Představuje obří příležitost pro vyžití Brňanů, kteří tam rozhodně nechtějí byty. Je součástí zeleného pásu táhnoucího se od parku Lužánky na sever, může pomoct také v boji s klimatickou změnou.

Tak proč nový územní plán v části lokality za Lužánkami mění využití ze sportu na smíšené umožňující bytovou zástavbu? Zhruba takhle se ptala na středečním projednání nové verze dokumentu obyvatelka Brna přítomných úředníků odpovědných za jeho zpracování.

Změna v atraktivní lokalitě patří mezi výrazné úpravy vyhlížených „pravidel“, jež jsou klíčová pro rozvoj města a po dvou letech se dočkala přepracování.

Politici chtějí za Lužánkami namísto sportoviště byty. Bez ohledu na experty

Podle radního pro územní plánování Petra Bořeckého (ANO) o úpravě za Lužánkami rozhodli vládnoucí politici. „Lokalita splňuje všechny principy kompaktního města včetně napojení na už existující infrastrukturu. Odpovídá tak veškerým podmínkám pro výstavbu,“ vysvětlil Bořecký.

Tohle území bylo na schůzi jedním z mnoha, na něž se tři desítky lidí dotazovaly úředníků.

Po zveřejnění podoby nového plánu byl nepříjemně překvapený i investor chystající na Starém Brně polyfunkční projekt Mendel Plaza. Přímo na části jeho pozemků se totiž nově nachází plocha pro školství.

„Objevila se tam bez našeho vědomí, jedná se o výrazné znehodnocení parcel,“ upozornil za investora David Kučera. Poukázal zároveň na to, že město na Mendlově náměstí zrovna prodává školní budovu.

„Aby takové projekty vznikly, musí mít občanskou vybavenost, do níž patří právě i školství. V tomto případě jde o vhodnou lokalitu. Obávám se, že potřebné městské pozemky v docházkové vzdálenosti nejsou,“ reagoval Bořecký.

Stopněte práce, zuřil republikán Sládek

O rozruch na jinak klidném jednání se postaral bývalý vrcholný politik Miroslav Sládek, jenž v 90. letech působil jako poslanec za republikány. Vadilo mu, že jeho návrhům na využití území v okrajovém Útěchově úředníci opakovaně nevyhověli.

„Pokud nejsem jediný nespokojený, vyzývám všechny ostatní k vytvoření návrhu na vydání předběžného opatření, který by do doby rozhodnutí soudu pozastavil veškeré práce na územním plánu, protože vyloženě škodí,“ rozčiloval se, než naštvaně odkráčel.

Viditelně nespokojený byl i obyvatel Bohunic Marek Kadlec. Jeho rodinný pozemek totiž leží hned vedle developerského projektu Habitas. Nový dokument tam umožňuje stavět bytové domy, což Kadlec odmítá a žádá zástavbu zredukovat na rodinné domy.

„Jestli to necháte, jak to je navržené, tak pražský developer postaví vedle dvacetimetrový barák. Náš majetek, protože se chováme slušně, se tím znehodnotí,“ zlobil se muž, který proti plánům souseda podle svých slov bojuje už deset let.

Odpověď od úředníků, že na využití lokality panuje obecně shoda, jej rozhodně neuspokojila. Proti konkrétní stavbě se má jasně vyjádřit při povolování.

Lidé mohou podat námitky

Hned několik dotazů se týkalo zahrádkářských lokalit, konkrétně na Zaječí hoře, Kraví hoře či v Žebětíně. Plochy by lidé chtěli vymezit pro individuální rekreaci, aby využití odpovídalo realitě, kdy tam mnozí zahrádkáři mají víc než jen malou chatku a někteří tam i bydlí.

Kromě – pro některé neuspokojivého – vysvětlení konkrétní situace se tázající od úředníků dočkali suchého vyzvání, aby uplatnili připomínku či námitku, jejichž výsledek je ale nejistý.

Totéž plánují nebo už učinily některé městské části. Třeba Líšeň pod vedením starosty Břetislava Štefana. Ten se řadil k největším kritikům předloni nepřijaté nové verze územního plánu, kterou politici krátce před volbami smetli ze stolu a úředníky pověřili přepracováním. Ve středu na jednání se řešila právě upravená podoba.

Plánovaný podzemní tunel na D43 v Brně má být zkrácený, starostové protestují

Štefanovi původně silně vadila nedostatečná ochrana zeleně, vnitrobloků a stabilizovaných ploch, což jsou lokality s už existující zástavbou, jejíž charakter se nemá měnit. Vady podle něj z aktuální verze zmizely.

„Ochrana stabilizovaných ploch i zeleně ve vnitroblocích a na sídlištích byla výrazně posílena. Přibyl speciální mapový podklad, což je obří plus,“ řekl starosta s tím, že líšeňské připomínky se týkají jen několika lokálních míst bez významu pro celé město. Novinkou jsou také plochy individuálního bydlení, které mají okrajovým čtvrtím pomoct zachovat venkovský charakter zástavby s rodinnými domy

Pořád nastejno se k novému plánu staví developeři. Vyhlížejí jej také proto, že umožní přestavbu brownfieldů v místa pro bydlení. Jisté výtky však někteří i tak mají. „Přál bych si, aby byl ještě víc prostavební. Aby definoval ještě víc ploch, kde by se daly stavět byty, protože pro mě jednoznačně víc bytů na trhu znamená pravděpodobně lepší cenu pro finálního kupujícího,“ zmínil šéf developerské firmy Trikaya Dalibor Lamka.