Lidé v pohraničí obou zemí se tentokrát spojili a proti plánu bojují společně. Na rakouské straně se toho chopil spolek občanské iniciativy, na české znojemští politici. Ti začátkem týdne sepsali hejtmance Dolního Rakouska otevřený dopis, ve kterém se proti záměru vyhradili a zažádali o společné jednání.
„Čistá krajina s hustou sítí agrárních obcí a historických městeček, s dominantami kostelních věží a malebných pahorků a bez rušivých industriálních dominant moderního věku je jedním z hlavních předpokladů udržitelného cestovního ruchu. Právě ten je v infrastrukturálně zanedbaném pohraničí Dolních Rakous a jižní Moravy jednou z mála zbývajících oblastí obživy a prosperity jeho obyvatel,“ vysvětluje svůj postoj vedení Znojma v dopisu podepsaném starostou Františkem Koudelou (ODS). Právě uchování nedotčené přírody i památek vnímá část obyvatel pohraničí jako hlavní důvod, proč je třeba proti plánované výstavbě bojovat.
Lokalita, kde mají větrníky vyrůst, je velmi dobře viditelná z mnoha míst ve Znojmě. Znamenaly by tak vizuální zásah do okolní krajiny. Vedení města navíc vychází ze svého dlouhodobého stanoviska, které větrné elektrárny rázně odmítá.
„Když jsme před čtrnácti lety usnesení přijímali, vycházeli jsme z odborné studie posuzující krajinný ráz Znojemska. Ta s ohledem na kulturně-historické a krajinné hodnoty okolí výstavbu větrných elektráren nedoporučila. Tenkrát navíc dosahovaly poloviční výšky než dnes,“ připomíná místostarosta Jiří Kacetl (PRO Znojmo) s tím, že studii z roku 2009 hodlá vedení města aktualizovat, a své stanovisko tak ještě posílit.
MF DNES oslovila i rakouskou stranu, včetně tamní hejtmanky Johanny Mikl-Leitnerové. Odpovědi na dotazy ohledně plánovaného projektu dosud nedorazily.
Na Znojemsku plánují supervrtuli, nahradí pět větrných elektráren |
Každopádně znojemské radnici nedělá starosti jen zahraniční soused, ale také některé místní obce. V okolí poslední dobou krouží investoři, jižní Morava je totiž pro výstavbu větrných elektráren atraktivní lokalitou.
„Ačkoliv jde o rovinatou oblast s malou nadmořskou výškou, jižní směry větru z Alp tu vytváří prostředí se zajímavým potenciálem,“ upozorňuje předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček. Dodává, že právě kvůli výstavbě elektráren v podobně nízkých oblastech je vhodné volit vyšší typy větrníků než dříve.
Zájem o ně projevilo například vedení Blížkovic, Strachotic nebo Dyjákoviček. „Do budoucna je projekt lákavý také kvůli komunitní energetice. Snažíme se, aby lidé i obec neměli tak drahé energie,“ řekl MF DNES Miroslav Pavlačka (ANO), starosta zmíněných Dyjákoviček, které mají už od loňska podepsanou smlouvu. V ostatních obcích se návrhy zatím projednávají.
Za větrník třeba dětské hřiště
Spíše než výhodná cena energií je podle Janečka pro obce momentálně významnější finanční náhrada, kterou za větrníky od investorů pravidelně získávají. „V Rakousku za to například vedení obcí přispívá lidem na fotovoltaiku. U nás půjde o jiné peníze, ale i tak je často obce využívají na projekty, které obyvatelům zlepšují život,“ podotýká.
Na výstavbu nového dětského hřiště je například poslali v Břežanech, kde větrná elektrárna funguje už od roku 2005. „Dříve nám ročně do kasy chodilo 106 tisíc, nyní se částka kvůli inflaci zvýšila na 140 tisíc korun. Nejedná se o nijak převratnou částku, proto jsou peníze obvykle součástí ročního rozpočtu,“ vysvětluje starostka obce Jana Surovcová (STAN).
Obce brojí proti větrníkům na Slovensku, bojí se hluku i dopadu na přírodu |
Oproti Rakousku je ale počet větrných elektráren v České republice stále žalostný, pokrývají pouhé jedno procento spotřeby energie v zemi. Ačkoliv se oba státy věnují větrné energetice již dvacet let, za hranicemi se podařilo postavit desetinásobek větrníků než v Česku. Podle Janečka je na vině především přístup státu v uplynulé dekádě a nezájem o čisté zdroje.
„Odpůrci se často ohánějí kulturním dědictvím a ochranou přírody, přitom větrníky patří mezi elektrárny velmi šetrné k přírodě,“ upozorňuje Janeček s tím, že se však situace začíná měnit a počet elektráren bude postupně vzrůstat.
Není to ale poprvé, kdy se na Znojemsku kvůli ochraně přírody proti výstavbě elektráren vyhradili. Vedení Dolního Rakouska chtělo v pohraničí postavit větrný park už v roce 2013, proti tomu však starostové vranovských obcí společně s podporou rakouských občanů sepsali protestní listinu. Tehdy se projekt zastavit podařilo, letos ale nejsou vyhlídky tak optimistické.
„Dravost po větrných elektrárnách je teď mnohem větší než před deseti lety. Z velké části investorům pomáhá dotační politika Evropské unie pro zelené energie. Možná nebudeme tentokrát tolik úspěšní,“ obává se Kacetl. Zapojením obou stran si ale slibuje větší tlak na vládu Dolního Rakouska, a tím pádem i posílení šancí.
1. dubna 2023 |
