Obce si za to slibují vylepšení rozpočtů, třeba v případě Hrušek mohou jít peníze na projekty spojené právě s obnovou po tornádu.
„Obrátilo se na nás už šest energetických firem, které by tu chtěly elektrárny vybudovat. Šlo by asi o tři až pět turbín. Jsme na úplném začátku. Musíme zvážit negativní i pozitivní přínosy,“ zmiňuje starostka vesnice na Břeclavsku Jana Filipovičová (KDU-ČSL) s tím, že do rozhodování zapojí občany. „Budeme požadovat, aby i oni případně získali finanční kompenzace,“ dodává.
Pokud obec na nabídku výstavby stožárů na svém území kývne, přijde si na několik milionů korun ročně, a zajistí si tak stálý příjem až na třicet let. Polepšit by si tímto způsobem mohl i sousední Moravský Žižkov.
„Pro nás je to velmi zajímavý projekt, jenž kromě peněz, kterých se nám stále nedostává, generuje také čistou energii. Pokud se rozhodneme, že do toho půjdeme, budeme trvat na výběru místa daleko od zástavby a s co nejmenším vlivem na krajinný ráz,“ říká starosta Josef Osička (STAN) a upozorňuje, že rozhodně nechce velký větrný park jako v nedalekém Rakousku.
Levná energie pro místní
O něco dál jsou už některé obce na Znojemsku v příhraničním pásu od Šatova směrem na východ. Například Dyjákovičky mají od loňska podepsanou smlouvu o spolupráci týkající se výstavby větrné elektrárny, i když část místních je proti. Momentálně vedení vesnice řeší změnu územního plánu, pozemky si firma musí zajistit sama.
„Do budoucna je projekt lákavý také kvůli komunitní energetice. Snažíme se, aby lidé i obec neměli tak drahé energie,“ podotýká starosta Dyjákoviček Miroslav Pavlačka (za ANO) s tím, že stavba má být hotová do sedmi let od podpisu dokumentu.
Na Znojemsku plánují supervrtuli, nahradí pět větrných elektráren |
O tuto část Znojemska se aktivně zajímá firma meridian Nová Energie z Karlových Varů. Oblast totiž splňuje čtyři požadované základní parametry – sílu větru, dostatečnou vzdálenost od sídelní zástavby, absenci zvláštní ochrany území i dostupnost sítě vysokého napětí.
„Prvně vždy informujeme představitele správního území o našem záměru vybudovat tento ekologický, obnovitelný zdroj energie. Na základě smlouvy o spolupráci s obcí jí smluvně garantujeme významný trvalý roční příjem z každé elektrárny a jednorázově vyplacenou částku za každou spuštěnou. Další bonus je silová elektřina po dobu jejího provozu pro občany a obec za zvýhodněnou cenu. Jsme také připraveni se podílet na dalších akcích v rámci života obce,“ přibližuje projektový vedoucí firmy Petr Hrubý.
Pomohou akcelerační zóny
Kromě pohraničí je další lokalitou na Znojemsku, kde by mohly stát obří větrníky, pás táhnoucí se od Hrušovan nad Jevišovkou severozápadně přes Miroslav k Moravskému Krumlovu. Tamní starosta a také senátor Tomáš Třetina (TOP 09) se snaží obce přimět ke spolupráci mezi sebou, díky čemuž si vyjednají lepší podmínky, než kdyby každá řešila větrníky samostatně.
„Současně předávám obcím relevantní informace, aby se nerozhodovaly pouze na základě domněnek. K tématu je potřeba přistupovat velmi opatrně, protože kolem toho mohou snadno vzniknout zbytečné emoce,“ upozorňuje Třetina.
Rakousko je větrníků plné, za českou hranicí stojí jen osamělé elektrárny |
Právě odpor lidí je jedním ze zásadních faktorů, proč nových elektráren přibývá pomálu. Mnozí se prostě nechtějí dívat na obří vrtule za svým domem. Konkrétně na jihu Moravy jsou tak zatím jen tři. „Při zohlednění všech omezení a po přepočtu na rozlohu přitom patří mezi pět krajů s největším potenciálem v Česku. Studie Akademie věd ukazuje, že tu jde v souladu s veškerými podmínkami postavit asi dvě stovky větrných elektráren,“ uvádí předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.
Velkým úskalím je v kraji kapacita pro připojení do sítě. Ta je často vyblokovaná pro fotovoltaiku a na větrníky nezbývá místo. Dosud zdlouhavé povolování trvající i deset let mají zásadně urychlit takzvané akcelerační zóny, jež musí stát vyhlásit do února 2026. V nich nesmí vydání razítka trvat víc než rok. „Půjde o lokality, které mají vysoký potenciál generovat elektřinu s minimálním dopadem na životní prostředí,“ upřesňuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
1. dubna 2023 |
Zóny pomohou přímo i jihomoravskému hejtmanství. Kraj totiž nově oznámil, že chce do roku 2031 postavit tři větrníky, jež pomohou pokrýt spotřebu elektřiny v jeho budovách. „Jižní Morava má pro výrobu větrné energie obrovský potenciál. Využití krajiny tímto způsobem vidíme ve velkém jen pár kilometrů za hranicemi, na rakouské straně. Věřím, že tak posílíme vlastní energetickou nezávislost,“ hlásí náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec (Piráti).