V Brně zalévají už i vzrostlé stromy, jeden má stejný efekt jako 610 mladých

  6:30
Kde je zeleň, tam je v parném létě lépe. Zejména to platí o místech, kde rostou velké stromy. Jejich ztráta, ať už kácením nebo například kvůli suchu, má velký dopad na okolí a jeho mikroklima. V centru Brna proto teď chrání před suchem právě i tyto velké dřeviny pomocí závlahy z „megavaků“ o kapacitě 1500 litrů.

Vak neleží přímo u kmene stromu, ale většinou až tam, kde mu končí koruna. I do těch míst totiž pod zemí sahá kořenový systém.

„V případě, že byste starší strom dlouhodobě zalévali u kmene, je schopen velice rychle své kořeny přestěhovat ke kmeni. Ostatní kořeny se zmenší nebo odumřou a ve chvíli, kdy přijde větší poryv větru, může dojít k vyvrácení,“ vysvětlil Martin Tušer z brněnské firmy Ledasco, která zavlažovací megavaky o objemu dětského bazénku uvedla do praxe.

První takový se v Brně objevil u jasanu na Moravském náměstí, na místě ho ale mohli lidé vidět jen pár hodin, než z něj voda pomocí 27 otvorů vytekla. To podle terénu trvá zhruba osm až dvanáct hodin, během nichž se půda provlhčí do hloubky 60 centimetrů. Ihned po dokončení zálivky jsou z místa vaky přesunuty k dalšímu stromu. Není to tak stejné jako u nově vysazených, kde zůstávají na místě.

„Výběr jasanu nebyl náhodný. Je dominantou místa, má mohutnou korunu a poskytuje značné ochlazení i stín všem, kteří se na Moravském náměstí pohybují. Jeho potenciální nahrazení novými stromy v případě odumření by bylo nemyslitelné a finančně mnohem nákladnější než zavlažování,“ prohlásil náměstek brněnské primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL).

I stromy mohou mít úpal. V extrémním horku trpí, v Brně uhynul každý čtvrtý

Kdyby se měl podle Tušera nahradit chladicí efekt takového stromu, adekvátní náhradou by bylo vysazení 610 nových. „Pro představu, pokud budeme počítat cenu za vysazený strom pouze 18 tisíc korun, což je cena nízká, vyšla by náhrada na téměř 11 milionů korun, a to bez dalších nákladů na údržbu,“ poznamenal.

Před pár dny umisťovali pracovníci vak v parku pod Špilberkem kolem tamních jehličnanů. Jak pro portál iDNES.cz přímo na místě Tušer popsal, jehličí na starších částech větví usychalo a přírůstky byly malé. „Chceme, aby hlavní pupen nenarostl jen o pět centimetrů, ale čtyřicet, a aby narostlo co nejvíce sekundárních pupenů, z nichž se stanou nové větve. Za tři nebo čtyři roky nepoznáte, že strom vypadal takto, kdy nebyl v kondici a prosychal,“ přiblížil.

Tímto způsobem plánují po dohodě s městem vytipované stromy zavlažovat čtyřikrát ročně.

Autor: