Znojemsko trpí osudem sudetského regionu, ovlivňuje to i chování lidí u voleb

  6:14
Sudety sice formálně zanikly na konci druhé světové války, přesto stále existují. Potvrdila to studie vědců Národního institutu SYRI, Pavlíny Netrdové a Matěje Korčáka, kteří si oblast, v níž žilo do odsunu převážně německy mluvící obyvatelstvo, vybrali ke zkoumání efektu takzvané fantomové hranice, tedy té fyzicky neviditelné, ale zakořeněné.

Událostem z března 1939 na Znojemsku předcházely změny o půl roku dříve. Takhle třeba v říjnu 1938 německá armáda přebírala budovu celnice na Hatích, čeští vojáci museli pryč. | foto: archiv Jihomoravského muzea ve Znojmě

Sudety jsou obecně nejvíce spojované s pohraničím v Čechách nebo na severní Moravě, existovaly však i na té jižní. Ještě v roce 1930 žilo ve vesnicích na Znojemsku průměrně 43 procent Němců. Po válce ale odtud museli odejít a nahradili je noví obyvatelé.

Dnes, téměř 80 let od konce války, dosahuje na Znojemsku nezaměstnanost k sedmi procentům, což je nejvíc v Jihomoravském kraji. Lidé tu mají i nejnižší důchody a je zde též nejnižší podíl obyvatel s univerzitním a maturitním vzděláním.

„Může se zdát, že hranice již nejsou v dnešním hyperpropojeném světě, kde se kapitál, zboží a lidé pohybují bez mnoha překážek, důležité. Mají ale dál významný dopad na každodenní život,“ uvádí Netrdová. Dávno zaniklá linie tak dál tvoří bariéru mezi lidmi.

Pohraničí, takzvané „Sudety“, jsou místa s bolavými dějinami.

Projevuje se to také jednoznačně ve všech volbách od roku 1990. Na Znojemsku do Sudet spadaly téměř všechny obce kromě severozápadu okresu a právě v někdejších sudetských oblastech mají vyšší podporu levicové, antisystémové a protestní strany – dříve ČSSD, KSČM či SPD.

„V posledních letech se zde nadprůměrně daří hnutí ANO, jemuž se ve velké míře podařilo navázat velkou část bývalých voličů obou levicových stran. Naopak na severozápadě okresu mají vyšší podporu spíš konzervativní strany, zejména KDU-ČSL,“ líčí znojemský politolog Jaromír Příkazský. Rozdíl byl i v prezidentských volbách v podpoře Miloše Zemana a Andreje Babiše.

Politolog poukazuje i na velmi podstatný „odliv mozků“ do center a jisté přehlížení těchto dřív sudetských periferií hlavně z úrovně krajů.

„V demokratickém systému žijeme skoro 35 let, v Evropské unii jsme již 20 let, ale ty rozdíly jsou stále příliš velké, takže mohou vyvolávat nespokojenost a protestní volební chování,“ doplňuje Příkazský s tím, že se zlepšením socioekonomické situace lze předpokládat i jistou změnu volebního chování.

Zdá se, že hranice na Moravě mizí

Jak ale v úvodu zmínění vědci zdůrazňují, Sudety nejsou homogenní celek s dominantně negativními konotacemi. Efekt sudetoněmecké hranice procházející Jihomoravským krajem jim dlouhodobě vychází jako jeden z nejméně výrazných. V tvrdých statistických datech rozdíl v populačních strukturách mezi Sudety a vnitrozemím s postupem času téměř vymizel.

Vznik protektorátu byl pro Znojmo jen formalitou, nacisti už mu měsíce vládli

„Přesto můžeme zejména směrem na východ Jihomoravského kraje, kde bývalá protektorátní hranice zabíhá více do vnitrozemí, nadále pozorovat na hranici zlom z hlediska volební účasti, fluktuace obyvatelstva nebo vzdělanosti,“ potvrzuje vědec Korčák, podle něhož jde proto stále o oblast, jež by měla být cílem regionální politiky.

„Často je však pro vymanění se z některých historicky podmíněných překážek regionálního rozvoje potřeba iniciativa zevnitř regionu – nejen podpora z vnějšku, již zde například velmi dobře plní Jihomoravské inovační centrum,“ myslí si.

Kraj se snaží periferie podpořit

Do dotačního programu na podporu bydlení a podnikání ve znevýhodněných územích kraje se od loňska přihlásila necelá třicítka obcí s projekty za více než 17 milionů korun.

„Je to skutečně široce nastavené – na projektovou dokumentaci, nákup pozemků, výstavbu i demolice, zasíťování. Takže obce si jen jednoduše rozmyslí, co chtějí postavit,“ líčí náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL) a poukazuje i na projekt Podnikni to!, jenž třeba do Hodonína a Znojma dovedl semináře zdarma pro ty, kteří měli myšlenku na podnikání.

Podporou periferií zmírní propast mezi regiony, pomůže autobus na přivolání

„Děláme i individuální projekty, třeba ve Veselí nad Moravou dáme peníze na křižovatku, jež tam vyřeší průmyslovou zónu. Nebo ve Znojmě už je vysoutěžený coworking (sdílené kanceláře – pozn. red.), kde se domluvíme na podpoře z kraje. Snaha je i podporovat různé spolky,“ dodává Zámečník.

Zatímco o obecní projekty byl zájem, o podporu podnikání pro jednotlivce nikoliv. V prvních dvou kolech se od loňského září zatím nikdo o dotaci nepřihlásil, třetí kolo končí v pátek.

Potvrzuje to slova Štěpána Mikuly z katedry ekonomie Masarykovy univerzity, že znovu osídlené obce mají vyšší míru migrace a lidé tu nejsou tak zakořeněni, méně investují do vztahů se sousedy a nebudují tolik takzvaný sociální kapitál. „Menší investice do sociálního kapitálu jsou spojené s nižší podnikatelskou aktivitou,“ poukázal.