Pro projekt má místní radnice vytipovaný pozemek ve Znojemské ulici v areálu bývalých kasáren. Od roku 2019 tam politici chtěli postavit klasickou bytovku, kvůli problému se získáním úvěru ovšem museli hledat jiné řešení. Nakonec se rozhodli pro spolkové bydlení, a tak oslovili odborníky, kteří koncept původně nachystali pro Prahu, kde měl vzniknout na pěti vybraných parcelách, ovšem ocitl se na mrtvém bodě.
Zastupitelé v červnu odsouhlasí založení spolku, jemuž pak město prodá pozemek a projektovou dokumentaci pro stavbu bytového domu. Stavební povolení už mají Pohořelice vyřízené. Výměnou získají třináct bytů, dalších 31 jednotek připadne členům spolku. Většina bude mít půdorys 2+kk, necelá čtvrtina 1+kk. Do spolku lidé vstoupí v září. Podmínky pro vstup, například trvalý pobyt v Pohořelicích, zákaz vlastnění jiné nemovitosti nebo požadovaný věk, budou známy ještě před prázdninami.
Zájemci musí mít předem připravených 300 až 700 tisíc korun podle velikosti bytu, zbytek pak budou splácet jako svůj podíl na úvěru, jenž si vezme spolek jako celek. „Až začnou bydlet, budou platit nájem sami sobě, jak já říkám. Půjde o 8 až 18 tisíc korun měsíčně,“ vyčísluje místostarosta Pohořelic Patrik Pařil (ANO). Svých třináct bytů bude splácet i město, které teprve čeká rozhodnutí, pro jaké skupiny obyvatel je využije.
Radnice tímto konceptem cílí na střední třídu. „Nejsou to sociální byty, plánujeme je hlavně pro mladé. Dnešním problémem je, že se sice chtějí odstěhovat od rodičů a bydlet sami, ale kvůli současným podmínkám pro hypotéku nemají možnost si ji vzít. Situaci jim navíc ještě strašně prodražují vysoké úroky,“ vysvětluje Pařil.
Kšeftovat s byty nepůjde
Už teď ve městě evidují velký zájem o nový typ bydlení v řádu desítek uchazečů. Radnice dokonce musela obě informační schůzky, z nichž první uspořádá ve čtvrtek, přesunout do prostornějšího sálu. Mezi zájemci je i Karolína Honková. „Na velkou hypotéku nedosáhnu, proto žiju v nájmu, ale raději bych si platila za vlastní byt. Spolkové bydlení by mi k tomu pomohlo,“ říká.
Mladí lidé nemusí být podle ekonoma Petra Pelce jedinou skupinou obyvatel, pro niž bude spolkové bydlení atraktivní a výhodné. „Může představovat stabilní a cenově dostupné byty pro rodiče samoživitele, kteří mají potíže s vyžitím. Často zahrnuje funkce a služby navržené pro potřeby starších ročníků, jako jsou komunitní prostory pro socializaci. A často obsahuje i prvky přístupnosti, které mohou usnadnit život lidem s postižením,“ zmiňuje Pelc.
Vybydlené chátrající domy v brněnském Bronxu přemění na družstevní byty |
Pokud bude chtít někdo v budoucnu odejít, musí svůj byt, respektive podíl ve spolku nabídnout nejdřív městu a až poté případně jinému zájemci. Zpět dostane veškeré vložené peníze navýšené o jakousi inflační doložku odpovídající nárůstu ceny v lokalitě za danou dobu.
Díky dopředu domluveným pravidlům nepůjde s byty kšeftovat, do osobního vlastnictví je „spolkař“ získá až po splacení úvěru třeba za 30 let. Ve výjimečných případech, například při výhře v loterii, to bude možné nejdřív za deset let. Na rozdíl od družstevního bydlení nepůjde podíl ve spolku přeprodat nebo zastavit.
První v Česku
Podle plánu se má začít stavět příští jaro s tím, že hotovo bude za rok a půl až dva. Náklady na výstavbu se pohybují okolo 150 milionů korun bez daně. Radnice na projektu spolupracuje s odborníky z firmy Explica Consulting, kteří tento typ bydlení vyvinuli pro Prahu.
„Pohořelice budou prvním městem v Česku, kde spolkové bydlení vznikne. A nic nebrání tomu, aby se následně rozjelo i jinde. Ozývá se nám mnoho měst i soukromých subjektů, takže by mohly vzniknout desítky a možná i stovky podobných projektů,“ hlásí jednatel společnosti Michal Beník.
Prodeje bytů v Brně jsou i přes nabídku na minimu, ceny přitom dál šplhají |
Spolkové bydlení je neprobádanou cestou pro úvěrové financování. Firma proto v případě Prahy oslovila čtyři největší banky, produkt na míru připravila jen Komerční banka. Pohořelice se plánují obrátit na víc institucí.
V Brně naopak snaha o spolkové bydlení skončila propadákem. Město pro něj loni vyčlenilo pozemek v ulici Cejl, žádný zájemce se však za celý půlrok neobjevil. „Projekt jsme pozastavili. S dalším postupem čekáme na schválení nového územního plánu,“ sděluje náměstkyně primátorky pro bydlení Karin Podivinská (ANO) s tím, že jiná vhodná lokalita pro „spolkaře“ se nehledá.
Na rozdíl od Pohořelic by Brno poskytlo pouze pozemek, zbytek včetně vypracování projektu a obstarání povolení by leželo na spolku. Stavět by mohl na základě práva stavby, k vypořádání vlastnických vztahů by došlo až po 99 letech.