Ve vrcholných letech na Street Dance Kemp (SDK) přijelo až sedm tisíc návštěvníků z celého světa a některé momenty z jeho historie jsou dnes již legendární. Například když ve finále Japonci tancovali proti Švédům a své tanečnici Yoshii ze svých těl vytvořili trůn, aby pak tancovala téměř ve vzduchu.

„Dva tisíce lidí, co na to přišli, začaly skákat, porota zapomněla hodnotit a nikdo si nevšiml, že jsme vůbec neukazovali, kdo vyhrál,“ vzpomíná na nezapomenutelné momenty organizátor Martin Fiedler. Sám se kdysi street dance začínal učit podle videoklipů. „Jmenovitě například od MC Hammera, Snap, Bel Biv Devoe, Marky Mark, Vanilla Ice a podobně,“ jmenuje legendy žánru jeden z největších pionýrů street dance v Česku. Sám sklízel úspěchy jako tanečník na prvních republikových soutěžích, s taneční skupinou Beat up se zařadil mezi krále české scény, o street dance napsal i knihu.

V Jedovnicích učí tanečníci, kteří vedli Timberlaka, Missy Elliott či Willa Smithe

Co vlastně znamená pojem street dance?
Street dance je obecně název pro všechny taneční styly, které vznikly de facto na ulici v USA. Patří mezi ně break dance, to je základ, který začal v sedmdesátých, osmdesátých letech v Americe. V roce 1984 dokonce zahajovali tanečníci break dance olympiádu v Los Angeles. Pak je to určitě hip hop, funky styly, jako locking a popping, dnes už taky dancehall, ten děláme v poslední době hodně i v Česku. Kromě toho house dance, dále okrajově i new style hustle, vogue, krump. Všechny tyto taneční styly mají přesnou specifikaci. Je zajímavé, že tenhle název nepoužívají úplně na celém světě. Dokonce jsme dřív polemizovali, jestli jsme si ho tady pomalu nevymysleli sami.

Street Dance Kemp Europe Co: Největší tuzemský taneční festival SDK Europe se po pěti letech restartuje s šesti světovými tanečními hvězdami z Francie, Japonska a USA a šesti elitními dvojicemi z Česka a Slovenska. Součástí jsou čtyři hudební a taneční vystoupení, taneční soutěže v devíti kategoriích a tři večírky. Kdy: od 4. do 6. července Kde: Nová Zbrojovka Brno Za kolik: Vstup do areálu přes den je zdarma. SDK Dancers Ticket, opravňující k účasti v selekci tanečních hvězd, stojí 5 900 korun, samostatné workshopy 400 až 750 korun, účast v battlech 350 až 500 korun, večerní program 250 až 350 korun. Vstupenky je možné koupit na webu akce i na místě, některé vyžadují registraci přes web. Výběr z programu: Denní program začíná 4. července ve 12 hodin. Je složený z tanečních soutěží a workshopů. SDK World Cup finále ve vybraných kategoriích je na programu 4. a 5. července, součástí obou večerů je party, 4. července vystoupí Kiki House of Velvet, oba dny jsou začátky ve 21 hodin. SDK Final Evening se odehraje 6. července, jde o vystoupení a finále hlavních soutěží s hvězdami a na workshopech vybranými tanečníky. Začátek je ve 20 hodin. Více na sdkeurope.com

Proslýchá se, že brněnská komunita street dance je tak obrovská, že předčí i tu pražskou, je to pravda?
Jednu dobu možná ano, ale dnes je komunita silná v Brně i v Praze. V Praze se to hodně zvedá hlavně kolem Dogga Clan crew. To jsou skvělí mladí šikovní kluci, kteří ovládají vícero již zmíněných stylů. Já jsem z nich úplně nadšený, protože po hrozně dlouhé době tady je strašně silná crew, která vyhrává battly a zvedá opět tu naši taneční komunitu. Na SDK budou mít i show a jejich workshopy jsou vyprodané.

Jak to bylo se začátky street dance v Česku do roku 1989?
Bylo to zakázané, takže jsme o tom vůbec nevěděli, nebo jsme jen něco tušili. Když v listopadu 1989 přišla revoluce, studoval jsem s kamarádem Sekim na gymnáziu v Brně. A hned za čtrnáct dní sem došly kazety s hip hopem. Nejvíc to pak ovlivnily v roce 1990 dvě letní akce od Taneční školy Starlet Burianových z Brna a pak Taneční školy HES Hlušice. Všichni začali tancovat tam.

Se stejným kamarádem jste v roce 1993 založili v Brně taneční školu Beat Up. To byla první taneční škola street dance v Česku?
Nechci, aby to bylo zavádějící. V té době se tomu věnovalo už víc tanečních škol, například Crazy Dance z Přerova a další. Takže první oficiální větší taneční škola čistě na street dance byl asi Beat Up, ale nezačali jsme to. A říkali jsme tomu tehdy jinak, hip hop dance, rap dance nebo new jack swing.

Street Dance Kemp Europe pak vznikl, když jste přemýšlel, jak vylepšit taneční soustředění Beat Upu?
Přesně tak. Já jsem byl tehdy hlavní vedoucí a choreograf a jako škola jsme mívali soustředění. Dostal jsem se do fáze, že už jsem nevěděl co. Oni byli pořád hladoví a chtěli víc a víc. Tak jsem řekl: pojďme pozvat někoho ze zahraničí. Na to jsme ale sami neměli peníze. A protože lidi už mě znali jako učitele z různých tanečních škol, tak já jsem obvolal celou republiku a navrhl udělat společnou akci. Dal to se mnou do kupy můj velmi dobrý kamarád Radek Zahradník z Crazy Dance z Přerova. Na prvním ročníku bylo nějakých 245 tanečníků a první čtyři zahraniční hosté byli tehdy jenom ze Slovinska a ze Švédska.

Jak se vám podařilo udělat z toho během deseti let v podstatě nejvýznamnější letní street dance akci na planetě? V roce 2017 účast vyšplhala dokonce na sedm tisíc návštěvníků.
Ta vášeň pro to byla obrovská. Veškeré peníze, které jsme v tom měli, jsem do toho okamžitě zase vrážel a koupili jsme za to letenky. Začali jsme zvát třeba Francouze. Tam byla ze soutěží strašně známá taneční skupina Wanted Posse a po ní se začaly chytat jiné státy. Já jsem volal do každé země, všechny jsem pozval a pořád jsem kupoval ty letenky. Pomaličku jsme začali překonávat veškeré eventy na světě, aniž bych si to uvědomoval. Pak jsme se už dostali k tomu, že jsme organizovali preselekce soutěže v jiných státech a z nich se ti nejúspěšnější nominovali na SDK. V roce 2010 jsem už jel do dvaadvaceti zemí světa. Obrovská akce vznikla okolo roku 2017 v Hongkongu. Ti se tam naprosto vyhecovali, sám jsem byl překvapený. Přijeli lidé z Filipín, z Jižní Koreje, z Japonska, z Tchaj-wanu. V obrovské hale s obrovskými sponzory minimálně tisíc tanečníků bojovalo, aby se dostali na louku do Jedovnic, kde původně SDK probíhal! Nakonec jsem měl budget na to, abych mohl pozvat zakladatele těch jednotlivých tanečních stylů z Ameriky. Potom nám samozřejmě pomohl internet, Youtube a tak. Dokonce mi volali z Googlu, že máme nesledovanější taneční videa na světě a taky mě oslovovali na akce. To bylo celkem vtipné.

Atmosféra na Street Dance Kempu

Dnes už je to ale zase menší.
V každém státě to začali samozřejmě kopírovat. Začaly vznikat další kempy a dneska je jich v každé zemi třeba sedm, takže ta energie se tříští, protože už není jedna hlavní velká akce na světě. „Esdékáčko“ potom šlo trošku dolů. Původně přijelo třeba pět set Poláků, dvě plná letadla z Ruska, čtyřicet tanečníků z Koreje, šedesát z Japonska…To se povedla věc, která už se podle mě nikdy znova nepovede. Možná nikomu. Dostalo se to až k tomu, že my to teď restartujeme po pěti letech a mně připadá, jako bychom začali znovu. Ten line-up máme menší, ale zahraniční hvězdy z Ameriky a dalších zemí zase přijedou.

Covid vám asi taky uškodil, souhlasíte?
Ten to úplně zpřetrhal, já jsem byl strašně zaskočený. A lidé hlavně začali úplně jinak přemýšlet. Díky internetu jsou strašně zrychlení. My jsme SDK museli stáhnout z pěti dnů na tři, protože nechtějí být týden na jednom místě na jedné akci.

Jak velké hvězdy tedy přivítáte?
Například Hiro (japonský tanečník house dance – pozn. red.). V oboru house dance není člověka, který by jej neznal. Vyhrál všechny hlavní soutěže ve svém stylu. Vlastně nedělá nic jiného, než že lítá po celém světě a objevuje se na všech hlavních kempech. Hurrikane je zase legendární locking tanečník z USA. A spoustu dalších.

Lokalita v Jedovnicích, kde SDK v minulosti býval, je legendární. Pak se akce v roce 2019 přesunula krátce na Riviéru a letos bude poprvé v areálu Nové Zbrojovky. Proč se tyto změny udály?
Jedovnice byly opravdu legendární místo, kde SDK vznikl a 14 let se zapisoval do historie. Ale z mnoha důvodů to místo nebylo ideální. Za prvé bylo blízko obytné zástavbě, přes rybník se nesla naše hudba až k vzdáleným obydlím a museli jsme řešit nemálo stížností. Sice jsme na to okolí každý rok upozorňovali a prosili o toleranci, ale časem jí ubývalo, a to i ze strany samotného kempu a vedení města. Také šlo o nevýhodu v logistice – vše jsme museli sami dovézt a postavit, kemp nebyl moc dobře vybavený, i když v čase se to trochu zlepšovalo. Stejně tak Riviéra, ačkoliv jako koupaliště měla krásnou atmosféru, tak v noci byl s hlukem podobný problém. Moc si přejeme, aby nově zvolený areál v Brně tomuto problému vůbec nečelil, Nová Zbrojovka je místo mimo obytnou zástavbu a tři dny bychom mohli v tomto ohledu ustát. Hlavně proto, že večerní parties jsou uvnitř hal, a hluk se tak nebude nést daleko.

Po Jedovnicích však hodně lidí pořád pláče, nemrzí vás to?
Strašně mě to mrzí. Vytvořili jsme tam takový malý taneční stát. Všichni, opravdu všichni nejdůležitější tanečníci ze všech zemí dojeli do těch Jedovnic a někteří bydleli ve starých oprýskaných chatkách. Když pršelo, tak jsme se tam zašpinění od bahna všichni pohybovali s největšími hvězdami, které učily třeba pro Michaela Jacksona. Ale byla tam obrovská energie a tancovali jsme nonstop. Dnes jsou lidé nějak víc rozmazlení. Mají větší nabídku, chtějí být čistí a navonění a bydlet v hotelech. Tehdy tam na to každý kašlal, měl jedno tričko, jedny tepláky a tenisky. Všem došlo, že ta láska k tanci je právě na tom místě, na SDK. Každý by samozřejmě chtěl vrátit, jak jsme tam byli pospolu na jedné louce, bylo to nezapomenutelné.

VIDEO: V Brně padl taneční rekord. Michaela Jacksona kopírovalo 1577 lidí

Pro vás jako organizátora to musí být opravdu náročné, navíc máte i jiné akce, třeba festival Dance Life! na výstavišti, a stále vedete Beat Up…
Dance Life! je taková komerční akce, kde s kolegou Martinem Koldou děláme i napříč tanečními styly od baletu až po hip hop. Ale organizuju také Mistrovství České republiky Beat Street na hale Vodova, tam je teď už samozřejmě mnohem víc lidí než na SDK. Ale zorganizovat SDK je opravdu náročné. 1. ledna v šest hodin ráno jsem vstal a od té doby tomu věnuju spoustu energie. Trošku jsem byl ze začátku smutný, že návštěvnost není okamžitě velká, ale na druhé straně teď už všichni říkají, že je neskutečné, že jsme do toho šli a pokoušíme se to obnovit. Ale ta finanční a jiná rizika jsou obrovská. Není sranda vybudovat tady takhle areál pro tanečníky, nejsme žádný hudební festival za několik milionů.

Co zažije návštěvník, který přijde na SDK Europe?
Světovou taneční soutěž – SDK World Cup. Z Asie i Evropy postoupili nejlepší tanečníci do finále, které se právě koná v Brně. Když přijde nějaký běžný návštěvník, který neví, co od toho má čekat, tak mu spadne brada. To je vždycky hrozně krásné sledovat. Protože výkony hlavně těch světových a dnes už i některých českých tanečníků jsou samozřejmě neskutečné. Dovolím si říct, že to má fakt nejvyšší možnou sportovní i uměleckou úroveň. Hlavně v těch vrcholných letech, když letos máme míň lidí a začínáme znovu. Řeknu příklad: Japonci ve finále tancují proti Švédům a udělají takový trůn, že jejich tanečnice Yoshie tancuje téměř ve vzduchu. Dva tisíce lidí, co na to přišli, začnou skákat, porota zapomene hodnotit a nikdo si nevšimne, že jsme vůbec neukazovali, kdo vyhrál. Samozřejmě ta atmosféra není taková v každém momentě, ale ty výkony těch tanečníků jsou nezapomenutelné.

A co zažije tanečník? Letos máte nový koncept.
Na workshopech budeme mít šest světových hvězd jako takové taneční mentory. A budou nejen učit, ale taky si tam postupnou selekcí vyberou nejlepší tanečníky pro svou závěrečnou show anebo pro svůj závěrečný souboj týmů. Ti se s nimi dostanou poslední den na stage. Takže účastníci worskhopů se budou víc snažit, protože dostanou cíl. A co si člověk může nejvíc přát? Aby si na stagi zatancoval show se svou hvězdou.