Mladí Ukrajinci, kteří v Česku před třemi lety začali studovat, budou brzy končit a nastupovat na trh práce. Oproti generaci svých rodičů mají výhodu plynulé češtiny a titulu z české vysoké školy. Zatímco jejich tátové a mámy nejčastěji pracují ve službách a stavebnictví, na mladé Ukrajince se těší třeba IT firmy.

Mezi tisícovkami studentů, kteří nastoupili na brněnské univerzity, je i 23letá Kateryna, která sem přišla v březnu 2022. Na Ukrajině zrovna dokončila bakalářské studium softwarového inženýrství.

„Nikdy jsem nepřemýšlela o tom, že bych se přestěhovala do zahraničí, a už vůbec ne, že bych si mohla vybudovat život a kariéru jinde než na Ukrajině. Po okupaci jsem ale musela pryč. Jediné, co jsem si s sebou vzala, byla malá taška a notebook, abych mohla pracovat a studovat,“ popisuje Kateryna, která před měsícem dokončila magisterský IT program na Masarykově univerzitě a nyní již rok a půl pracuje jako vývojářka v jedné z brněnských IT firem.

Brněnské vysoké školy poskytly studentům prchajícím před válkou okamžité zázemí a umožnily jim ihned začít studovat. V roce 2022 zaznamenala Masarykova univerzita výrazný nárůst počtu přihlášek ukrajinských studentů. Jejich počet vzrostl z necelých 600 v předchozím roce na 1 374.

„Největší zájem byl o všeobecné lékařství, programování a kyberbezpečnost, podnikovou ekonomiku a management a právo,“ přibližuje mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Výhoda v českém jazyce i titulu

Vstříc vyšla Ukrajincům i Janáčkova akademie múzických umění (JAMU). Tam byla přijata i Yelyzaveta Sytnychenko, která v dubnu 2022 přijela do Brna se svou matkou a mladší sestrou.

„JAMU otevírala speciální krátkodobé studium pro Ukrajince. V Kyjevě jsem studovala choreografii, takže jsem byla ráda za příležitost zůstat v oboru,“ popisuje dnes dvacetiletá studentka druhého ročníku divadelní produkce. Po roce a půl krátkodobého studia se jí podařilo nastoupit na standardní bakalářský obor. Při studiu pracuje jako PR a marketingová specialistka v Divadle Na Orlí.

Dvacetiletá Yelyzaveta Sytnychenko přijela v dubnu 2022 z Ukrajiny do Brna se svou matkou a mladší sestrou. Po roce a půl krátkodobého studia na Janáčkově akademii múzických umění se jí podařilo nastoupit na standardní bakalářský obor, při studiu pracuje jako PR a marketingová specialistka v Divadle Na Orlí.

Jazyková bariéra je jedním z hlavních problémů Ukrajinců při hledání práce v českých firmách. Výuku jazyka tak nabízely jak brněnské univerzity, tak Úřad práce. „Od srpna 2022 prošlo v Jihomoravském kraji rekvalifikací přes 1 700 Ukrajinců, z nichž jen o sto méně kurzy úspěšně dokončilo. Nejčastější kurz se týkal právě výuky češtiny,“ sděluje mluvčí Úřadu práce Kateřina Pavlíková. Mladší ročníky mají výhodu výuky češtiny při studiu na vysokých školách.

I když už nyní v Brně působí ukrajinští absolventi tamních univerzit, zaměstnavatelé budou preferovat ty, kteří získali titul v Česku.

„Firmy obecně upřednostňují české vzdělání, protože je pro ně zárukou kompatibility s lokálními standardy a jazykovými požadavky. Ukrajinské univerzity mají v některých oborech vysokou úroveň, ale nostrifikace jejich diplomů bývá složitá. Ukrajinští absolventi českých vysokých škol tak budou mít při hledání zaměstnání výhodu oproti těm, kteří přicházejí přímo z Ukrajiny,“ říká vedoucí náboru a marketingu ManPower Group Jiří Halbrštát.

Firmy oceňují technické znalosti i morálku

Ukrajinští absolventi mohou významně přispět na jihomoravský pracovní trh, zejména v technických oborech.

„České firmy se stále více otevírají diverzitě a u vzdělaných Ukrajinců oceňují především jejich technické znalosti, schopnost učit se nové věci a vysokou pracovní morálku. Technologické a inženýrské společnosti vítají, že mladí Ukrajinci přinášejí nové perspektivy a často i mezinárodní zkušenosti,“ podotýká Halbrštát.

Ukrajinci jsou terno. Firmy je tlačí, ať zůstanou, říká ředitelka Centra pro cizince

Pomoci by mohli zejména v brněnském IT a stavebnictví. Přispět k tomu může mimo jiné i 177 ukrajinských studentů Vysokého učení technického (VUT), kteří na školu nastoupili v letech 2022 a 2023. „Věnují se především oborům technika, výroba a stavebnictví, stejně jako informačním a komunikačním technologiím,“ uvádí mluvčí VUT Kamila Šmídková.

Právě o technicky vzdělané absolventy je na trhu největší zájem. „Brno je technologickým centrem s vysokou poptávkou po IT specialistech, datových analyticích a vývojářích softwaru. Ukrajinci mají často velmi kvalitní technické vzdělání a české firmy po těchto dovednostech prahnou,“ dodává Halbrštát.

Požadavky na startu jsou stejné

Mladí Ukrajinci po škole budou při výběru práce postupovat stejně jako jejich čeští spolužáci. „Hledají především stabilitu, profesní růst a pracovní podmínky odpovídající jejich vzdělání. Klíčovou roli hrají i benefity, například možnosti dalšího vzdělávání, kariérního růstu či flexibilní pracovní podmínky. Ukrajinci si totiž stále udržují určité vazby na svou domovinu, a proto oceňují například možnost home office nebo hybridní formy práce, které jim umožňují častěji cestovat domů,“ uzavírá Halbrštát.

To potvrzují i Yelyzaveta a Kateryna. „Hledala jsem pozici softwarové inženýrky a najít práci v oboru, který mám vystudovaný, pro mě bylo klíčové. Bylo pro mě také důležité najít firmu s různorodou komunitou, která by snadno přijala cizince. Moje čeština ještě nebyla úplně plynulá,“ přiznává Kateryna.

Yelyzaveta, která je o tři roky mladší, si při hledání zaměstnání klade podobné nároky. „V Kyjevě jsem studovala choreografii a nechtěla jsem se smířit s tím, že moje jediná možnost práce v Česku by byla třeba v gastronomii a v umění už bych se neuplatnila,“ říká Sytnychenko.

To je však často osud starší generace Ukrajinců prchajících před válkou. Ti i přes rekvalifikace a výuku jazyka často zůstávají v pozicích hluboko pod své možnosti. „Moje máma v Kyjevě pracovala jako vyučující a administrativní pracovnice na univerzitě. V Česku chodila brigádně uklízet do kanceláří,“ poukazuje Sytnychenko, která je dnes v Brně sama, protože její matka i mladší sestra už se vrátily do Kyjeva.

„Osoby s dočasnou ochranou pracují nejčastěji jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v logistice. Dále také jako řidiči a obsluha pojízdných zařízení. Ženy pak často ve službách, maloobchodu či různých pomáhajících profesích. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které nutně potřebovali,“ říká mluvčí Úřadu práce Pavlíková.

Nejistý návrat na Ukrajinu

Některé firmy mají obavy, že mladí Ukrajinci v Česku nezůstanou dlouhodobě. „U některých zaměstnavatelů přetrvává nejistota, zda se Ukrajinci po skončení války nevrátí domů, což může některé firmy odrazovat od dlouhodobých investic do jejich rozvoje,“ upozorňuje Halbrštát.

Ke strachu o práci není důvod, říkají odborníci. Ukrajinci jsou přínosem

„Po třech letech považuji Ukrajinu i Česko za svůj domov a nemohu a nechci si mezi nimi vybírat. Česko mi přináší spoustu pracovních a studijních příležitostí, zatímco Ukrajina je místo, kam cítím, že patřím,“ říká Kateryna a dodává, že v brzké době nemá v plánu se do své domoviny vracet.

Podobně to má i Yelyzaveta. „Těžko říct, co bude v budoucnu, jestli se budu mít kam vracet, ale chtěla bych na JAMU studovat magisterský obor a pak si v Brně najít práci,“ odhaluje studentka produkce.