Umělá inteligence (AI) má vedle pomoci s přesnějším stanovením diagnózy také ušetřit lékařům cenný čas.

„Přínos umělé inteligence vidím všude tam, kde je potřeba zanalyzovat velké množství dat. Může jít o pokročilý rozbor EKG, ale také o zhodnocení nějaké komplexní vyšetřovací metody, například CT nebo magnetické rezonance,“ oznamuje Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Kardiologové z Fakultní nemocnice v pražském Motole už dokonce od letoška AI využívají, když ji pilotně testují při vyhodnocování EKG u pacientů s bolestí na hrudi. „Pracujeme se speciální aplikací, která se snaží určit, zda má člověk akutní uzávěr věnčité tepny. Tito pacienti mají obvykle akutní srdeční infarkt a potřebují neodkladnou péči. Výsledky máme zatím velmi dobré, aplikace je přesná,“ vyzdvihuje lékař z Motola Michael Jenšovský.

Pacient si radši řekne o tabletky, než aby přestal kouřit, říká kardiolog

Umělá inteligence navíc podle něj dokáže odhalit i změny, které jsou méně nápadné a doktoři by je při běžném vyšetření jen obtížně rozpoznali.

Strojové učení však zatím do kardiologie proniká spíš nesměle a ještě není součástí rutinních postupů. Této metodě se nyní věnují výzkumné projekty. „Potřebovali bychom dosáhnout klinicky významných výsledků, abychom mohli systémy s AI spolehlivě zavést do praxe,“ podotýká Krejčí.

Pokud se to povede, mohou chytré nástroje na základě různých dat předpovědět, jak vysoké je u pacienta riziko srdečního selhání. „Potenciál do budoucna je obrovský. Pokud budeme schopni pomocí AI vyhodnocovat data z běžných vyšetření, která v nemocnici děláme, může nám to velmi pomoci zrychlit a zpřesnit diagnózu i následnou léčbu pacientů se srdečními obtížemi,“ sděluje Krejčí.

Analýza srovnává léčby kardiogenního šoku

Nejen o využití umělé inteligence budou experti v pátek a sobotu diskutovat v Brně na výroční konferenci České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.

Zabývat se budou také přelomovou studií českých kardiologů, která porovnává dva uznávané léčebné přístupy k takzvanému kardiogennímu šoku. To je stav, kdy srdce není schopné pumpovat dostatek krve a dochází tak k postupnému selhávání jednotlivých orgánů. Týká se pěti až osmi procent z asi 20 tisíc Čechů, kteří ročně dostanou srdeční infarkt.

O nemocná srdce v Brně pečují už sto let, první kliniku rozprášili nacisté

„I přes zásadní pokrok v diagnostických nástrojích, lécích a terapeutických zákrocích má stále vysokou úmrtnost,“ říká předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal. Úmrtnost lidí, jejichž srdce tento šok utrpí, převyšuje 50 procent.

Právě Ošťádal stál v čele studie, která zkoumala dva typy léčby těchto pacientů. Jedním je časná konzervativní léčba a druhým okamžité napojení na přístroj ECMO, který dočasně nahrazuje funkci plic a srdce.

„Zjistili jsme, že u pacientů s rychle se horšícím nebo těžkým kardiogenním šokem okamžité zavedení přístroje jejich stav v porovnání s druhou skupinou nezlepšilo. Nicméně další analýzy naznačují, že ti, kteří měli na začátku nižší krevní tlak, z okamžitého zavedení ECMO profitovali,“ popisuje Ošťádal.