Na adrese Hlinky 40 má vyrůst polyfunkční dům se třemi podzemními a šesti nadzemními podlažími, přičemž dvě nejvyšší budou ustoupená od hrany uliční fasády. Uvnitř se počítá s patnácti byty, jedenácti ateliéry a třemi komerčními jednotkami včetně restaurace. Součástí je také 34 parkovacích stání.
V aktuálně probíhajícím řízení o povolení novostavby podala městská část Brno-střed v čele se starostou Vojtěchem Menclem (ODS), který je profesí architekt, námitku. Radnici vadí navrhovaný objem budovy. „Záměr polyfunkčního domu s osmi nadzemními podlažími je v rozporu s charakterem ulice Hlinky, která je tvořena převážně bytovými domy s maximálně pěti nadzemními patry. Z tohoto hlediska je záměr v rozporu i s Brněnskými stavebními předpisy. Výstavbou záměru v navržené podobě by došlo ke znehodnocení kompaktní historické zástavby ulice Hlinky,“ vytýká starosta.
Rozpor mezi jím zmiňovanými osmi nadzemními patry a šesti uvedenými v dokumentu z úřední desky o zahájení řízení vysvětluje tím, že projektová dokumentace záměru obsahuje zavádějící informace. „Ta popisuje podlažnost navržené budovy tak, že má tři podzemní, čtyři plná nadzemní a dvě ustupující podlaží, nicméně podle ustanovení a odůvodnění Brněnských stavebních předpisů je to jedno podzemní, sedm plných nadzemních a jedno ustupující podlaží,“ upřesňuje Mencl. Podle dokumentu bude uliční vstup ze druhého podzemního podlaží.
Celková výška budovy má být téměř 28 metrů. Nový územní plán města, který vejde v platnost na začátku února, přitom pro oblast počítá s výškovou úrovní 3, tedy maximální výškou staveb 16 metrů.
„Záměry se vždy posuzují podle platných územně plánovacích dokumentů. Nový územní plán Brna bude účinný přibližně od února letošního roku. Pokud by do této doby nebylo vydáno rozhodnutí, musel by žadatel projekt přizpůsobit novým požadavkům,“ podotýká Filip Poňuchálek, mluvčí brněnského magistrátu, pod který spadá centrální stavební úřad posuzující záměr.
„Adekvátně dotváří uliční linii“
Pracovníci Národního památkového ústavu (NPÚ) se k navržené novostavbě vyjádřili už v květnu 2023. Tehdy zkoumali, zda respektuje charakter a měřítko památkově hodnotné zástavby kvůli svému umístění uvnitř památkové zóny a zároveň nenarušuje architektonické a výtvarné hodnoty okolních domů. Tyto podmínky ochrany bytový dům podle nich splňuje. Památkáři z magistrátu proto i s přihlédnutím k jejich názoru vydali kladné závazné stanovisko.
„Novostavba adekvátně dotváří celek uliční linie soudobou architekturou. Půdorysné umístění stavby odpovídá původnímu stavu. Hmota navrženého objektu je kompaktní o výšce šesti podlaží, se střešní nástavbou v podobě dvou ustupujících podlaží. Výškou šesti podlaží objekt navazuje na ostatní novostavby v uliční linii,“ míní Petr Holub, vedoucí odboru péče o památkový fond z místní pobočky NPÚ.
Developer nechal zchátrat cennou vilu, aby ji mohl zbourat a postavit bytovku |
Firma Horizon Consulting II. coby investor svůj záměr odmítla pro iDNES.cz jakkoliv komentovat. „Nebudeme se vyjadřovat,“ uvedl její advokát Hynek Mádl. I kvůli tomu není jasné, kdy by se mohli dělníci pustit do výstavby nebo kdy se nastěhují noví obyvatelé.
V místě dřív stála neorenesanční vila z 19. století, kterou odborníci navrhli k prohlášení za kulturní památku. Ministerstvo kultury proces zpamátnění ukončilo po téměř roce a půl tři dny před zahájením demolice. Prohlásilo ji za památku, v době bourání ale verdikt nebyl ještě pravomocný. Stavebník se do demolice pustil na Velký pátek, oznámení o jejím zahájení podepřené posudkem dostal úřad do datové schránky v předvečer svátku v 18.38 hodin. Bourání vlastník zdůvodnil hrozícím zřícením vily.
Demolici neorenesanční vily prověřují úřady i ombudsman, majitel se brání |
Aleš Homola z Národního památkového ústavu už záhy po demolici vyjádřil domněnku, že vlastník vilu cíleně poškozoval poté, co se dozvěděl o podání návrhu na zpamátnění. Odstraněním střechy a krovu ji prý dlouhodobě vystavoval povětrnostním vlivům, tak aby objekt dostal do stavu, kdy jej šlo zbořit. Stavebník se proti nařčením tehdy ohradil.
„Společnost se nikdy nedopustila žádného jednání, jež by bylo motivováno poškozením domu. Faktem je, že byl dlouhodobě nevyužíván a pouze chátral, nikdy nebyl předmětem zájmu orgánů památkové péče a klient jej ve zchátralém stavu nabyl,“ stálo ve vyjádření vlastníka zaslaném advokátem Mádlem s tím, že firma prováděla jen nezbytné zásahy vyžadované havarijním stavem, a to vždy v rozsahu vymezeném statikem.
Ostré výtky ombudsmana
Okolnostmi demolice a postupem úřadů se později zabýval ombudsman Stanislav Křeček. V závěrečném stanovisku nešetřil ostrými výtky hlavně u stavebního úřadu Brna-střed, protože vilu nechal téměř rok bez dozoru a nakonec ani nezabránil zbourání. Radnice nedostatky částečně uznala a přijala nápravu v podobě časově neomezené spolupráce se statikem či plánu kontrol staveb.
Podle ochránce práv pochybili i magistrátní stavební úřad a památkáři. Ministerstvo kultury se provinilo nepřiměřenou délkou procesu zpamátnění. Ve výsledku byla prohlášena kulturní památkou pouze plocha zahrady vily.
Vilu jste nechránili, kritizuje ombudsman demolici neorenesanční památky v Brně |
Ministerstvu kultury navrhl Křeček pracovat s institutem předběžné ochrany staveb, u nichž se zrovna řeší proces prohlášení za památku. Nakonec se s resortem pro místní rozvoj dohodlo, že nadřízené krajské úřady budou metodicky vést stavební úřady tak, aby efektivně spolupracovaly s orgány památkové péče za účelem ochrany kulturního dědictví.
„Už jen to, že jsme upozornili na chyby a seznámili s nimi ostatní stavební úřady a památkáře napříč republikou, dává jistou míru naděje, že si úřady na podobné případy dají větší pozor. Žádná metodika ani zákon nicméně do budoucna nezaručí, aby se takový případ neopakoval. Zejména pokud majitel stavby koná s vědomím, že porušuje zákon, ochrana kulturního dědictví je pro něj jen prázdný pojem a vidina nemalého zisku celkem jasná. V takových případech se naléhavě ukazuje potřeba důslednějšího postupu státních orgánů a vymahatelnost již existujících právních předpisů,“ shrnuje Křeček.
Do budoucna má v Brně podobným případům zabránit loni vzniklý centrální stavební úřad, který nahradil zaniklé stavební úřady v městských částech. „Tento krok byl odůvodňován právě excesy z minulosti a budoucí bezproblémovější spoluprací s magistrátními památkáři. Snad je zde tedy i určitý potenciál ke zlepšení situace,“ poznamenává ombudsman.