Konkrétně až od Břeclavi, kde se nachází vydatný vodní zdroj, jenž by mohl největší město kraje zachránit v případě nouze.

Provázat potrubí na Břeclavsku a Brněnsku navrhuje jako jedno z prioritních opatření studie proveditelnosti, již si společně nechaly zpracovat jihomoravské hejtmanství a Kraj Vysočina. Rozebírá možnosti propojování vodárenských soustav a skupinových vodovodů, které mají podobě vytvořit robustní systém zásobování obyvatel obou území pitnou vodou. Zajistil by tak její dostatek i v kritických obdobích sucha, jež mají přijít.

„Nikdy by mě nenapadlo, že by voda mohla putovat do Brna obráceně, tedy zespodu. Z Vysočiny teče bez čerpání, protože do Brna a poté až do Židlochovic je to z kopce. S pomocí čerpadel a vodojemů bychom ale uměli zásobování udělat i obráceně,“ oznamuje jihomoravský radní pro investice Vladimír Šmerda (ODS), který je zároveň šéfem představenstva sdružení Vírského oblastního vodovodu.

Spodních vod ubývá, zdrojem pro Brno může být i boskovická přehrada

Tohoto záměru se dá podle studie docílit pomocí dvou zásadních opatření. Tím prvním je provázání potrubí mezi Hustopečemi na Břeclavsku, Vranovicemi a Židlochovicemi na Brněnsku, další krok se týká propojení úpravny vody v Břeclavi s vodojemy v Podivíně a Velkých Pavlovicích, které leží ani ne deset kilometrů od Hustopečí.

Vodovody a kanalizace (VaK) Břeclav už asi rok před dokončením mezikrajské studie proveditelnosti detailně zmapovaly region a naplánovaly opatření k lepšímu zásobování včetně provázání zdrojů. I díky tomu už připravují jak propojku do Židlochovic, tak i z Břeclavi do Velkých Pavlovic. „Plánované propojování soustav považujeme za prospěšné a v některých případech i za nutné,“ hlásí ředitel VaK Milan Vojta, který je zároveň krajským opozičním zastupitelem za hnutí ANO.

Z pohledu celé jižní Moravy je nicméně na prvním místě priorit navýšení kapacity úpravny vody ve Švařci ležícím kousek pod Vírem ještě na Vysočině. To zároveň poslouží i k zásobování problematického Žďárska.

„Jistota na věky věků“

Druhou položkou na jihomoravském seznamu je propojení mezi Štěpánovicemi a Čebínem u Tišnova na Brněnsku. Právě okolí tohoto města patřilo v minulých letech mezi území, kde se opakovaně potýkali s nedostatkem pitné vody.

Stejné problémy řešily také mnohé obce na Blanensku. „Propojování soustav má do budoucna zajistit zásobování vodou z co nejvíc možných zdrojů tak, abychom byli schopni nahradit možný výpadek jednoho zdroje jiným,“ shrnuje mluvčí tamní Vodárenské akciové společnosti Iva Librová.

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Brněnska se týkají i další klíčové propojky. Potrubí se má provázat z Moravan směrem na Šlapanice a Stránskou skálu a také ze Šlapanic na východ do Velešovic na Vyškovsku. Celkově studie posoudila 33 projektů, z toho 25 podrobněji. Šestnáct z nich se týká jižní Moravy. Pokud by se všechny uskutečnily, souhrnné náklady šplhají k jedenácti miliardám korun.

Dalších šest miliard by si vyžádala opatření pro Vysočinu. Některé zdroje se přitom nacházejí na území kraje, který je využívá méně než ten sousední. Příkladem úzkého propojení je třeba Vranovská přehrada zásobující Znojemsko i Třebíčsko; tato nádrž je ostatně prioritním projektem pro Vysočinu.

„Pokud by se povedlo všechny projekty uskutečnit, máme naprostou jistotu, že na věky věků bude voda ve všech oblastech našeho kraje i sousední Vysočiny. Ale cesta k tomu bude strašně dlouhá a trnitá,“ upozorňuje Šmerda.

Plán s výhledem na půl století

Hejtmanství v tomto procesu zastane nanejvýš roli zprostředkovatele, vodohospodářská infrastruktura totiž většinou patří vodárenským společnostem nebo svazkům obcí.

Hnacím motorem pro zajištění dostatku vody ve všech oblastech by měly být nepříznivé prognózy ohledně sucha. Podle klimatických modelů patří jih Moravy v tomto ohledu k nejzranitelnějším územím v Česku. „Nejhorší situace je tady opravdu ohledně sucha. Teploty rostou, srážek je tu dlouhodobě nejméně v republice,“ sděluje klimatolog Pavel Zahradníček.

Studie navrhla opatření s výhledem na padesát let, jde tedy o dlouhodobé projekty. „Voda se nedá nahradit. Až nebude, půjde o obrovský průšvih,“ varuje Šmerda.