„V pořadí jsou teď projekty, což zabere přibližně rok, ale možná i více. Teprve pak budeme žádat o stavební povolení, vybírat firmy a hledat finanční prostředky,“ přibližuje aktuální situaci historik Michal Doležel z Muzea města Brna, který za myšlenkou na záchranu vily stojí. Vnitřní i venkovní prostory budovy by si ovšem mohli zájemci prohlédnout ještě dříve, než se s rekonstrukcí začne. Už za rok totiž muzeum plánuje ve vile pořádat komentované prohlídky.
Důležitým bodem pro vznik plánovaného centra je získání dotací z norských fondů, o něž bude muzeum žádat příští rok. „Obnova objektu by měla být stejná jako u nedávno zrekonstruované Arnoldovy vily. Město bude do projektu dále investovat až po odsouhlasení dotace z fondů,“ sděluje Eva Yildizová, předsedkyně spolku Štetl, který se pod záštitou židovské obce na rekonstrukci vily podílí.
Zchátralou vilu Brno místo privatizace přemění na muzeum židovské kultury |
Představy o podobě centra už jsou poměrně jasné. Hlavní část expozice bude v jednom z bytů, který se podařilo zachovat v autentické podobě. V něm chce muzeum připomenout nejen osud původní rodiny Wittalových, ale i pozdějších nájemníků. „Podařilo se nám dohledat bývalé obyvatele, kteří v domě žili od šedesátých do devadesátých let minulého století. Nahráli jsme s nimi audio výpovědi, ve kterých sdílejí své vzpomínky na dům,“ odhaluje Doležel.
Po vzoru již zmíněné Arnoldovy vily, ale také vily Löw-Beer nebo Tugendhat, bude pro návštěvníky k dispozici otevřená zahrada. Sloužit bude nejenom k rekreaci, ale počítá se s jejím využitím i pro kulturní akce nebo svatby. Uvnitř domu pak vznikne kavárna, přednáškové prostory i zázemí pro židovskou obec. Ta by tu chtěla pořádat především workshopy, semináře, výuku hebrejštiny, koncerty a další kulturní akce. Nyní k těmto účelům slouží sídlo společnosti, které je prostorově nedostatečné. Obdobná univerzální centra židovské kultury už v mnoha evropských zemích dávno fungují, v Česku však prozatím chybí.
Vila Wittal v brněnských Pisárkách byla postavena v roce 1932. (2023)
Svým původním majitelům sloužila funkcionalistická vila v Pisárkách pouze pár let. Podle návrhu židovského architekta Heinricha Bluma si ji v roce 1932 nechali postavit manželé Johan a Frederike Wittalovi. Kvůli svému židovskému původu ale museli vilu o sedm let později opustit a domů už se nikdy nevrátili. V roce 1942 byli deportováni do koncentračních táborů, kde nakonec zemřeli. Budova pak sloužila gestapu, než po druhé světové válce připadla do majetku města. Domů s podobně zajímavou historií je v Brně velké množství. „Je důležité, abychom pro připomínku minulosti využívali budovy, které už máme, místo toho, abychom zbytečně stavěli nové,“ říká Doležel.
Podobný záměr má město s Chleborádovou vilou na nároží Smetanovy a Kounicovy ulice v centru. „Aktuálně je v řešení směna budov s Biskupstvím brněnským. Vilu chce do svého vlastnictví město získat výměnou za budovu v Jánské 22,“ informuje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Vzniknout by tu mělo muzeum Leoše Janáčka, jenž ve vile strávil posledních osmnáct let života. V současnosti tu mohou lidé navštívit skladatelův památník včetně jeho původní pracovny i klavíru.
6. května 2022 |