Na téma šikany upozornil případ lednové sebevraždy žáka brněnské základní školy Kotlářská. Kvůli napjaté atmosféře pak ze školy odešlo dvanáct kantorů a dvě asistentky pedagoga. Později i na základě zjištění České školní inspekce rezignoval ředitel zařízení Libor Zřídkaveselý.
Do doby, než bude vybrán jeho nástupce, vede školu Kamila Tachovská. „Byla zřízena nová pozice zástupkyně pro poradenskou činnost, která koordinuje celý systém práce školního poradenského pracoviště, jež řeší téma šikany. Navíc přibyla další školní psycholožka zaměřená na prevenci,“ přibližuje zástupkyně ředitele změny, které mají vést k lepší detekci a řešení případů šikany. „Dřív ve škole nebylo tolik lidí, kteří by se tomu věnovali,“ podotýká.
Škola také přestala využívat bodový systém hodnocení na druhém stupni a zavedla nový systém pochval. Každý pedagog uděluje žákovi drobné pochvaly do elektronické žákovské knížky, třídní učitel chválí žáky za výraznou školní iniciativu nebo úspěšnou práci a ředitel za mimořádný projev lidskosti, občanské či školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin a za dlouhodobou svědomitou a úspěšnou práci.
Učitelé si často všimnou pozdě
Právě podpora pozitivního chování je podle vedoucí brněnského pracoviště Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) Lenky Skácelové v prevenci šikany zásadní. Zmíněné poradny spolupracují se školními poradenskými pracovišti, která jsou tvořena výchovnými a kariérovými poradci, školními metodiky prevence, psychology a speciálními pedagogy.
Varovné signály šikany
|
„Fungujeme v systému vnější podpory a jsme v kontaktu s metodiky prevence na základních a středních školách. Třídní učitelé se účastní učitelských skupin, kde řeší situace v třídních kolektivech. Následně nám popíší, co se ve třídě děje, a my nabídneme vhodný program pro řešení,“ popisuje Skácelová.
Jde například o práci na změně motivace kolektivu, ozdravení atmosféry ve třídě a doporučení pro učitele. Kantor pak pravidla zavádí do výuky a PPP sleduje, zda se podaří změny zavést.
„Šikana je dlouhodobý fenomén našeho školství,“ říká Skácelová. Podle ní systém často selhává ve chvíli, kdy učitelé neumí zachytit varovné signály rizikového chování. Problémy většinou zaznamenají až v momentě, kdy už je situace závažná.
„Jako by si učitelé nepřipouštěli, že se to může stát. Je důležité, aby pedagogové trvali na bezpečném prostředí. Přála bych si, aby jejich vysokoškolské vzdělání kromě teorie zahrnovalo i praktické dovednosti v této oblasti,“ oznamuje Skácelová.
Šikanu máme minimální, shodují se školy
Redakce iDNES.cz oslovila několik jihomoravských škol s otázkou, jak šikanu řeší a jak často se s ní setkávají.
„Školy se šikaně nevyhnou, ale u nás pozorujeme jen malé projevy,“ sděluje ředitelka znojemské základní školy Pražská Simona Škaroupková. Zařízení postupuje podle pokynů ministerstva školství, a když se objeví případ šikany, školní poradenské pracoviště provede ve třídě šetření a zjišťuje, zda se nejedná o širší problém. Pedagogové pak vyslechnou všechny strany a zadají dotazníky, aby zjistili, jak situaci vnímají ostatní žáci.
Ředitelka hodonínského gymnázia GOAH Kateřina Kouřilová na otázku, zda se s případy šikany setkává, odpověděla stručně: „Minimálně.“ Všechny případy se podle ní řeší okamžitě. „Sledujeme klima ve třídě, pracujeme s třídními učiteli a výchovnými poradci. Samozřejmostí jsou adaptační kurzy a preventivní programy,“ oznamuje.
Co je, a není šikanaŠikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Zahrnuje cílené a opakované jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Nově se může realizovat i prostřednictvím internetu a mobilu. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Za šikanování se nepovažuje škádlení a jednorázová agrese. Například když se poperou dva přibližně stejně silní žáci kvůli dívce, která se jim líbí, nejde o šikanování, protože tu chybí nepoměr sil, kdy se oběť neumí nebo z různých příčin nemůže bránit. Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy |
Jen jednou nebo dvakrát za rok se podle výchovné poradkyně Oldřišky Fíbkové setkává s případy šikany Základní škola Tomáše Garrigua Masaryka Blansko. Na preventivním pracovišti se snaží učitele metodicky vzdělávat a školit, aby se šikaně předcházelo.
Fíbková také zmiňuje, že v posledních letech případů šikany ubylo, protože se děti nebojí svěřit, případně kontaktují vedení školy jejich rodiče. „Když někdo přijde, v první řadě je potřeba ochránit oběť. Třídní učitel začne monitorovat situaci ve třídě a zahájíme šetření. Oslovíme dva až tři žáky, kteří mají přehled o dění ve třídě. Pokud něco podezřelého zaznamená více žáků, například patnáct, máme potvrzeno, že se něco děje,“ líčí.
Následně si zvou takzvané agresory a promlouvají si s nimi. U méně závažných případů se rozhovoru účastní učitel a výchovná poradkyně, v závažnějších případech probíhá jednání s výchovnou komisí a psychologem, který mluví jak s obětí, tak s třídou.
Vyšší riziko depresí
Šikana se v Jihomoravském kraji pohybuje kolem zhruba 800 řešených případů ve školním roce. „Jen v roce 2021/2022 v období covidu byla o něco nižší v podobě 630 případů, jelikož děti trávily ve škole méně času,“ informuje Alena Knotková z krajského úřadu s tím, že v době covidu se řešily jiné otázky týkající se nadužívání počítačů a mobilních telefonů, rovněž narostl počet nezletilých sledujících pornografické stránky.
Zmíněná čísla však odrážejí pouze případy, které se od dítěte dostaly až ke školnímu vedení a byly řešeny. Kolik bylo situací, o kterých žáci nikomu neřekli, se dozvědět nedá.
Obětí šikany je už každý osmý žák. Terčem útoků jsou stále více i učitelé |
Podle neziskové organizace Nevypusť duši obvykle dospělí lidé, kteří v minulosti prošli šikanou na základní nebo střední škole, předpokládají, že druzí mají tendenci je vyčleňovat, vysmívat se jim, ponižovat je a využívat.
Psychologické důsledky šikany se navíc mohou projevit nejen v oblasti sociálních vztahů, ale také na psychosomatické úrovni. U obětí dlouhodobé šikany, která trvala několik let, je třeba vyšší riziko vzniku depresí a úzkostných stavů během studia na vysoké škole.
„Jihomoravský kraj dlouhodobě finančně podporuje školy v jejich preventivních aktivitách formou každoročně vyhlašovaného dotačního programu. V rámci něj školy mohou požádat o programy zaměřené na jakýkoliv rizikový jev nebo například na specializační studium metodiky prevence,“ sděluje Knotková. Letos tento program podpořil kraj částkou 2,5 milionu korun. O podporu zažádalo 62 škol, což je deset procent z celkového počtu.
Metodici prevence musí i naplno učit
Odbor školství Jihomoravského kraje vidí prostor pro zlepšení právě u metodiků prevence. Ti od roku 2016, kdy ministerstvo školství zavedlo ve školách povinnou inkluzi, vedle práce s učiteli nebo celými třídami musí také na plný úvazek učit ostatní předměty. Jedinou výhodu pro ně představuje měsíční poplatek ve výši jednoho až dvou tisíc korun.
Šikana, strach a výhrůžky? Inspekce na škole v Přerově šetří praktiky vedoucí |
„Práci metodiků prevence by výrazně pomohl snížený úvazek, který se zatím nepodařilo systémově zajistit ze strany ministerstva pro celou republiku,“ říká Knotková. Díky sníženému úvazku by metodici mohli věnovat víc času prevenci šikany a dalších projevů problémového chování. „Kraj proto ze svého rozpočtu poskytuje již druhým rokem školám peníze na rozšíření činnosti metodiků prevence o dvě hodiny týdně,“ dodává,
Podle mluvčí resortu školství Terezy Fojtové ministerstvo vnímá požadavky na snížení přímé pedagogické činnosti metodiků prevence. Změnu by prý měla přinést novela školského zákona. „Zavede trvalé pozice školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách. Na tuto novelu pak naváže i úprava vládního nařízení o rozsahu činnosti pedagogických pracovníků,“ dodala. Návrh by měl být odborné veřejnosti představen v příštím roce.
8. července 2024 |