„Budeme žít čtyři roky na stavbě, protože bydlíme deset metrů od místa, kde budete hloubit tunel. Pak tam postavíte pětimetrovou protihlukovou stěnu, do které budeme čumět. Všechno zničíte. Máme bazény, zahrady. Víme, jak to běžně vypadá na stavbě. Je tam hluk i prach. Vezmete nám čtyři roky života,“ vyčítal naštvaně jeden místní železničářům.
Ti upozornili, že protihlukové stěny nemusí vzniknout kvůli tunelu a vedení trati přes území města v zářezu. „Musíme je postavit kvůli obnovené silnici na Staré poště, abychom dostáli hlukovým limitům, které dnes nejsou splněné. Máme zákonnou povinnost odhlučnit Starou poštu. Ve všech domech podél této ulice bude díky tomu větší klid než dnes,“ vysvětloval Marek Pinkava z oddělení přípravy vysokorychlostních tratí Správy železnic (SŽ).
Na obecné přínosy rychlodráhy v podobě hlavně rychlejšího cestování primárně mezi velkými městy zhruba stovka místních, která na projednání ve středu večer dorazila, příliš neslyšela. Zazněla i výtka, že nyní mohou lidé vidět ze svých domovů západ slunce a nově jim před okny vyroste vysoká zeď.
„Chápu, že se musí budovat dálnice a železnice, ale přístup státu vůči občanům je katastrofální. V podstatě nám nic neřekli, tak proč nás sem pozvali? Myslel jsem, že přijdou a řeknou, že tehdy se začne kopat, tudy se bude jezdit, tam se bude vysypávat. S tratí nikdo nic neudělá. Ale nikdo za námi nepřišel, nikdo nám nic neřekl,“ postěžoval si Jiří Studený.
11. října 2023 |
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvTen bydlí ve Volného ulici a zahradu za domem má právě u ulice Stará pošta, pod níž vznikne i 950 metrů dlouhý tunel. „Pět metrů od této vozovky mám plot, kvůli tunelu tam udělají dvacetimetrovou díru. Asi mi ten barák spadne,“ obává se.
Lidé v Rajhradu se také bojí, že je trať kvůli zahloubení může o podzemní zdroje, tedy studny, připravit. „Vymysleli jste neskutečnou prasárnu,“ zlobil se jeden z diskutujících. Železničáři nicméně uklidňovali, že na tuhle skutečnost myslí, součástí jejich přípravy jsou hydrogeologické průzkumy monitorující podzemní vodu. „S tunelem se půjde do takové hloubky, abychom pořád byli nad hladinou spodní vody a nepřerušili toky,“ ujišťoval projektant trati.
Veďte trať mimo město podél D2, zaznělo
Město už roky opakovaně a neúspěšně žádá, aby na celém jeho území byla trať zakrytá. Tubus dlouhý 950 metrů je pro něj málo, chce delší. „Aby byl nejen u nejbližší existující zástavby, ale i v místech, kde máme připravené pozemky a rezervu pro bydlení. Máme tu dálnici, dvě silnice, železnici. Vysokorychlostní trať jako další tepna naše město zase rozpůlí,“ řekl místní starosta František Ondráček (nez.) s tím, že ani varianta delšího tunelu přes celé město není ideální kvůli mnoha letům nutným k jeho vybudování.
„Tunel už se mírně prodloužil, a to na severní straně kvůli připojení zástavby na Staré poště. Zbývající část je navržena v zářezu, nebude příliš vidět a hlukové limity jsou s rezervou splněny,“ reagoval mluvčí železničářů Dušan Gavenda.
S tradičním uzlem rychlodráha nepočítá. Budeme odříznutí, obává se Břeclav |
I tak jeho kolegové na středečním jednání lidem ukázali, jak by plán vypadal, kdyby se tubus na severní straně prodloužil o 800 metrů. V takovém případě by začínal na okraji města už před silnicí, která vede od dálnice D52. Vyčíslili, že změna by vyšla minimálně na 600 milionů korun.
Podle místních by ovšem bylo nejlepší, kdyby trať vedla zcela mimo Rajhrad. Nejlépe podél dálnice D2 vedoucí ke slovenským hranicím. Tuhle variantu nicméně železničáři odmítají.
Výstavba vyjde na 23 miliard
Aktuálně je celý záměr rychlodráhy v úseku od Brna do Rakvic, kde se napojí na stávající trať směrem na Břeclav, ve fázi posuzování vlivů na životní prostředí. V listopadu chtějí železničáři na ministerstvo životního prostředí odevzdat kompletní dokumentaci. S výkupy pozemků začnou nejdřív v příštím roce.
Moderní tratě za desítky miliard postaví soukromníci, stát je bude splácet |
Po případném získání kladného stanoviska EIA se zaměří na další potřebná povolení včetně stavebního. Tento úsek je jedním z těch, kde jsou v přípravě nejdál. Hodlají ho začít stavět do čtyř let.
Vláda nedávno rozhodla, že právě tuto část vybuduje soukromá firma v režimu PPP projektu, a to za předpokládaných 23 miliard korun. Po dokončení dostane na starosti i provozování a údržbu trati, a to patrně minimálně na 25 let. Stát jí za to bude posílat pravidelné platby, a „splácet“ tak tuto investici.