Řada radnic jednotlivých městských částí se kvůli zjemnění pravidel obává zhoršení dopravní situace.
„Největší problém je při přestavbě rodinného domu na menší bytovku. Z jednoho auta se najednou stane osm bez dostatečného počtu stání. Ostatní rezidenty tyto vozy zatěžují, veliké potíže jsou s tím už dnes a budou ještě horší,“ hrozí se starosta Žabovřesk Filip Leder (KDU-ČSL). Nové prostory pro parkování mají podle něj zajistit stavebníci, protože možnosti radnice jsou vyčerpané.
Podle starých pravidel uzpůsobených pro Brno bylo potřeba ve městě zjednodušeně postavit 1,25 stání pro každý byt o velikosti do 100 metrů čtverečních „čisté“ podlahové plochy. Bylo přitom jedno, zda vznikne v centru, či na okraji.
Nové předpisy toto nařízení zmírňují, základním parametrem je podle nich jedno místo na 120 metrů čtverečních hrubé plochy. Brno je navíc nově rozděleno do čtyř zón – historické jádro, širší centrum s už hotovou strukturou zástavby, vzdálenější lokality s blízkostí MHD a zbylé okrajové oblasti.
V centru je požadavek nula
Pro stavby je stanovený minimální požadovaný a maximální přípustný počet stání: v případě historického středu je požadavek nulový, v širším centru je třeba splnit 50 procent minimální normy, ve vzdálenějších místech 75 a na periferiích sto procent.
„Není to tak, že investor nově nemusí místa stavět, ale je to redukčně uzpůsobené zónám. Stanovujeme minimum. Pokud má představu, že chce víc stání, nebráníme mu,“ podotýká brněnský radní pro územní rozvoj Petr Bořecký (ANO).
Podle magistrátu nově nastavená pravidla pro takzvanou dopravu v klidu stanovují přiměřenou míru zřizování stání podle typu lokality i napojení na MHD. „Jedná se o vyvážené řešení mezi jasnými mantinely. Dosavadní nároky na stání mimo jiné zvyšovaly dopravní zátěž, a to nejen v centru, které je výrazně tranzitní oblastí, ale i v okrajových částech. Dál působily současné požadavky nerozlišující mezi rozvojovou a už zastavěnou částí někde blokačně,“ vysvětluje Radka Loukotová z magistrátu.
Musí se zdražit modré zóny, míní politik
Řada městských částí chtěla požadavky na parkování proti finální podobě zvýšit. Se zpřísněním předpisů neuspěly Žabovřesky ani Brno-jih, v němž jsou velké rozvojové oblasti pro novou výstavbu.
„Coby architekt a urbanista chápu, že je potřeba budovat městské prostředí s ne tolika auty, ale jako místostarosta situaci nepovažuji za šťastnou, protože problém s parkováním v plných ulicích budeme řešit my na radnici,“ přiznává místostarosta Brna-jih Jakub Holas (za STAN) rozpolcené pocity z nových pravidel.
Nejen on upozorňuje, že řešit zaplněné ulice bude potřeba i prostřednictvím zdražení veřejného prostoru, v Brně konkrétně modrých zón.
Na auta zasahující do chodníku jsou kamery krátké, sledují jen modré zóny |
Zatímco požadavek obou zmíněných radnic byl poměrně mírný, Bystrc chtěla dosavadní přísnou normu dokonce o polovinu přiostřit. „Na magistrátu to označili za extrémní. Počet aut ale objektivně roste, takže požadavek byl namístě,“ míní tamní místostarosta Tomáš Jára (ODS). Podle něj na území Bystrce vychází 2,3 auta na jednu rodinu.
Zmírnění umožní zastavět proluky
Nulový a nízký požadavek na zřízení stání v historickém a širším centru umožní odblokovat proluky, kde dosud nešlo stavět právě kvůli nemožnosti splnit normy pro parkování. Developeři vidí i další pozitiva jako větší prostor pro zeleň či motivaci využívat MHD. Hlavně však úprava podle nich přispěje ke zlevnění projektů a větší dostupnosti bydlení.
„Mohlo by se stavět víc bytů, a pokud v některých projektech nebude nutné budovat komplikované spodní stavby, budou jistě levnější. Dalším aspektem je podpora nových trendů bydlení, konkrétně nájemního. Pro tuto formu nejsou potřeba normové počty parkování, nájemníci ve většině případů nepožadují místo, které by jim nájemné zdražilo o deset až dvacet procent,“ upřesňuje předseda správní rady Asociace brněnských architektů a stavitelů Marek Vinter.
V Brně začala výstavba prémiových bytů, jeden vyjde v průměru na 16 milionů |
Právě stavebníci se loni obrátili na vedení města dopisem, v němž se vyslovili pro přijetí nových předpisů včetně mírnějších norem na budování stání. Klonili se dokonce k ještě měkčí variantě než té přijaté, kdy by jedno stání bylo potřeba na 160 metrů čtverečních hrubé podlahové plochy. Podobným směrem se snad jako jediná čtvrť ubíraly Židenice.
Že výraznější zjemnění pravidel pro stání bylo možné, dokazuje nový stavební zákon a související vyhláška o požadavcích na výstavbu. Proti brněnským předpisům jsou méně přísné. „Zásadně redukují podmínky na výstavbu, aby byla jednodušší a levnější. Požadavky jsou stanoveny s ohledem na ekonomickou únosnost, aby náklady stavebníky nadměrně nezatěžovaly,“ říká za ministerstvo pro místní rozvoj Petr Waleczko.
„Obecně lze říct, že návrh celostátní vyhlášky je leckde radikálnější než brněnské předpisy,“ podotýká Loukotová.
V dubnu 2024 chtěli v Brně parkování na zakázaných místech zamezit i těmito zátarasy. Brzy ale zmizely:
10. dubna 2024 |