Když se Kateřina Machovská z Ostravy potýkala s neplodností, vyhledala nejdřív pomoc gynekoložky. Ta jí nakonec doporučila navštívit reprodukční kliniku. Po první špatné zkušenosti zamířila žena do brněnského Reprofitu, kde už druhý pokus vyšel a ve třiatřiceti letech porodila vytouženou holčičku, po níž následovaly ještě dvě děti přirozenou cestou.
Tento úspěch lze přičíst tomu, že Kateřina Machovská přišla relativně včas. Většina zájemkyň totiž umělé oplodnění odkládá, čímž se celý proces výrazně komplikuje. Po pětatřicátém roku věku totiž začíná plodnost ženy prudce klesat. Zatímco do třicítky se v průměru uchytí každé druhé embryo, po čtyřicítce se šance snižuje na deset procent a po pětačtyřicátém roce téměř vymizí.
„Nebojujeme s technikou ani špatně nastavenými zákony, jen bychom pro větší úspěšnost potřebovali, aby ženy chodily dřív. Ideální věk pro početí je 25 let, v praxi jsme ale rádi, když k nám přijdou do třiceti,“ přibližuje Štěpán Machač, vedoucí lékař olomoucké kliniky umělého oplodnění.
V Brně začali mrazit ženská vajíčka tekutým dusíkem, jsou první v Česku |
Dva cykly umělé reprodukce jsou v Česku navíc hrazené jen do čtyřiceti let. Kromě tlaku biologických hodin se tak často přidá i finanční zátěž. „Úspěšnost cyklů umělého oplodnění se pohybuje mezi 30 a 40 procenty. Když proto žena přijde těsně před čtyřicátým rokem, pravděpodobně otěhotnět nestihne a další pokusy už zaplatí ze svého,“ upozorňuje Machač.
Vysoký věk zájemkyň se prolíná s příčinami klesající křivky porodnosti. Ze studií vyplývá, že méně rodí vzdělanější ženy, vliv má i sociální skupina a třeba také dostupnost antikoncepce. Loňský průměrný věk českých prvorodiček se vyšplhal na 29,7 let. „Tolik propíraná kariéra nestojí početí v cestě zdaleka tolik jako čekání na správného partnera. Žena často nazná, že muž nebude vhodným otcem až po několika – bohužel plodných – letech,“ sděluje Machač.
Až pět negativních pocitů naráz
Snaha o početí připraví lidem také velkou psychickou zátěž, kvůli níž vzdá léčbu na klinikách umělého oplodnění až třicet procent párů. Když se v minulé dekádě pokoušela o dítě Kateřina Machovská, musela se o svou hlavu postarat sama. „Dnešní psychologické podpory mají určitě opodstatnění, protože my ženy máme potřebu to s někým probrat, nejlépe s někým s podobnou zkušeností. Mnoho otázek nás ani nenapadne, takže tato pomoc je velmi důležitá,“ potvrzuje šťastná matka.
Na psychickou stránku věci hledí třeba gynekoložka Maria Khutorskaya, která založila pro své pacientky skupinu na WhatsAppu. Z té se nakonec rozvinula psychická i lékařská podpora žen usilujících o potomka. „Pacientky trpící neplodností zažívají stejnou míru stresu jako například lidé s rakovinou nebo HIV. Zažívají dlouhodobě až pět negativních pocitů naráz, například strach, smutek, samotu, frustraci nebo pocit viny,“ líčí Khutorskaya.
V Brně začnou jako první používat lék, který umí rozhýbat „líné“ spermie |
Spojení pacientek má za cíl i poskytování relevantních informací, které není vždy jednoduché si bez pomoci najít. Navíc i na toto téma koluje mnoho pověr.
Dalším způsobem podpory porodnosti je zmrazování vajíček. Tato možnost prodloužení životnosti buněk je již zavedená, stojí však 50 tisíc korun, proto je zatím tento úkon početně okrajový. „Zájemkyně se dělí na dvě kategorie. Ženy, které budují kariéru, jsou poučené a s cenou nemají problém. Potřebují jen získat čas a plánují počít později. Druhá skupina jsou pacientky bez partnera, které čekají do poslední chvíle a rozhodnou se v nejzazší moment. Tím mohou bohužel ideální čas prošvihnout,“ odhaluje vedoucí lékař brněnské kliniky Reprofit Pavel Otevřel.
Podle predikcí statistiků budou v dalších letech nejvíce dětí rodit matky od 30 do 34 let. Počet dětí na jednu rodičku bude dále klesat, před dvěma lety to bylo 1,63 dítěte. „Pro přirozenou obměnu populace je potřeba rodit 2,1 dítěte na matku. Za pár generací nebude dostatek mladých lidí na uživení těch starších, což je problém celé západní společnosti. Pokud bude chtít růst, bude muset být závislá na migraci,“ oznamuje Otevřel s tím, že ani umělé oplodnění pád porodnosti nezastaví, může ho ovšem zmírnit.
