Podle původních záměrů by v objektu bývalé káznice na brněnském Cejlu mělo vzniknout rovněž pietní místo kvůli celám smrti a popravišti využívaném nacisty i komunisty. Nejenže je však tato proměna budovy v dezolátním stavu v moderní kulturně-společenské centrum v nedohlednu – i jakékoliv konkrétnější plány s projektem, který sám magistrát nazývá významným, jsou zahaleny mlhou.
Budoucí architektonickou podobu káznice přitom znají vedoucí představitelé Brna už šest let. Dosud však nemají v ruce ani potřebná povolení, aby mohla začít stavba, o níž se mluví minimálně od roku 2010. Už loni v únoru město podalo žádost, aby klíčový dokument získalo, jenže až letos začal samotný povolovací proces.
Za záchranu bývalé věznice se postavili i památkáři, komplikuje to opravy |
Magistrát to vysvětluje tím, že dlouho čekal na souhlas vlastníka sousedního objektu a následně nastaly i další problémy.
„V důsledku této prodlevy jsme se po 1. červenci dostali pod nový systém digitalizace stavebního řízení,“ sdělila Radka Loukotová z tiskového oddělení brněnského magistrátu. Jinými slovy tak vůbec není jasné, kdy se povolení podaří získat. A to nejen kvůli problémům s novým počítačovým systémem, s nímž úředníci musí pracovat, ale i kvůli centralizaci stavebních úřadů, k níž Brno nedávno přistoupilo.
Bývalou věznici v brněnském Cejlu využívalo hned několik režimů. Nyní ale už několik desetiletí chátrá.
Za část komplikací a průtahů si navíc město může samo, protože původní žádost o povolení v roce 2022 stáhlo a následně požádalo pouze o provedení první etapy projektu, jehož součástí není nová výstavba, ale jen oprava stávající budovy. Podle tehdejšího náměstka primátorky Tomáše Koláčného (Piráti) se tím měl celý proces zrychlit, což se očividně příliš nepovedlo.
„Věřím, že ani dnes tento projekt nespí,“ říká Koláčný, který je nyní opozičním zastupitelem. Jeho kolega z opozice Matěj Hollan (Žít Brno) je však skeptický. „Posouvá se to velmi pomalu, takže si nemyslím, že to má šanci na úspěch,“ míní.
Přetlak umělců v Kumstu
Od začátku jsou velkým problémem peníze. Magistrát odhaduje, že výdaje jen za první etapu spolknou zhruba půl miliardy korun. Zastupitel Martin Příborský (ODS), jenž má tento projekt nyní na starosti, však počítá s tím, že jde jen o spodní hranici budoucích nákladů. Ty tak můžou být mnohem vyšší, konkrétní sumu určí až položkový rozpočet ve zpracovávané projektové dokumentaci.
Městu se navíc rozplynula vize, že polovinu nákladů zaplatí z evropských dotací. „Nyní jsou přísnější podmínky a na takové projekty lze získat dotaci maximálně v rozsahu deset až dvacet procent,“ podotkl Příborský s tím, že politici tak musí hledat i jiné zdroje.
Podle Koláčného peníze z evropských fondů nepůjde využít na pietní místo, tedy renovaci historických cel a popraviště. Město chce podle Příborského nejdříve vyčkat, až bude mít v ruce potřebné povolení, a teprve pak začne hledat možné zdroje peněz.
Káznice hostí Festival Faktor KOd středy se v káznici na Cejlu koná šestý ročník festivalu Faktor K. Jeho cílem je upozornit na potenciál tohoto jinak opuštěného místa jako možného sídla pro umělce a další kreativní komunity. Festival, který se koná do pátku, je podle pořadatelů kombinací progresivních divadelních performancí, výstav, koncertů a přednášek. Mezi vystupujícími jsou vedle Čechů i Poláci, Norové nebo Islanďané. |
Památkově chráněné prostory tedy musí na své pravidelné a stálé využití počkat. Ve spolupráci s ministerstvem kultury a Moravským zemským muzeem tady má do budoucna vzniknout expozice věnovaná historii místa i obětem totalitních režimů, jež v prostorách káznice přišly o život. Komunistický režim tady věznil například básníka Jana Zahradníčka nebo Zdeňka Rotrekla.
Divadelníci, výtvarníci, hudebníci, vývojáři a další umělci, jimž mají sloužit další části rozsáhlého objektu, se musí v současnosti spokojit s centrem Kumst v Údolní ulici, které funguje poslední čtyři roky.
„Stále máme velký přetlak. Když se jeden ateliér uvolní, můžeme vybírat z dalších deseti zájemců,“ líčí vysokou poptávku Barbora Netopilová z centra, které se snaží podpořit kreativce v jejich podnikání. Podle ní toto zařízení nemusí mít jen dočasné fungování do doby přestavby káznice, jak se původně plánovalo, ale oba prostory mohou existovat vedle sebe. „Určitě si konkurovat nebudeme,“ je přesvědčená.
Umělci teď zároveň bojují za své zázemí na Kraví hoře, kde v tamních přízemních domcích ještě z dob války mají své zkušebny a ateliéry. Letos na jaře jim však město oznámilo, že musí tyto prostory vyklidit, protože podle stavebních úředníků nesplňují potřebné požárně-bezpečnostní normy. Jednotliví nájemci dostali výpověď, nakonec však brněnští radní protáhli lhůty až do konce roku.
Zdi bývalé káznice naskenují, aby Brno nepřišlo o nápisy politických vězňů |
Trojici dřevěných domků, jimž kvůli nevyhovujícímu stavu původně hrozila demolice, chce město nechat opravit, na což zastupitelé na posledním jednání vyčlenili v rozpočtu osm milionů korun. Dvě stavení nejblíže parku nicméně půjdou k zemi tak jako tak, protože se tento prostor promění podle vizí hvězdárny, která v blízkosti sídlí.
„Zatím nemáme konkrétní představy, co by na místě mohlo být, protože musíme zjistit, co přesně se nachází pod budovami,“ podotkl ředitel hvězdárny Jiří Dušek s tím, že zatím ani není jasno o termínu demolice.