valů okolo trati na náspu. S nimi původně počítali pouze na opačné straně k Vranovicím, protože hlukové limity směrem k Přibicím splňuje aktuálně navržené řešení. Přidat by je mohli po celé délce okolo obce.

„Technicky by se tato možnost obešla bez výrazných vícenákladů,“ nastínil Pinkava. Podle něho by si zahloubení trati vyžádalo ještě zábor ještě větších ploch než valy.

Rychlodráha z Brna na Břeclav na třímetrovém náspu z pohledu od obce Přibice. Ve variantě s valy před železnicí. V úseku bez valů vede pod rychlodráhou vlečka.

Podle Effenbergera by přidání valů neřešilo problém s rozdělením krajiny a trať by pořád kazila pohled na horizont. Trnem v oku místním je i silniční přejezd přes rychlodráhu, který má být ve zhruba desetimetrové výšce. V jeho blízkosti by se nacházel stávající vranovický hřbitov, k němuž by vozovka poměrně rychle klesala.

„Velmi nás trápí tranzitní doprava, jezdí přes nás tisíce kamionů. Nedokážu si představit, jak po silnici přes trať usilovně stoupají a u hřbitova klesají. Vynaložte veškeré úsilí, abyste dostali trať tady u nás co nejníže,“ prosila jedna z místních obyvatelek. Podle Pinkavy má jít o běžný silniční most, který v řadě případů překlenuje dálnici D2.

Starosta: Jednání se železničáři je katastrofální

Přibice zdůrazňují, že si uvědomují potřebu rozvoje železnice, ale chtějí minimalizovat negativní dopady rychlodráhy na místní obyvatele. „Pokud nebude respektována varianta vedení trati v zářezu, vyzývám občany, aby neprodávali pozemky potřebné pro trať,“ prohlásil Effenberger.

Kvůli dosavadnímu ignorování jejich požadavku označil jednání Správy železnic za katastrofální, byť k jednacímu stolu usedají opakovaně. „Oni mají svou jednu variantu a aby nám občas zalepili pusu, tak něco nakreslí, ale stejně do všeho potom dávají pouze tu jedinou původní možnost. To nás velice mrzí,“ dodal s tím, že se nadále bude snažit dosáhnout varianty trati v zářezu.

Místo západu slunce uvidíme zeď, kritizují lidé vysokorychlostní železnici

Úsek okolo Přibic je součástí trasy rychlodráhy z Brna do Rakvic, kde se napojí na stávající koridor směrem na Břeclav. Tento záměr je aktuálně ve fázi posuzování vlivů na životní prostředí. Veřejné jednání se v úterý 4. března uskuteční také v Modřicích.

Tato část rychlotratí na jižní Moravě je jednou z těch, které jsou v přípravě nejdál. Železničáři předpokládají náklady na její vybudování ve výši zhruba 23 miliard korun. Na základě loňského rozhodnutí vlády jej postaví soukromá firma v režimu takzvaného PPP projektu, o trať se poté bude nejméně 25 let i starat. Stát jí bude posílat pravidelné platby, jejichž prostřednictvím tuto investici „splatí“.