Že tento přímý důkaz o srpnových událostech s krycím názvem Operace Dunaj přečkal 56 let, je tak trochu zázrak. O jiném takovém v Brně totiž historici nevědí.
Na existenci tohoto nápisu upozornil pamětník Petr Feld, který v době vpádu vojsk Varšavské smlouvy trávil nedaleko odtud prázdniny u babičky.
„Když jsem ráno přišel do kuchyně, slyšel jsem vysílání rozhlasu, kde prchali jeho zaměstnanci před ruskými okupanty. Na rohu Těsnohlídkovy a Jugoslávské stál ruský voják. Když se ho místní včetně mé babičky ptali, proč přijel, říkal, že nás přijel zachraňovat před kontrarevolucí,“ vzpomínal Feld na středečním slavnostním aktu, kdy byla vedle původního azbukou psaného nápisu odkryta pamětní deska a informační tabule.
S Ruskem by nám lépe nebylo, neliší se od Sovětského svazu, vzpomněl Pavel okupaci |
V samoobsluze a na ulici se v srpnu 1968 podle jeho vyprávění začaly objevovat protiokupační nápisy a plakáty, které ovšem následně v době normalizace zatřeli proruští kolaboranti. I ten u domu č. 77 na Merhautově ulici, u nějž je od středy pamětní deska, vystřídala přetřená bílá plocha. Postupem času však pravda začala vycházet najevo.
„Když jsem celá léta jezdíval tramvají k babičce a vystupoval na protější zastávce, všímal jsem si, že z vápna najednou prosvítají jednotlivá písmenka. Říkal jsem si, jak se budou jednou komunisti divit, až se objeví celý nápis, a to jsem tehdy nevěděl, co na něm přesně je,“ popsal.
Okupační vojska v Brně v srpnu 1968 zachytil z bezprostřední blízkosti |
Celý text se opět objevil až v 90. letech po pádu komunistického režimu. Feld tak o jeho existenci věděl dlouhou dobu, nechtěl na něj ovšem výrazněji upozorňovat, aby ho někdo náhodou neodstranil nebo nějak jinak nezničil. Ke změně ho přiměla až rekonstrukce sousedního domu.
Iniciativu nad zachováním nápisu a doplnění místa o pamětní deskou připomínající odpor proti okupaci v roce 1968 v Brně převzali místní obyvatelé, Muzeum města Brna, Moravské zemské muzeum, organizace Paměť národa a městská část Brno-sever, na jejímž území se nápis nachází.
„Tento nápis nám všem stále připomíná, že svobodný život není samozřejmostí, protože stejně jako tehdy, než se nadějeme, mohou tudy projíždět cizí tanky,“ poznamenal na slavnostním aktu starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (SOL). On sám kolem nápisu chodil od malička, protože žil poblíž. O jeho unikátnosti se nicméně dozvěděl až po upozornění od pamětníka.
