Důvodem k uspořádání takového pochodu vedle Prahy také v Brně bylo to, že do hlavního města dojížděla řada účastníků z velké dálky. „Dali jsme proto výzvu do jiných měst, a jako první se připojilo Brno. V příštích letech ale očekáváme zapojení i dalších,“ říká jedna z organizátorek původního pochodu Roxana Táborská z Národního ústavu duševního zdraví.
Podle nejnovějších dat loni v Česku ukončilo svůj život 1 253 lidí. Počet těch, které sebevražda blízkého zasáhla, je pak násobně vyšší. Uvádí se, že smrt jednoho člověka zásadně ovlivní nejméně šest až deset nejbližších. To znamená, že každoročně přibývají tisíce až desítky tisíc pozůstalých po sebevraždách.
Možnost pomociPokud má někdo sebevražedné myšlenky nebo se nachází v psychické krizi, může zavolat na Linku první psychické pomoci 116 123. Nebo třeba napsat do chatové poradny Modré linky na adrese https://chat.modralinka.cz/, případně zavolat na telefonní číslo 608 902 410 nebo 731 197 477. Pozůstalí po sebevraždě či další lidé, kteří čelí jakékoliv jiné ztrátě, se mohou obrátit na Asociaci poradců pro pozůstalé a najít poradce ve svém kraji. |
Přední odbornice na poradenství pro pozůstalé Naděžda Špatenková říká, že se jedná o jedno z nejtěžších témat v péči o pozůstalé. „Lidé nechápou smysl té smrti a pokládají si otázku, proč ten člověk raději umřel, než aby žil dál? Mají pocit, že jim nikdo nerozumí a nemůže pomoct. Ale když se setkávají s lidmi, kteří prožívají něco podobného, tak už se nemusí cítit v jámě zoufalství sami, a to pro ně může být velmi důležité,“ vysvětluje.
Nebýt v zármutku osamocený je tak jedno z hlavních témat a cílů pochodu. Podle Renaty Klímové, předsedkyně spolku Klára pomáhá, jenž brněnský pochod zaštiťuje, mohou skupinové aktivity truchlící výrazně podpořit.
„Pro pochod platí totéž, co pro svépomocná setkání. Lidé vidí, že v tom nejsou sami. Mohou se také od ostatních dozvědět, co jim pomáhá, nebo se setkat s někým, kdo ztrátu prožil před delší dobou, a zjistit, jaký ten život může být po letech,“ popisuje Klímová. Akci spolupořádá také Asociace poradců pro pozůstalé a Modrá linka.
Pochod začne ve čtvrtek 12. září v Botanické zahradě a arboretu Mendelovy univerzity v 17 hodin. Od hlavního vchodu areálu vyrazí pozůstalí na kilometrovou pietní procházku bezbariérovou trasou.
Po ní dostanou prostor na sdílení svých příběhů a potřeb. Podle Roxany Táborské si však lidé často povídají již cestou. Brněnskou akci završí pietní rituál pod vedením farářky Sandry Silné. Na závěr účastníci zapálí svíčky za ztracené životy.
Šikana a sebevražda žáka. Škola to neřeší, tak odcházíme, zlobí se kantoři |
„Studie potvrzují, že rituály jsou v prožívání ztráty důležité. Proto i pochod od jeho založení pojímáme rituálně, což se setkává z pozitivní zpětnou vazbou,“ přibližuje Táborská.
Na první ročník pochodu v pražské Stromovce přišlo kolem 15 lidí. „V dalším jsme to propojili s besedou pro pozůstalé od Cesty domu, díky čemuž se pochodu zúčastnilo už kolem 40 lidí,“ doplňuje Táborská. Doprovodný program proto chystají i organizátoři i v Brně. Od půl čtvrté se příchozí mohou zúčastnit debaty o knize Sebevražda…a jak dál?! s editorkou Alenou Scheinostovou.
Událost je určena pro pozůstalé, ale ze zkušeností z Prahy se jí účastní i odborníci, kteří se tomuto tématu věnují. Pravě oni často otevřou diskusi s přítomnými, a usnadní tak zájemcům sdílení jejich zkušeností.
„Jedná se však o citlivou událost. Není to vhodné místo pro rozhovory do médií nebo pro focení,“ dodává Táborská. Proto také nepožadují registraci. „Vytváříme tím bezpečný prostor pro pozůstalé,“ uzavírá organizátorka brněnského pochodu Renata Klímová.